Reklama

Reklama

Okres na severu

(seriál)
Československo, 1981, 11 h 17 min (Minutáž: 46–58 min)

Scénář:

Jaroslav Dietl

Kamera:

Eduard Landisch

Hudba:

Otmar Mácha

Hrají:

Jaroslav Moučka, Jiřina Švorcová, Petr Svojtka, Jarmila Švehlová, Renáta Doleželová, Josef Bláha, Jiří Štěpnička, Martin Růžek, Alois Švehlík, Josef Bek (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

Hrdinou třináctidílného seriálu je okresní tajemník KSČ v Brodu Josef Pláteník. Působí v silně průmyslovém a bouřlivě se rozvíjejícím se kraji.Každý jeho den je plný událostí, které je nutno řešit. Pláteník je člověk, který cítí svou odpovědnost za přítomnost i budoucnost naší země. (woody)

Recenze (229)

ybuko 

všechny recenze uživatele

Narozdil od pet let starsiho Sokolovskeho Nejmladsiho z rodu Hamru, ktery je pomerne koukatelny i dnes, jde o sesup dolu. Agituje se tam stejne, ale presun do doby normalizacniho bezcasi, ve kterem se napriklad x dilu radobydramaticky resi odvolani reditele chemickych zavodu, partnerske problemy dcery hlavniho hrdiny a jejiho nastavajiciho, intelektuala (ovsem z dobre delnicke rodiny!), neustale schuzovani se sroubovanymi vetami socialistickeho newspeaku (ktery prorusta i zbytek serialu a pouziva se treba i k popisu mezilidskych vztahu), nebo problemy frustrovane workoholicke sekretarky, ktera nema pritele, nuti dnesniho divaka okusovat nudou operadlo zidle. Kvalitativne jde o serial na urovni dnesni Ulice, pricemz tam kde ma Ulice jen prazdnotu, tam ma Okres na severu obcas dost trcici ideologicke trny. Serial si sice dovoluje byt v urcite mire socialne a politicky kriticky, coz je oproti napriklad zminene Ulici a vetsine podobne prazdne serialove produkce plus, ale narozdil od realneho "realneho socialismu" a zivota vubec se tu jako deus ex machina nakonec vzdy objevi chytry a vysoce lidsky Josef Platenik (nebo jiny bodry uvedomnely soudruh, kterych byla podle Jaroslava Dietla nahore zjevne vetsina), ktery cely problem v zajmu lidi i projektu zdarne vyresi, dobro odmeni a zlo potresta. O realnejsi a lepsi dobovy portret by asi slo tehdy, kdyby scenarista Platenika v prvnim dile pri explozi chemicky nechal zabit, a cely serial by probihal bez nej. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Dojemnými situacemi, vysoce morálními poučkami, kladnými hrdiny a akčními scénami (hlavně na schůzích) napěchovaný seriál odehrávající se ve světě, který nikdy neexistoval. V prvním díle soudruzi vyhodí ředitele chemičky a celý zbytek seriálu (tedy dva až tři roky) ho chtějí dostat zpět, protože v celé socialistické vlasti se nenajde nikdo, kdo by ji mohl tak dobře řídit. Věc se nakonec podaří a mezi tím spousta jiných, neméně důležitých. Pláteník soudruha Moučky má skutečně terapeutické účinky (viz Ony) a ze všeho, co jsem kdy viděl, se mu může vyrovnat jen jediná postava, totiž Old Shaterhand v podání Lexe Barkera. Tolik ke zdůvodnění mého hodnocení a dále něco kritické analýzy: S Dietlovou "odvážnou snahou o objektivitu", o níž se u Okresu někdy hovoří, bych byl velmi opatrný. Vyskytují se zde nějací zkažení komunisté a svazáci, ale samoočistný proces ve Straně (reprezentovaný zde především Pláteníkem) funguje příkladně. Ostatně vždycky jde o ryze soukromou mravní zpustlost, nepoctivost, šlendrián. Neexistují zde žádní ideoví oponenti, žádné "živly", pouze někteří soudruzi jsou málo uvědomělí. Ano, často se mluví