Orka zabiják

Lehce naivní vývoj filmu vytváří společně se smrtelně vážným a poetickým vyzněním, rovnako dramatickými výkony a fascinující Morriconeho hudbou natolik zvláštní kombinaci, že si nelze Orka zabiják neoblíbit. Snad jen ta úmrtí mohla být bohatší na detaily namísto několika vteřinového způsobu "vynořit, polapit, ponořit". Bronzové místo v kategorii Nejlepší film o zabijáckém mořském dravci má Orka nicméně jisté. (02.06.2009)

Všichni tady Orku srovnávají s Čelistmi, až se z nich kouří (z uživatelů, myslím :-), a přitom ty dva filmy nic moc společného nemají. Žralok byl nenažrané hovado a lidi snadná kořist, kosatec se ale promyšleně mstí za zabití březí velryby. Jeho nadpřirozená inteligence mě neuráží, a díky tomu, že likvidační scény nejsou nijak extra brutální, příběh lze vnímat především symbolicky, jako varování, že se k přírodě nemáme chovat jako zmíněný žralok. Zajímavá je i melvillovská analogie, zde je ovšem pronásledovaným Moby Dickem kapitán Nolah. Z Orkova zlověstného kroužení okolo položek na jeho seznamu smrti a z velrybího zpěvu mi běhal mráz po zádech mnohem víc než z několika řad zubů. (08.01.2015)

Je pravda, že kosatka nemusela až toľko zabíjať, stačí keď urobí paseku z loďami, potopí Bumpo a zbúra ten dom na pilieroch. Michael Anderson sa ale vidal inou cestou, podobnou Čelustiam Stevena Spielberga, ktorá mi na kosatku až tak nesedí. Je to však neskutočne silný film podfarbený fantastickou hudbou Ennia Morriconeho, ale bohužiaľ z tohto filmu som si najviac odniesol práve tú hudbu a nie film. (04.08.2015)

Hlavním problémem nedávného Moby Dicka Rona Howarda bylo bezpochyby přehrše digitálního bordelu spolu s neschopností alespoň trošku důvěryhodně zobrazit jednotlivá zvířata. O digitálně odfláknuté vodě nemluvě. To co scházelo V srdci moře, je naopak největší předností Orky, filmu o téměř 40 let staršího. Šikovně sestříhané pohyby zvířat a až autentické modely kosatek dodávají filmu na síle a to především v situacích, kdy už člověk trošku odhaluje že samotná zápletka je slušně řečeno dosti nereálná ;-). Každopádně senzační efekty, podmanivá Morriconeho hudba a mnohdy drastické záběry řadí Orku na vrchol zvířecích hororů, ano i po bok Čelistí :-). (06.12.2015)

Orca zabíják je zajímavá hlavně tím, kolik slavných italských filmařů se pod ní podepsalo. A když s nimi má člověk trochu zkušenost, nelze celý děj brát tak zcela doslovně a vážně. Líbivé obrázky kosatek vyskakujících nad vodní hladinu tak působí nejen v kontrastu s šokujícími scénami, ale jsou sami o sobě tak trochu divné, úchylné, vzdáleně trochu giallo... Tomu pomáhá i typická Morriconeovská melodie, která jakoby svou líbivostí záměrně podtrhovala určitou brakovost, a tak vyvolávala dojem z čehosi divného a nepatřičného. Je to rozhodně překvapení, protože ten film nemůže být od přímočarých a velkolepých Čelistí dál. (16.02.2015)