Vždyť jsme jen jednou na světě

Spíše projde velbloud uchem jehly než bohatec do království nebeského, praví se v Bibli. A něco na tom je. Caprovy společenské komedie z 30. a 40. let však odmítají tuto posvátnou tezi akceptovat a staví proti ní idylický obrázek sociálního smíru, k němuž hrdinové oněch děl dospějí zpravidla skrze poznání známého vzorce: bohatství = zlo a osamělost, chudoba = poctivost, zábava a mnoho přátel. Tyto filmy však (na rozdíl od podobně schematických výtvorů socialistického realismu) nejsou apoštoly revoluce, naopak ukazují, že i v rámci kapitalistického status quo "když se chce, všechno jde". Jejich naivita je dnes samozřejmě do očí bijící. Ale horší se mi zdá, že Caprovy filmy (na rozdíl třeba od stejně starých Hawksových crazy komedií) díky své mainstreamové sterilitě značně vyšuměly i po stránce zábavnosti. You Can't Take It with You je však naštěstí adaptací poměrně zdařilé divadelní hry s poměrně kouzelnými postavami. (15.09.2007)

První polovina hodně šílená, familie silně připomínající Takovou normální rodinku blbne místy hodně divně. Vtipné to je také, ale někdy dost přepálené. Hlavní pár zamilovaných potomků Jean Arthur a James Stewart mi kupodivu vůbec neseděl, moc jim to neladilo a měli nečekaně málo prostoru, pro záplavu postav a postaviček na ně nějak nezbyl čas či co. Při tak dlouhé stopáži je to až s podivem. Morální linka v druhé polovině byla ale nakonec nečekaně příjemná a nevadilo mi ani trochu okoukané polepšení postav. (24.01.2022)

Uz mam napozerane nejake hollywoodske konzervacky, jedna sa volala Philadelphia story tiez zo Stewartom /Mr. Smith goes to washington/ a druha spolocenska konzervacka sa volala Roh za obchodom /alebo Obchod za rohem? - no uz neviem, ale tak nejak to bolo/ tiez zo Stewartom. Tuna ide o dalsiu hollywoodsku konzervacku, v ktorej okrem Stewarta exceluje aj skvela Jean Arthur /Mr. Deeds goes to Town, Mr. Smith goes to Washington, Rozruch ve meste/. . Kulisy su na urovni, a nie lacne papundeklove, vidno, ze sa tvorcovia pohrali s nimi, US styl humoru mi nevadil a dobre som sa zabaval - rad totiz nadhodnotim kadejaky riedky prujem z 30., 40., 50. 60. a 70. rokov. Toto ovsem bolo kvalitne, Capra sa rezii rozumel : 80 % (26.12.2015)

Milá Fan Vavřincová, nevím, jestli když jste vymýšlela Takovou normální rodinku, zapracovalo podvědomí nebo jde o vědomou výpůjčku. Ale ta podobnost je TAK bijící do očí... Je to pohádka, pro velké. Bohatý bankéřův synek se zamiluje do své sekretářky. Ano, ale velmi pěkná a legrační pohádka :-) (29.10.2002)

Po rozpačitém začátku se i z tohodle filmu vyklube skvělá komedie. Líbilo se mi až idilické vylíčení hlavních postav v kontrastu s rodinou milionářů. Děda, který z rukávu sype životní moudra, matka, která neustále píše na na svém stroji divadelní hry nebo otec a další původně náhodní kolemjdoucí, kteří ve sklepě vyrábějí celá léta ilegálně petardy. Neskutečné množství gagů a komických situací (soud, nóbl restaurace, parta dětí v parku atd...). Prostě vyloženě jsem se bavil a můžu říct, že se jedná o jednu z nejlepších komedíí 30. let, kterou jsem kdy viděl. Přišla mi snad i lepší než Caprova předchozí, oscary ověnčená komedie na podobné téma - Stalo se jedné noci. (14.01.2009)