o tom, že na Západě funguje ta chemická výroba lépe. Že je nedostatek kádrů i zboží v krámech, že se lidé neochotně stavějí k novým "výzvám" (jak by se řeklo dnešním ňúspíkem). Ano, vyskytuje se zde (jedna jediná) postava, která se hned uvede jako individualista - inženýr nestraník, který chce kvalitně pracovat pro společnost a špatně snáší, když to neschopní zodpovědní vedoucí kazí. Je to Pláteníkův zeť, s nímž se propracuje k dobrému vztahu, vždyť oběma jde o tutéž dobrou věc. Prezentace všech těchto témat podivuhodně přesně předjímá Gorbačovem naordinovanou perestrojku. Kdo si někdy poslechl Jakešův legendární projev na Červeném Hrádku (pár měsíců před Listopadem), ten ví, že je obsahově i řečnicky mnohem zajímavější, než může být přeřeknutí s bojlery. Nuže v Okresu na severu se řeší přesně ty problémy, o nichž Jakeš o osum let později hovoří. A řeší se přesně v duchu toho, jak Jakeš a jeho banda stále ještě chtěli vidět (nebo spíš ukazovat) realitu. Pláteník je prostě perestrojkový hrdina před perestrojkou, předkládaný ovšem nikoli jako nějaký reformátor, ale jako typický (ideální) komunistický funkcionář. Že Okres na severu málem nebyl povolen, koresponduje s neochotou, s jakou KSČ zprvu přijímala Gorbačovovu doktrínu. Nikoho by však nemělo překvapovat, že byl nakonec schválen na přímý pokyn kovaného staliníka a srpnového vlastizrádce Bilaka. Bilak jako jediný pochopil, že takové píárko nikdo jiný Straně nedá. Že Dietl servíruje lidu vedoucí úlohu Strany tak, aby se s ní mohl stotožnit. Výše zmíněná neexistence protisocialistických živlů se dobře ukazuje právě na tématu osumašedesátého, které se vyskytuje ve dvou případech. Jednou jde o zhrzeného starého komunistu, uzavřeného před světem a neschopného odpustit svým spoludružstevníkům, že ho tehdy nechali (jako jediného věrného) ve štychu. Z jeho postoje je Pláteník moc smutný. Druhým případem je někdejší lokální šéfredaktor, jehož nechal Pláteník kdysi vyhodit z novin, protože v době krizového vývoje připustil, aby se jím vedený list stal platformou reakcionářů. Nyní v ústraní žijící, se vším smířený důchodce píše knihu o dějinách města, kterou mu ovšem nikdo nechce vydat. To umožní po jistých peripetiích až Pláteník svým přímým zásahem. Důležité jsou ale právě ty peripetie - jde o šéfredaktorova syna, sžíraného ukřivděností - není ochoten Pláteníkovi odpustuit, jak s jeho tátou zatočil. Ovšem nikoli z ideových pozic. Normalizační výklad osumašedesátého žádná postava ani náznakem nezpochybňuje - vždy jde jen o nějaké soukromé křivdy. Prakticky ani nepadne zmínka o tom, co se tenkrát ve společnosti dělo. Jen narážky nutné k prezentaci osobních příběhů. Je tedy vidět značný posun třeba od takového Majora Zemana. Tehdy se vládci a jejich fízlové ještě potřebovali v osumašedesátém pořádně pošťourat, aby národu vsugerovali svůj výklad. To je nyní už zvládnuto. "Osumašedesátý" v Okresu figuruje jen jako jakási mlhavá vzpomínka na dávnou neblahou, ale překonanou krizi. Jinak byli všichni moc krásní až na Pláteníkovu ženu (Švorcová), jedinou šedivou, místy až protivnou postavu. Ta se Dietlovi moc nepovedla, jinak se svého úkolu upevnit lásku lidu ke Straně zhostil znamenitě (viz citace Mirky Spáčilové v zajímavostech). Tradičně velmi dobrým referátem o seriálu je Marthosův komentář. Pozornosti doporučuji též komentáře od slunicko2, argenson, Tsunami_X a Tosim. () (méně) (více)

