Titus

Faidra má pravdu. Taymorová tímto dílem rozdělila diváckou obec na dva tábory. Na tu, co se bude nadšeně plácat do kolen a tu, která bude s opovržením zvracet. Já zvracel. Režisérce ovšem nic nevyčítám, vytvořila dílo, které jsem i přes opovržení a dlouhou stopáž musel dokoukat do konce. Že by se mi to nakonec přece jen v koutku duše líbilo? Nelíbilo! Do filmu jsem šel s očekáváním krvavé historické sandálové kostýmovky a dostal jsem Gay Parádu s šíleně namaskovanými teplouši ve vedlejších rolích (z Cumminga budu zvracet ještě několik dní) a odporného pyskatého zjeva J.R Meyerse nemám rád už hodně dlouho, zde však vyvrcholil ve svém neherectví. A po boku těchto nechutných chlapců se objevila extratřída v podání hannibalovského Sira Anthonyho a mé milované Skotky Laury Fraser. Stylové je to velmi, kulisy a vizuál jsou místy atraktivní a zajímavé, ale chybí tomu vkus. Což bych od ženy režisérky očekával. Ve výsledku je to jen sebestředná, přeplácaná píčovina. Tak to vidím já. Milá Julie... Kdyby to opravdu alespoň bylo zvrácené, syrové a zvrhlé, ale ono to nakonec je pouze extrémně teplé a blbé. (17.08.2014)

Tyhle odvážné adaptace jsou podle mého gusta. Akorát mi tady trochu vadila nevyváženost některých scén, které se mi zdály nadbytečné. Jiné byly zase úplný skvost, od kterých se nedaly odtrhnout oči. Hlavním plusem jsou skvělí herci. Hopkins byl ze začátku neskutečně otravný, ale scéna s kuchařem to napravila. Pro Meyerse další jeho typicky šílená role a Jessica Lange jako císařovna taky vynikající. Dalšího takového Shakespeara. (10.01.2009)

Citlivějším náturám, které špatně snášejí vraždění dětí, usekávaní končetin a znásilňování, Tita rozhodně nedoporučuji, všem ostatním ano a ty, které by zajímala shakespearovská adaptace zase trochu jinak, k jeho zhlédnutí přímo vybízím. Vyšší moc, která vedla k obsazení Hopkinse, Langeové a Rhys-Meyerse, bych neradila rozhněvat - musí být opravdu mocná. Ze snahy o modernizaci klasické předlohy velmi často vyleze odpadová záležitost, zde se tak nestalo a vizuální stránka snímku naopak velmi pomáhá. Zcela jistě to ovšem není film pro každého a dá se říct, že setkání s ním dělí lidi na dvě poloviny: nadšenou a zvracející. (01.09.2007)

Pompézní, jak po vizuální, tak hudební stránce, jenže takový Shakespeare mi nesedí. Titus Andronicus je IMHO hra potřebující střízlivost právě proto, že je plná krve. Jenže tady se příběh ztrácí pod.barevnými symbolickými kódy, pod jednotlivými historickými vrstvami (ano, válka je už od počátku věku pořád ta samá a lidé okolo ní taktéž), pod expresionistickými nájezdy kamery a kulisami... Vždyť stačí hrát příběh a to ostatní u kvalitního textu přijde samo! (16.12.2011)

Moderně pojatý Shakespeare, který ale nijak nesnižuje dokonalost předlohy. Plný zpočátku prazvláštní stylizace, ale divák si po čase vznikne a vnímá jen nádherný jazyk a úžasné herecké výkony. Zpočátku to byla stylizace, která mě odrazovala, ale nakonec se mi dostalo úžasného zážitku. William by měl radost. (28.11.2009)