Crash

K tomuto filmu snad ani není co dodat. Sám říká úplně vše. Paranoia, xenofobie, rasismus, militarismus, odcizení, přetvářka, prázdnota, netolerance. Takové je L.A., taková je Amerika. Po shlédnutí jsem pochopila, že problém rasismu není vůbec tak zdánlivě jednoduchý, jak se v podání nejrůznějších médií může jevit. Ani jsem nemohla uvěřit, že jsou vůbec Američané schopni natočit tak krutě pravdivý film o vlastní společnosti, vlastní zemi. (03.09.2005)

Tak jako se říká, že méně je někdy více, tak logicky často platí, že více je někdy méně. Ano, některé scény jsou velmi působivé, například záchrana z hořícího auta mě dokázala na chvíli úplně znehybnět, ale jako celek je to na můj vkus trochu moc překombinované a vypočítané na efekt. Pro to, aby Haggis uvrhával postavy do dramatických situací, vymýšlí příliš šroubované a násilné kombinace, které strašně ruší tu autentickou atmosféru (ne)soužití ras a kultur, kterou se snaží navozovat. Pak už to přes veškerý režijní um a skvělou hudbu působí jako klasická ždímačka emocí typu teď chci, aby se divák cítil dojatý/šokovaný/zhnusený/provinilý. Vybrat z té spleti osudů jeden a rozvést ho by bylo myslím lepší. (18.12.2006)

Crash nesoudí, nemoralizuje, nevytváří závěry. "Jen" zaznamenává, ukazuje lidi v jejich strachu, v jejich předsudcích, v jejich nahotě. Nabízí odvrácenou tvář Ameriky, kde spousta lidí přijíždí hledat štěstí, seberealiizaci, sny... kde představa amerického snu splaskne jako mýdlová bublina pod tíhou reality. // Paul Haggis a Bobby Moresco vytvořili působivý snímek se silným příběhem plným náhod, které utváří dějiny (a třebaže dějiny čistě jen osobní). // Lidský film o neviditelném plášti, o komunikačním šumu, o zdech mezi námi, ale hlavně o lidech, kteří se snaží najít své místo v tom velkém, odosobněném světě. Nezapomenutelný zážitek. (14.02.2009)

Bravurně natočená a zahraná mozajka lidských osudů s ústředním motivem problematického soužití různých ras, kultur a hodnotových žebříčků uprostřed moderního multietnického amerického velkoměsta. Výborný, propracovaný scénář nepodává problém rasových předsudků a konfliktů zjednodušeně a přímočaře. Lacině nemoralizuje a prostřednictvím postav nejrůznějšího sociálního a profesního původu vypovídá o tom, že nic nemusí být takové, jak se jeví na povrch a dobrá vůle někdy nestačí...Vypovídá o sociální izolaci mezi společenskou smetánkou a řadovou "spodinou", o cynickém kalkulu, s jakým politici přistupují k řešení problémů veřejné správy. Nenadržuje bílým ani černým, jen zaznamenává scénáristovy postřehy a pocity strachu ze života v přeplněném velkoměstě. Scénář vyvolal velkou pozornost mezi americkou hereckou špičkou a přes silně omezený rozpočet umožnil silné, prakticky hvězdné obsazení. Matt Dillon, Don Cheadle nebo Sandra Bullock vzali účinkování ve snímku jako výbornou šanci vyniknout v umělecky náročném snímku, u kterého opráněně předpokládali úspěch. Pro Paula Higginse byl Crash režijním, scénáristickým a producentským debutem a rázem ho zařadil mezi uznávané filmaře současnosti. Pro mě byl Crash jeden z největších filmových zážitků a jeden z nejzásadnějších filmů posledního desetiletí. Celkový dojem 95 %. (25.11.2007)

V autobuse jsou dvě volná místa. Jedno vedle bělocha, druhé vedle člověka snědé pleti. Kam si sednete? Na podobné otázky dává odpovědi právě tento film, v náznacích se však současně zabývá i okolnostmi, které nás k tomu vedou. Je to rasismus, nebo předcházení nebezpečí z obav, založených na předchozí negativní zkušenosti? Často zbytečná, ovšem zcela logická daň za zbližování a promíchávání národů. (08.04.2009)