Reklama

klúčik odpad!

všechny recenze uživatele

Životná postava J.Moučku. Tak to písali dobové filmové časopisy. Ja si myslím, že hral vo výborných filmoch a nestratil sa. Je mi ťažké písať o tom ako sa dostali herci k takýmto postavám, či to museli alebo chceli ale seriál je jeden z najhorších. Odpad!!! A túto známku k úcte k hercom dávam strašne málo ale čo je moc tak to je moc . Opäť Evžen Sokolovský!!! Bohužiaľ je to veľká propaganda socializmu, spôsobu života v tom zmysle, že len strana rozhodovala o tom , ako sa bude žiť, ako sa bude robiť. Bolo to tak a ako to dopadlo!!! Dnes sa pracujúci , ktorý sú zamestnanci neskonale boja o to , aby vôbec mali nejakú prácu , aj keď zamestnávatelia im dávajú minimálnu mzdu.. Bojím sa toho aby neskôr takýto seriál nedávali ako vzor toho , ako sa tu žilo !!!! ()

Bart 

všechny recenze uživatele

Když tenhle seriál srovnám s jeho (téměř) souputníkem Mužem na radnici, tak musím říct, že se Okres na severu mnohem více povedl a to po všech stránkách. O hlavním hereckém představiteli není třeba hovořit, protože J. Moučka dobrým hercem byl a J. Švorcová jakbysmet. Seriál pro mě není úplným ideologickým odpadem, jako jiné. Z prostého důvodu. Pilný divák, který vydrží a shlédne seriál dokonce, musí uznat, že ne všechno bylo v seriálu poplatné režimu. Byly postavy (P. Svojtka), které se modelu socialistického člověka vymykali a přesto nebyli vykresleny negativně. Poměrně často se v seriálu objevovali narážky na skutečnost, že na západě "TO" dělají lépe a že bychom si z nich měli vzít příklad, protože jsme zaostalejší. V seriálu vystupují také postavy příkladných straníků, kteří i přes svojí čistou morální minulost sešli na zcestí a dopouštěli se chyb (zpronevěry, podvody). Je zde přeci jenom znát rukopis Jaroslava Dietla, který se snažil o trochu objektivity, ale v rámci určitých mezí, tak aby to schvalovatelům šlo pod vousy. A ono bohužel nešlo. Seriál měl při schvalování problémy. Soudruhům se právě nelíbila ta rozličnost charakterů a určitá míra sympatií a pochopení soudruha Pláteníka s těmi "negativními" rysy špatných soudruhů. Nakonec ale seriál prošel. Snad si soudruzi cenzoři mysleli, že to bude vypadat, že strana přiznává, že ne vše je dobře, ne všichni komunisti jsou příkladní, ale že vše se dá napravit. Každopádně role v seriálu se dávali zřejmě za odměnu. Svědčí o tom nepřeberné množství herců, kteří přesvědčenými straníky opravdu byli. Např. Moučka, Švorcová, Sklenčka, Růžek, Bek, Řanda, Prachař, Mixa, Krulišová, Švorc, Haničinec a další. ()

Přemek 

všechny recenze uživatele

Upleť z hovna bič aneb Nejpozoruhodnější využití dramatické hudební složky v dějinách československé seriálografie. Je tu samozřejmě fascinujících faktorů více: soudruh Pláteník tu nahrazuje něco mezi lidovým soudcem a rabínem, zajímavé je též sledovat povolenou hranici soudružské konstruktivní kritiky (řidič v podání Josefa Bláhy)... ale dramatické nájezdy kamery s hudbou ne nepodobnou té z Hvězdných válek v momentech, kdy mladý snoubenec Pláteníkovy dcery prohlásí, že v SSM je jen formálně - to je vrchol! - - Jen na okraj: Dietl do seriálu "propašoval" několik písní Jana Wericha, který po své smrti v říjnu 1980 zase "mohl" na scénu. Těžko říct, jestli by mu existence písní Když padla chladná rosa do jetele a Život je jen náhoda v Okresu na severu udělala radost. ()

Galerie (14)

Zajímavosti (32)

  • Při debatě o rodičích Jana Belšana (Petr Svojtka) v epizodě Přelíčení (1981) Lída Pláteníková (Jiřina Švorcová) vysvětluje, že Janův otec zemřel už loni. V epizodě Korunovace (1981) při svatbě Jana s Michalou (Jarmila Švehlová) Belšanova matka sděluje Josefu Pláteníkovi (Jaroslav Moučka), že její syn se k některým věcem staví: „... jako kdyby neměl oči ani uši. Já si říkám, jestli to není tím, že tak brzy ztratil tátu.“ To mohlo být před rokem opravdu jen stěží. (Robbi)
  • Seriál vznikl na objednávku KSČ k 60. výročí jejího vzniku, k volbám do zastupitelských orgánů a XVI. sjezdu strany. (vangobseck)

Související novinky

Jiřina Švorcová: 1928 - 2011

Jiřina Švorcová: 1928 - 2011

08.08.2011

Po dlouhé nemoci zemřela v pražské léčebně dlouhodobě nemocných česká herečka Jiřina Švorcová. Dcera stavebního dělníka a hostinské vystudovala učitelský ústav a Státní konzervatoř v Praze. Po jedné… (více)

Zemřel herec Jaroslav Moučka

Zemřel herec Jaroslav Moučka

27.12.2009

Krátce po úmrtí herečky Mileny Dvorské, odešel do pomyslného hereckého nebe také její kolega Jaroslav Moučka. Došlo k tomu v sobotu 26. prosince. Dnes to oznámilo Vinohradské divadlo, jehož členem… (více)

Reklama

Reklama