Reklama

Reklama

Rodáci

(seriál)
všechny plakáty
TV spot
Československo, 1988, 20 h 3 min (Minutáž: 89–95 min)

Režie:

Jiří Adamec

Kamera:

Kristian Hynek

Hrají:

Jan Šťastný, Radoslav Brzobohatý, Jana Hlaváčová, Emma Černá, Stanislav Zindulka, Jaroslava Obermaierová, Antonín Navrátil, Petr Kostka, Jiří Pomeje, Milena Dvorská, Soňa Novotná, Karel Roden (více)
(další profese)

Epizody(13)

Přežili válku a teď někteří nevědí, jak naložit se svým životem. Válečné i poválečné osudy lidí v  malém jihomoravském městečku podle románů Jaroslava Matějky. Mladý Petr Vitásek z jihomoravského městečka Radeč je prostořeký idealista, který má rád pití a děvčata. Po konfliktu s kolaborantským profesorem je vyloučen z gymnázia a přidá se k partyzánům. V přestřelce je raněný. Po válce se stane v Brně redaktorem komunistických novin... Seriál sleduje společenské proměny malebného jihomoravského maloměsta v období 1942 - 1948. Mapuje dobu a lidi v jejich proměnách, v jejich občanských postojích a činech a v jejich charakteristické mnohotvárnosti. Rozsáhlý seriálový projekt podle románů Jaroslava Matějky "Rodáci a odrodilci" a "Kam jdete, rodáci" natočil Jiří Adamec v roce 1988 na politickou objednávku KSČ k 40. výročí Vítězného února. (TV JOJ)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (145)

Fox85 

všechny recenze uživatele

Zase taková sr**ka to nebyla. Když si to shrneme - pár zajímavých momentů ze života v Protektorátu, velice (!) vtipné útoky partizánů, hrdinné osvobození a bratříčkování s rudou armádou, těžká cesta komunistů vzhůru pro "blaho všeho lidu", častá debilita hlavního hrdiny a hlavně (!) skvělé vykreslení některých postaviček (hlavně tedy jejich schopností se plynule přizpůsobit jakékoliv situaci a režimu - viz Voráček a advokát Mlejnek se synem). Druhá půlka seriálu o strastech komunistické strany v Československu a hlavně na malém městě je tedy opravdu převážně nudná a místama hutná agitka, ale jsem docela rád, že jsem to viděl. Ať totiž chceme nebo ne, hráli v tom i kvalitní herci a snažili se (někteří) odvést alespoň slušnou práci. Takže za ně je ta druhá hvězda. [Viděno v obnovené premiéře na tv Barrandov] ()

sator odpad!

všechny recenze uživatele

1.Trapnost délka a neuvěřitelnost některých scén je nestravitelná a z některých ani není jasné, co tím chtěl scénárista vlastně říct. Za pozornost stojí scéna když Vitásek přijde s kvérem na radnici,tohle snad nemá obdoby.... 2.Obsazení Petra Štěpánka který za seriál nepromluvil ani slovo... 3.herci často nemají co říkat a přijde mi,že scénář místy vznikal na place... 4.Střih který by to mohl do určité míry eliminovat pak všechno dorazí... 5.Hudba od ORM by byla fajn, kdyby nebyla z poloviny použitá už v seriálu SANITKA a kdyby nezněla stále tragická varianta i tam kde je veselo.6.A nakonec kdo je Vitásek ? Člověk který nemá rád sebe ani lidi a ze zoufalství ze života, vstoupí ke komunistům ,kam šlápne tam tráva 100 let neroste...hezká zkratka předobrazu komunismu... ()

