Krása na scéně

Další shakespearovsky laděný kousek se zprvu tvářil, že nenabídne nic většího, než zákulisní pohled do světa anglických divadelních celebrit sedmnáctého století, přes Mariinu dychtivost se však začal ubírat k velkým změnám, které s sebou přinesly nejednu osobní prohru (podobné zvraty určitě zažil přerod němého filmu na zvukový), ale i posun v herectví - díky invenci a novátorství přestal bránit splynutí imaginace s realitou a krásu na scéně nechal přes emoce vygradovat až za mez, která dělí hru a skutečnost. Vím to, protože jsem byla včera večer svědkem jedné z nich... (22.05.2013)

Z některých komentářů by se dalo vyvozovat, že je vlastně dobře, že jsem ještě neviděla Zamilovaného Shakespeara. O pocitu, že jsem viděla něco úplně jiného, ani nemluvě, ale nad tím není třeba se pozastavovat, nejsme stejní a tudíž věci stejně vnímat nemůžeme. Mně se ta hra na dokonalou, ztracenou a nakonec zdárně zlikvidovanou Desdemonu moc líbila. Desdemonin představitel (to není překlep, ale pravidlo divadla 17. století) si na první pohled žije jako ve snu noci svatojánské, protože všichni na dotaz "jak se vám líbí?" odpovídají, že moc. Nedova kostymérka není žádná veselá panička windsorská, protože veškeré obdivné vzhlížení k jejímu idolu a obětavá práce ve dne v noci je pouhá marná lásky snaha. Jenže rozmar královy milenky vyvolá pěknou bouři a milý Ned zjišťuje, že se ocitl uprostřed komedie plné omylů, kdy neví, kým je, co je a a hlavně co teď. Splácí půjčku oplátkou a pokusí se zkrotit zlou ženu, ale přitom si začíná uvědomovat, že vynucené zkrocení muže v sobě nebyla ta pravá cesta... Škoda, že se Krása na scéně nedočkala pečlivějšího a podrobnějšího zpracování, takhle se mi chvílemi zdálo, že události a změny ve smýšlení hrdinů šly trochu ráz na ráz, ale vynikající výkony Billyho Crudupa a chameleónského Everetta spolu se zneklidňující hrou na identitu to vynahrazují, dobový kolorit je přesvědčivý a chtěla bych jednou vidět takového Othella s Desdemonou, jaké předvedli Crudup s Danesovou. Nehledě na to, že se šarmérem Karlem II. a jeho dvorem je velká legrace. Miluji vše francouzské, ale nešlo se nezasmát nahněvané a krásně britské reakci na argument, že ve Francii ženy mohou hrát divadlo už dávno: "Ovšem. Jakmile navrhujeme něco příšerného, vždycky to obhajujeme tím, že ve Francii se to dělá už dávno!" P.S. Mé nesmírné díky tentokrát náleží uživatelce Adiemus, bez které bych o Kráse na scéně neměla ponětí. (15.12.2007)

Film zpočátku vypadá jako kopie Zamilovaného Shakespeara, jenže skutečnost, s kterou si Zamilovaný Shakespeare vystačil na celý film, tedy že hlavní hrdinka tajně hraje na divadle, což byla v té době pro ženy věc zakázaná, vyjde ve filmu najevo (jakože pro všechny ostatní postavy ve filmu) již zhruba ve dvacáté minutě., načež je králem tento zákaz zrušen. To rozohní boje o angažmá mezi novými herečkami a herci hrajícími ženské role. Pak už jde o samé příjemně nezvyklé překvapení, kdy hlavní hrdinka (v roztomilém podání Claire Danes) není tak roztomilá jak se za začátku zdá, hlavní hrdina (ve skvělém podání Billyho Crudupa) není tak heterosexuální, jak se ze začátku zdá a vůbec se film vyhýbá většině typických klišé. Lepší než nádherný Zamilovaný Shakespeare to není, ale rozhodně jde o příjemné překvapení. Za 29Kč v Levných knihách to jde!:-) (23.04.2008)

Jsem nadšena – od začátku až do konce – tak jak tomu bývá u zcela náhodných objevů. Tak trochu spojení amerického akčního filmu (nenechá vás ani na chvíli vydechnout) a britskou ságou (není zcela povrchní a dokáže pobavit) vedoucí k překvapivé harmonii obého. Hlavní devízou filmu je ale Billy Crudup, který se od rozverné dámy promění až po muže černého jako bota (tedy bílý kůň se nekoná). Vedle něho působí Claire Danes jako panenka z porcelánu, která dostala roli ve filmu, a je právem zastíněna Zoe Tapper, jenž rozjasní jakoukoli scénu a to nejen svým výstřihem. (16.10.2011)

Krása na scéně je strukturou scénáře s předvídatelným šťastným koncem a několika zvraty v průběhu děje typickou hollywoodštinou, nicméně veskrze příjemnou a profesionálně natočenou, s přiměřeným rozpočtem, silným hereckým obsazením a předvedenými výkony. Kamera, hudba střih, všechno do sebe zapadá, hrátky se shakespearovskými texty navíc skutečně umožňují hercům ukázat, že jim divadelní klasika není cizí a pohrávají si s verši takřka s labužnickou rozkoší. Crudupova role je vděčnější, protože je nejednoznačná ve své sexualitě i pojetí herectví. Claire Danes je profesionálně půvabná a sympatická, do třetice zkušený Tom Wilkinson hraje jako veterán svůj part divadelního šéfa s přehledem, na shakespearovských hrách vlastně založil svou kariéru.... Celkový dojem 80 %. (06.02.2008)