Na západní frontě klid

Jsou filmy,které na vás silně zapůsobí a pokud se jedná o filmy válečné, tak to musí být mistrovské dílo. Podle románu vynikajícího Ericha Maria Remarqua byly natočeny filmy dva. Jeden v roce 1930 ( a ten získal 2 Oscary) a pak tento z roku 1979 jako film televizní. Zde se na upoutávce uvádí trvání filmu 150 mln., na mém zakoupeném DVD je 123 minut. Zdálo by se, že to není podstatné. Jenže, kdo četl knihu, tak očekává více výborných dialogů, které tomuto filmu opravdu chyběly. S přihlédnutím k tomuto faktu, musím říci, že film z roku 1930 byl lepší. (04.01.2011)

Je to už hodně dlouho, kdy jsem četl slavný Remarquův román, a tak mi mnohé detaily z paměti vypadly. Nemohu potvrdit, že se film bůhvíjak věrně přidržuje předlohy, ale určitě zachovává její sdělení. A to je rozhodně pozoruhodný úspěch. --- V českém prostředí je význam první světové války poněkud nevyváženě zastíněn válkou druhou, v mnoha ohledech pouhým epilogem té první. Češi proflákali obě, ale následky té druhé jsme pociťovali mnohem konkrétněji, mimo jiné i díky dlouholeté bolševické propagandě: národní osvobození je maličkost, teprve vítězství socialismu znamená podstatný mezník. Není-liž pravda? --- Díky tomu je pro nás dvojnásob užitečné seznámit se s prožitkem příslušníků národa, který první světovou válku bral vážně a prožil se všemi důsledky, náležitě tragickými. Mannův film je stejně jako předloha silný svojí opravdovostí. Žádné vymyšlené figury a vznešené kecy. Normální kluci, učitelé, oficíři. Postupné vystřízlivění a deziluze, masakr životů i hodnot. Takříkajíc v „přímém přenosu“, bez komentářů. --- Remarquův román a Mannův film významně přispívají k pochopení, že mnohé z toho v čem dnes žijeme se formovalo právě na bojištích první světové války. Podle mého soudu je však třeba jít ještě dál a položit si otázku, proč do takového šíleného a (sebe)zničujícího konfliktu nadšeně vstupovaly národy vybavené duchovními hodnotami, které i nyní vnímáme jako základní: osvícenství, rozmach vzdělanosti a hospodářství, sekularizace, právní stát, demokracie. Nenechejme se mýlit - tohle všechno před rokem 1914 evropské národy měly a hrdě vyznávaly. Němci možná ze všech nejvíc. (11.10.2011)

Ak by mi niekto po filme povedal, že sa jednalo o televízny film, nemal by som žiaden dôvod mu to veriť. Lenže ja som to vedel a musel "smeknout klobouk" nad citlivým a precíznym prístupom tvorcov k legendárnej látke. Lenže televízny film v USA a Veľkej Británii je (bol) niečo iné, ako u nás, že...Doporučujem si pozrieť aj staršiu verziu z 30 rokov od Milestonea, ktorá je ešte o chlp lepšia, najmä kvôli tej zábave pri porovnávaní scén, charakterov, atď. Určite nebude od veci si pozrieť aj podobne pacifistický film z 1. svetovej vojny s takmer totožnou zákopovou scénou "nepriateľ zoči voči nepriateľovi" The Big Parade Kinga Vidora. Parádne (nehovorím zámerne hviezdne, hviezda nerovná sa totiž automaticky kvalitný herec) obsadený film z konca 70. rokov naznačuje už svojim obsadením, že scenár musel byť pre Borgnina, Holma, alebo Pleasenca veľmi zaujímavý, aby úlohu zobrali. Pre mňa žiadne prekvapenie, Delbert Mann ma ohúril spoločne s Ernestom Borgninom už v 50. rokoch v Martym. (10.07.2014)

Film jsem si pustil hned po přečtení knihy a byl jsem příjemně překvapen, s jakým citem je celý osud hrdinů ztvárněn i v něm. Komorní atmosféra snímku slušela, jen v pár scénách bych (s citem a s rozumem) přidal na bitevní vřavě pro umocnění situací, ve kterých se hrdinové nacházeli, ale chápu, že na to asi nebyl rozpočet. Na druhou stranu vůbec není poznat, že se jedná o televizní film, dle mého názoru vypadá na svoji dobu úžasně a určitě by se skvěle vyjímal i na velkém plátně. Knižní předloha byla více šokující a krvavá, i tohle tady docela chybělo, ale výsledný dojem je vynikající díky povedené režii a kvalitnímu scénáři, který se drží předlohy a nejsou v něm nasázeny nesmysly, jak se často u filmů točených podle knihy stává. (24.06.2012)

Knihu jsem nečetl, film neviděl celý. Proč tady tedy straším? Protože chci říct, že obdivuju ty kluky. Já vím, to asi dojde každýmu, kdo má trochu racionální myšlení, ale já si fakt stojím za tím, že nebýt oněch reků, neměli bychom ke komu vzhlížet. Neberu to teď jen z jedné strany mince, mluvím celkově o vojácích, kteří za nás bojují a někdy neví, za jakým účelem. Byli přinuceni (někdy si sám sebe představím v podobné situaci a pokaždé stáhnu ocas mezi nohy. Strachem!) a zbavení všech svých snů. Do háje, teď si člověk uvědomuje, jak hodně toho má. Jak říkám, film jsem celý neviděl, ale kdybych měl hodnotit z pohledu odvahy, neváhal bych za plný počet. Alespoň, že někdo měl odvahu mi tenhle film pustit. A dovolil mi urovnat si myšlenky. Za to fakt dík! (09.11.2009)