Reklama

Všežrout 

všechny recenze uživatele

Pokud jste měli problém s ideologickou manipulací už v Nejmladším z rodu Hamrů, zde se teprve obsypete. Zpětně je docela nepochopitelné, jak tohle „dílo“ mohlo vůbec na sklonku osmdesátých let, v době avizované „přestavby“, vzniknout a kolik našich „top“ herců se v něm angažovalo. Nejvíc asi bolí angažmá p. Brzobohatého. Hlavní postava Petr Vitásek (J. Šťastný) je krajně nesympatická a nevybočuje ze zavedeného kánonu „nekompromisních pařezů oddaných jedné pravdě“. Seriál je zcela v duchu komunistické verze historie, bez hlubší reflexe a snahy o objektivizaci. Odboj – jedině ten komunistický je spravedlivý a konfidentů prostý. Němci – karikatury (až na doktora, kterého hraje F. Němec). Bývalí sokolové až na výjimky slaboši a oportunisti. Klér, zástupci demokratických stran to samé. V poválečném ději probleskne občas i kritika obecnějších jevů (např. relativizace odbojové činnosti, černá zabíječka prezentovaná jako odbojová činnost - „prase taky odboj“), pokud se však něčeho dopustí člen komunistické strany, jde buď o horlivost („Proč ten Kléma nezavolá lidi a nevypráská to tu všecko? Revoluci jako v Rusku!“) nebo se jedná o konjunkturalistu, „falešného komunistu“. Všechny demokratické strany stojí v opozici proti politice KSČ - afektované projevy, agitace, prospěchářství, politikaření atd. Antikomunismus je personifikován v postavě Karla Mlejnka (K. Roden), za války člen kuratoria, po válce štve proti komunistům na právnické fakultě a v únoru 1948 vede studentský průvod na podporu E. Beneše a mává přitom americkou vlajkou („Demokrat? Obyčejnej reakcionář!“). Při snaze o útěk za hranice střílí po hlídkách, gauner! Dále nás autoři poučí, že revoluce přišla v pravou chvíli („v Bavorsku se rychtujou Američani!“), jak se po komunistech střílelo ze zálohy, co byl za hada ten Zenkl a že květina je „buržoazní přežitek“ a poezie s lyrikou „maloměšťácká změkčilost“. Co do řemeslné kvality výprava na tom ještě není nejhůře, ale „bojové scény“ jsou zoufalé a herecké výkony značně nevyrovnané. Televizní produkce se nezapře. A stopáž? 13 dílů po 90 minutách? Pekelnost! ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Jedinou chybou, a to velice závažnou, je hlavní hrdina. Jde o namyšleného impulsivního tupce, kterého prostě nelze mít rád. Velmi špatně napsaná nesympatická postava. Díky tomu divák zoufale upírá pozornost k vedlejším rolím. Bohužel Hrušínský brzy umírá a Brzobohatý se Zindulkou mají málo prostoru. Ale nevadí, jsou tu zástupy našich nejlepších herců ve všech možných rolích. V každém případě je tu velmi mnoho politiky na úkor běžného života, jehož popis by byl asi zajímavější než ten třídní boj. To je na škodu věci, ovšem vzhledem k době a účelu vzniku je to pochopitelné. Atmosféra doby je zobrazena tendenčně, ale přefiltrovat se to dá v pohodě, obraz společnosti po odfiltrování je docela jasný. Komunisté měli podporu ulice a zastavit je nešlo. To jsou fakta. Co si národ demokraticky zvolil ve volbách, to pak dostal měrou vrchovatou. Za podpory Sovětů samozřejmě. Je vlastně smutné i směšné zároveň, že protřelí politici ostatních stran neměli šanci. Rozklad společnosti byl dokonalý. Starý řád se zhroutil. Ta vidina, že bude všecko všech byla zkrátka po válce příliš lákavá. Tohle všechno seriál popisuje možná zkresleně, ale to podstatné v něm je. Podle mně je to zajímavé svědectví doby a já jsem rád, že jsem seriál viděl. Druhá polovina řekl bych kvalitnější. To místní hodnocení zde je jen pomsta. Dnes jsou mnohem horší seriály. 70% ()

Phobia

všechny recenze uživatele

Barrandov se snížil k repríze "Rodáků" a já jim věnovala několik minut, v zoufalé snaze vydolovat z mozku informaci, zda jsem to jako děcko viděla. Nevzpomněla jsem si, ale současný dojem byl nevalný, tak jsem se radši vydala stáh... půjčit další sérii "Breaking Bad". A hle, pod mohutným dojmem ze zdejších odpadů váhám, zda se nevrátit k TV obrazovce, abych sem později mohla taky napsat nějaký zasvěcený sprostý komentář. Snad časem seberu odvahu a budu se nudit dostatečně, abych sledování riskla... EDIT: Dostala jsem za uši od jednoho z místních uživatelů, že jsem seriál nazvala "bolševickou močkou" jen na podkladě zdejších odsudků. Napravila jsem se a poctivě odsledovala jeden celý díl (třetí). Ideologie v tom ještě nebyla moc cítit (zatím jsou nepřátelé Němci a konfidenti), více či méně známí herci vytahují z (pod)průměru všední postavy, nic mi vysloveně nedrásalo nervy. A nic mě taky vysloveně netáhne k dalšímu sledování. Z hlediska filmového řemesla i prozatimního děje bych to zhodnotila šedí, ale pokud se to později zvrhne v oslavu zločinů komunismu, tak všechny ty nekompromisní odpady celkem chápu. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (6)

  • Tehdejší šéf pražských knihkupectví Vrátislav Ebr v předtuše úspěchu seriálu objednal 30.000 výtisků knížní předlohy seriálu. Po zkouknutí dvou dílů si zoufal, že prodělá kalhoty. Ale celý náklad se kupodivu prodal za tři týdny. (cariada)
  • Železniční most, na který útočí partyzáni, se nachází mezi obcemi Střelice u Brna a Radostice na trati mezi Brnem a Znojmem. Filmovalo se i na zámku Benátky nad Jizerou. (offlineman)
  • Filmovalo se také v lipové aleji v Rosicích, železniční stanici Tatranská Polianka, zámku Mníšek pod Brdy, zámku Tochovice, Brně, městském soudu v Praze, Miroslavy, Mahenově divadle v Brně, Praze na Malé Straně. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama