Ve stínu slunce

62 %? Záběry na krásnou italskou krajinu? Cože? Vážně? Tvůrci pravděpodobně netuší, jak vypadá Toskánsko, a přesto se pokoušeli vytvářet jakousi umělou, přepíčenou atmosféru prostřednictvím hromady zbytečných scén poskládaných naprosto nesmyslně za sebou a nepovedené počítačové grafiky. Proč? Proč tam proboha byla ta scéna na trhu? Proč tam byla ta scéna se čtyřmi zpívajícími chlapy? Proč? Proč? Proč? Proč ta hrozná scéna, kdy si hlavní hrdina představoval, jak se italské babičky mění v kočičky? O rádoby duchaplných rozhovorech a nejhorší postelové scéně, jakou jsem kdy viděla, ani nemluvě... Tvůrci si nejspíš myslí, že v Itálii se zatím jezdí parními lokomotivami a že sexy farmářky jsou jako vystřižené ze seriálu Dallas. Ach jo, ach jo... Kdyby tam nehrál Keitel, 62 % by ten film natuty neměl. (12.07.2016)

Na túto "serióznu" a premúdrelú romantiku sa dá ako tak pozerať, iba vďaka malebnému prostrediu a tajomným očiam Claire. Celé je to akosi... slabé a keby to nestačilo, ešte aj ta hudba ma miestami rozčuľovala. Slabší priemer ktorý, však miestami poteší. Neskutočne otrasnému slovenskému dabingu (ktorý až kazí film) sa treba vyhnúť, minimálne cez to čarokrásne Toskánsko. (16.05.2013)

Mě nevadilo, že je tu nasázeno jedno klišé za druhým. Ani mi nevadilo, že je hned na začátku jasné jak to celé dopadne. Vlastně jsem nenašla nic, co by mi jako obyčejnému konzumentovi vadilo. Je to pohodový film s příjemným hereckým obsazením. Harvey Keitel byl nezapomenutelný. Úplně do té prosluněné Itálie zapadl. (16.07.2012)

Pro někoho nesmírný kýč, pro mě nádherný romantický film s překrásnými záběry slunné Itálie, chytrým příběhem a uvěřitelnou romantikou. Pro všechny romanticky založené diváky povinný film. Opravdu. Nemá chybu. Harvey Keitel si zahrál bývalého spisovatele v důchodě v elegancí sobě vlastní a naučil Joshua Jacksona žít život. Oba dva si zároveň pomohli v překonání životního problému - strachu (z opětovného psaní a případného neúspěchu či změny životního stylu, prostředí a lásky). Claire Forlani tu je sice do počtu, ale když se usměje, i nejokoralejší tvrďákovo srdce změkne. Nesmírně citlivý a příjemný film pro páry jako stvořený. Navíc není slzopudný, nikdo se ničeho nemusí obávat, nikdo v něm neumře, nezabije se ani nikdo nikomu neublíží. Prostě film, který vás navnadí na příjemný romantický večer. Hudba: Mark Thomas (08.03.2009)

Jak to vlastně všechno bylo? Brad Mirman chtěl natočit děsně romantický film, tak navštívil místní pomocnou školu a řekl retardovaným dětem, aby mu za domácí úkol napsaly scénář. A tak vznikl patetický škvár o nudném začínajícím spisovateli, který jede na zkušenou za slavnou literární legendou, která však žije v ústraní a již zanechala aktivního psaní. I když starý, zahořklý škrabal nenávidí lidstvo a nikoho u sebe nesnese, světe div se, mladíka si z ničeho nic oblíbí a aby divák neměl pocit, že nebylo učiněno červené knihovně za dost, čistě náhodou má nezadanou, krásnou dceru, která jen čeká, až ji začne nějaký cizák romanticky klátit! Všechno je růžové, všichni jsou šťastní, nikde ani mráčku, jen stříbrné vlnky se lesknou v mdlých paprscích zapadajícího slunce za opojného zpěvu cikád. Všichni si navzájem změní život, plni poučení a mocných citů, odchází ruku v ruce tam za tou duhou. Dokonce i bláznivě romantická puberťačka s IQ 80, by si z takového příběhu pozvracela mašli na svých růžových střevíčcích. Jedna hvězda za Harveyho Keitela. (20.09.2012)