Reklama

Reklama

Lazebník sibiřský

  • Rusko Sibirskij cirjulnik (více)

Obsahy(1)

1905: Matka píše svému synovi, který je kadetem na proslulé americké vojenské akademii ve West Pointu. Jak mu vypráví svůj příběh, odhaluje dlouho skrývané tajemství jeho narození. 1885: Mladá Američanka Jane Callahanová cestuje do Ruska. Během své cesty do tohoto nového světa sdílí kupé se skupinou mladých divokých kadetů. Mezi nimi je i Andrej Tolstoj, elegantní a vášnivý mladý muž. Jane zjistí, že oba sdílejí stejnou lásku k hudbě a kadet se do této krásné a nezvyklé cizinky bláznivě zamiluje. Na moskevském nádraží očekává Jane Douglas McCracken, excentrický vynálezce, který se snaží získat podporu velkovévody, aby mohl prodat Rusku svůj výtvor: obrovský stroj na kácení stromů. Aby dosáhl svého cíle, představuje McCracken Jane jako svou dceru. Její rolí je obměkčit úředníky a okouzlit všechny McCrackenovy potenciální zákazníky. Jane by se ráda znovu setkala s hezkým mladým kadetem Tolstým, a tak ho navštěvuje ve vojenské akademii. Tam je představena generálu Radlovovi, muži, kterého má na přání McCrackena svést. Jane brzy poněkud nemotorného Radlovova okouzlí. Ten požádá kadeta Tolstého, jehož city k Jane zcela ignoruje, aby ho doprovodil k McCrackenovi, kde hodlá požádat o Janinu ruku. Mladý muž, přemožen svými emocemi a láskou, nemůže při generálově návrhu déle tajit své vlastní city k Jane. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (131)

Dale 

všechny recenze uživatele

Zbytočne rozťahaná romantika, ktorá miestami pôsobí nie ako komédia, ale ako groteska s niektorými až prehnane komickými postavami. Vadili mi tu aj anglické dialógy, na ktorých bolo zjavné, že ich písal Rus, lebo pôsobili ako nejaký nepodarený dabing. Ešte z úst Rusov by sa to dalo pochopiť, no keď tak zvláštne rozprávala aj Julia, tak to pôsobilo príliš papierovo. A ďalšia nezvyčajná vec - koncom 19. storočia všetci Rusi hovorili anglicky, aspoň tak to vyzerá, lebo ku komu sa Julia prihovorí, každý s ňou komunikuje obstojnou angličtinou. ()

Eleanor05 

všechny recenze uživatele

"Copak lidský život v této zemi nic neznamená?" - "To záleží na tom, o čí život jde, madame." /// Aneb ruskou povahu asi nejlépe vystihne právě Rus. :o) Výborná Julia Ormond a typově sice přesný, ale zato často přehrávající Oleg Meňšikov (který ale třeba v Unaveni sluncem hrál úplně normálně, tak nevím, zda bylo v tomto filmu záměrem, aby Tolstoj v každé scéně šíleně poulil oči...) jako jeden nešťastný americko-ruský pár v carské Moskvě. Nějak nevím, co si o tomto filmu dál myslet. Je to komedie? Je to tragédie? Je to na mnoha místech přepjatý až patetický romantický film? Je to exkurze do pochopení ruské mentality? Je to epická oslava Ruska a jeho obyvatel? Já nevím, asi od všeho trochu. Uvítala bych, kdyby scény byly sevřenější, jedna lépe navazovala na druhou, kdyby se vypustily zbytečně dlouhé pasáže (Palačinková slavnost a opíjení se Radlovova a mnohé další), které jsou pro někoho asi vtipné, pro mě však někdy až stupidním humorem oplývající, a místo nich bychom se více seznámili s city dvou hlavních hrdinů, nebo bychom se třeba mohli něco víc dozvědět i o Tolstojovi. Bohužel v záplavě ruských tradic a zbytečných odboček od hlavního děje, jsem si nějak nebyla jistá, proč se vlastně Jane a Andrej tolik milovali (viděli se jenom párkrát a skoro spolu nemluvili) a co měli společného. Závěr byl předvídatelný od samého začátku, už jen jména Andrej a Andrew asi leckomu napověděla, o co tam půjde... Lazebník sibiřský je každopádně zajímavý, epický film, který se sice snaží vylíčit obrovský milostný příběh, ale víc, než to se mu daří seznámit cizince s ruskou povahou, ačkoli to činí poněkud křečovitě a za pomoci jednoduchého humoru. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Na Lazebníkovi som bol v kine Nostalgia, kde som sa na drevených stoličkách častokrát cítil tak pohodlne, ako keby som bol na Sibíri. To by bolo znesiteľné jedine v prítomnosti Julii Ormond. Tak aspoň som sa na ňu mohol pozerať. Vopred som bol síce upozornený na "inakosť" historického diela, ale aj tak mi trvalo dobrú hodinu, kým som sa na Michalkov štýl dokázal adaptovať. Takže moje hodnotenie je subjektívne ovplyvnené krásnou Juliou a potom už objektívne najmä výpravou. ()

JenYu 

všechny recenze uživatele

Tenhle film jsem poprvé viděla, když nám domů na zkoušku zavedli kabelovku a dávali ho na HBO.Uteklo mi asi prvních 25 minut, což při jeho stopáži až tolik neznamená.Ale přesto jsem ho chtěla vidět znovu a pořádně, tak jsem se na něj vypravila do kina (s mamkou a sestrou).Málem ho nepromítli, byly jsme totiž jediné divačky.Nakonec se to nějak vyřešilo a já si doplnila nejen tu necelou půlhodinu, ale mnohem víc.Tenhle film mě naprosto okouzlil a ještě několik dní jsem ho nemohla dostat z hlavy - jak to u správných filmů má být. ()

Damiel 

všechny recenze uživatele

92 % - U mě hraje roli neskutečný pocit, který jsem po zhlédnutí tohoto opusu měl. Byl strašně podobný Doktoru ŽIvagovi, a když jsem film viděl znovu, byl ještě silnější. Okouzlující JUlia Ormond, skvělý Oleg Menšikov (byť mu v době natáčení už pomalu táhlo na čtyřicítku, zahrál dvacetiletého kadeta neuvěřitelně přesvědčivě), moc hezká hudba a působivá atmoaféra dohasínající slávy carského Ruska. ()

Galerie (50)

Zajímavosti (15)

  • Režisér filmu Nikita Michalkov sám pochází z rodiny se šlechtickým původem. Jeho otec slavný sovětský básník Sergej Michalkov byl mimo jiné autorem textů obou hymn Sovětského Svazu z roku 1944 a 1977 a hymny Ruské Federace z roku 2000. Povědomí Nikity Michalkova o slávě svých předků a šlechtických kořenech se zřetelně odráží v celé jeho herecko režisérské tvorbě. Michalkov je zastáncem osvíceného monarchismu. V tomto filmu si zahrál samotného ruského cara Alexandra III. (Aelita)
  • Při natáčení oslav konce zimy (svátek Maslenica) dosáhla teplota kolem jezera dvanácti stupňů nad nulou a led hrozil prolomením. Filmaři ho proto překryli ledem umělým (suchým) a neustále měli po ruce tekutý dusík. (džanik)
  • První vojenské využití bojového plynu mělo na svědomí Německo v roce 1915. První plynové masky začaly vznikat až jako reakce na tuto novou zbraň. Proto neměla a ani mít nemohla americká armáda v roce 1905 plynovou masku a už vůbec ne celoobličejovou. (m.xFuck)

Reklama

Reklama