Bílý tesák

Trapárna. A JED v prohlášení na konci ''White Fang played by JED'' má být zkratka pro více jmen nebo co? Protože mám dojem, že psi pro White Fanga záporňáka a White Fanga kladňáka byli až směšně rozlišitelní. Vůbec je akce se psy hrozně blbě udělaná, většinou se na to člověk dívá s pozdviženým obočím a to vás to má dojímat. Co mi ovšem vadilo úplně nejvíc, je nerealisticky vykreslená povaha Bílého tesáka. (13.10.2010)

"Jmenuju se Jack Conroy !! Psal jsem vám dopis !!" - "Ti, kdo mě znaj, vědí, že neumím číst, a tak mi nepíšou.." ;) Jeden ani nemusí být příliš zdatný čtenář, aby hned zkraje odhalil, že tuhle velmi volnou adaptaci známé novely nelze vnímat jako čistě londonovskou, protože napomádovaný Randal Kleiser svůj snímek činí spíš takovou zmrzlou Lagunou disneyovského střihu, která ten knižní předobraz opravdu velmi zásadně aktualizuje a upravuje pro mladší cílovou diváckou skupinu.. Činí tak však velmi citlivě, když navíc zachovává a vypichuje to zásadní poselství Londonovy klasiky říkající, že láska a trpělivost může vlka i člověka (z)měnit stejně dobře jako naopak násilí a zloba.. Tenhle Bílý tesák už skutečně není příběhem psa, ale jeho pána, jehož si střihnul mladý Ethan Hawke.. Zajímavé rovněž je, že jsem poměrně nedávno znovu zhlédl Annaudův jiný zvířecí biják, totiž legendárního Medvěda, jehož mi právě Bílý tesák nezřídka značně asocioval, nejen dík velmi zdařilým pasážím s čistě pouze zvířecími herci, ale jak jsem nakonec z titulků ke svému překvapení zjistil, snad i proto, že toho medvěda, který Jacka napadne, si zahrál právě Bart, kterého si jeden mohl užít právě ve zmiňovaném Annaudově snímku.. (05.01.2017)

Já se až divím tomu, že je to tady v modrý barvě, přitom tenhle film má v podstatě vše, co od takovéhoto příběhu čekáte. Nádherná krajina, kdy na vás každou minutou dopadá zimní atmosféra konce 19. století. Výborná práce se zvířecími miláčky (zdravíme digitální Volání divočiny). Dobré herecké výkony lidských herců v podání několika známých tváří. A to vše lemované lehce naivním, ale velmi pozitivním příběhem, který každého zahřeje na duši. A Zlaté schody bych si vážně nepřál zakusit, ale kdo ví, pro to zlato... (09.04.2021)

Čo viem, najmenej jeden z mojich predkov išiel na Aljašku za zlatom, takže film tohoto typu som chcel vidieť. Skvelý príbeh, nádherná drsná príroda a úžasný príbeh lásky človeka a zvieraťa a tiež priateľstvo medzi mladším a starším mužom. Zas, ale zo stoličky radosťou ma to nedvihlo, aby som pravdu povedal, boli tam veci, čo na týchto filmoch nemám rád. Či už naivný chlapec alebo trápni vagabundi. Minimálne 70% si to zaslúži. (29.12.2011)

Napřed jsem dala 3 hvězdičky, ale teď zpětně měním na 4, ze dvou důvodů: Za prvé, hudbu k tomuto filmu od neuvěřitelného Basila Poledourise poslouchám téměř každý den a za druhé, je to přece Bílý tesák, knize, kterou mám tak ráda se to sice moc nepodobá, ale je to svoje a zachovává to hlavní myšlenku, lásku, která zvítězí nad nenávistí, věrnost, která zvítězí nad svobodou a vůle žít, která často vyhraje i nad smrtí... (26.09.2012)