Otčina

V každém případě se jedná o naprosto originální a velmi zajímavé téma. Bohužel pro českého diváka je těžko stravitelné pražské prostředí vydávané za Berlín. Také se ve filmu objevují historické nesrovnalosti - jestliže zlom ve válce nastal neúspěšným vyloděním v Normandii, jak mohl v roce 1964 být naživu R.Heydrich, těžko uvěřitelný je také stále žijící Stalin a stejně tak 20 let trvající válka na východní frontě (navíc těžko říct jak by válka probíhala v 60. letech, kdy už by všechny mocnosti disponovaly jadernými zbraněmi). Nicméně konspirační teorie, ještě navíc v utopickém prostředí, jsou mým šálkem čaje a přesto že se z původní myšlenky dalo vyždímat mnohem víc, dávám za 4. (10.11.2004)

Tématika alternativního vyústění 2. světové války mě odrovnává už v herní sérii Red Alert a ani zde tomu není jinak. HBO je zjevně konečným řešením židovské otázky trochu fascinováno (viz geniální Konference ve Wannsee) a tady mu věnuje pozornost velmi zajímavým způsobem. Pražské kulisy vypadaly přesně tak, jak bych si představoval 60. léta v Německu, kdyby Hitler vyhrál. Závěrečná dvacetiminutová pasáž byla skutečně nervydrásající a starý Áda na konci roztomilý. Celkově mělo ale to téma na víc, chvílemi to byla jen obyčejná televizní detektivka, ve které známe to, na co mají postavy teprve přijít. (07.12.2008)

Slušně natočené tv drama s kriminální zápletkou, co do jisté míry umně pracuje s fikcí. Jenže ta fikce je pořád jeden velký blábol a tenhle blábol film servíruje s velmi vážnou tváří, aniž  by nějak významně zapracoval na údernosti a hodnověrnosti svého vyprávění. A nakonec si vykoleduje i nechtěné komické vyznění. Vše je navíc spíchnuto v levném produkčním kabátku. A jelikož se natáčelo i v Praze, tak i za účasti českých herců v nedůležitých vedlejších rolích, kdy jejich nežádoucí přítomnost podráží jakýkoliv důstojný dojem. Tvůrci divákům nachystali dramatický náhled na smyšlené dějiny po 2. světové válce zasazený do poloviny šedesátých let minulého století, kdy Hitler vyhrál válku, z Evropy je velkoněmecká říše Germanie, šedivý Führer slaví významné narozeninové jubileum a jeho podobizna juká z každého místa v Berlíně. A jeden nacistický policejní úředník počíná vyšetřovat záhadné utonutí německého stranického funkcionáře. Dohromady je tohle v oblasti filmu cosi ojedinělého. A tak se režisér Christopher Menaul do toho neotřelého námětu mohl o dost více opřít. Jenže většinu své  kariéry se spíše specializoval na tv filmy. A tenhle má evidentní proporce levnější produkce. Docela dlouho trvá, než se na scéně zjeví nějaká skutečná historická postava, o to se postará až Hitler, k tomu dojde až v závěru. O dalších historických postavách z řad nacistických pohlavárů se jen mluví, popřípadě něco málo autenticky dokumentárního se namíchalo do  historických montáží. Situace v Germanii nyní není růžová. USA mají v budoucnu fungovat coby spojenci a tak je třeba napravit diplomatické vztahy s nimi. A to by v tom byl celý klan Kennedyových aby do Germanie nedorazila i investigativní americká novinářka (Miranda Richardson). A pochopitelně s hrdinným policistou, který už pomalu začal smýšlet levicově, odhalí krutou pravdu skrytou za podivnou sérií úmrtí z řad německé revoltující sekce, načež  jim oběma půjde o život. Gestapo se totiž dvakrát neptá. Stěžejní odhalení tajných materiálů se docela povedlo. Došlo i na působivost. Jenže to zajímavé ihned svrhl katastrofálně pojatý a legrační, rádoby dramatický závěr. Rutger Hauer podal soustředěný a spolehlivý výkon v roli uniformovaného esesáka. Sice jsem ho nikdy nepovažoval za hereckého velikána, co mu ale bylo přiděleno, většinou odvedl se ctí. Prudce kvalitní film se nekonal. Výsledkem je televizní drama se spoustou neduhů, výpravně nedostatečně atraktivní. A co mělo působit vážně, působilo spíše legračně. Ojedinělý námět je na filmu tím nejlákavějším a nejpozoruhodnějším. 6/10 (18.03.2023)

"Našel jsem protézu pana Bühlera u něj v domě. Dost dobře nechápu, proč by měl na jedný noze doskákat dolů k jezeru a pak spáchat sebevraždu." Kdyby Hitler vyhrál válku, tak bych asi uměl německy a hajloval bych stejně neupřímně jako SS detektiv Xavi March. Jeho naivita se mi vůbec hodně líbila a pošťuchování s gestapem bylo hodně dobrý. To největší tajemství války pro mě tedy bylo trošku zklamáním, ale hledání pravdy mě celkem bavilo a naučil jsem se báječnou motlibu: Vůdče, můj Vůdče, seslaný mi Bohem, ochraňuj mě až do konce života. Ty, jenž jsi spasil ... (21.04.2022)

Kdyby se film neodehrával v Praze, tak jej asi vynechám. Základní příběh byl dost naivní, nevěřím tomu, že by holocaust šel utajit, protože nakolik to byla velká mašinérie, tak by určitě nějaká skulina na únik byla. Co se ovšem povedlo, byly lokace, dokázal bych věřit tomu, že se nacházíme v Německu 60. let. (20.01.2022)