Hranice života

Dokonale psychadelické, vizuálně lehce destruktivní a specificky ohromně zajímavé. Postupem děje jsem byla tímto mixem jakoby omámena a přestala vnímat jeho jistou slabost, co se týče samotného příběhu a jeho rozvíjení. Ten pro mě neměl žádné vrcholové, šokující či podobné momenty. Spíše jakoby lehce a snově plynul kupředu. Opojena tímto filmovým lsd jsem přestala vnímat fakty, jako, že nerozumím, co se vlastně děje a proč. Začal mě ovíjet svými představami a iluzemi a já se pod jejich vlivem začala rozplývat. Závěr byl perfektní tečkou za tímto rozpolceným filmem, který jsem, stejně jako jeho konec, ne zcela úplně pochopila. A právě to, se mi na některých, podobně laděných snímcích líbí. Ryan Gosling opět dokonalý a spolu s Ewanem skvěle zapadli do "schizoidní" dvojky:) (09.04.2011)

Když koukáte na Lynche, tak ačkoli někdy nechápete, co chce tímhle a tamtím naznačit, tak aspoň víte, že tím chtěl něco říct a že to dělá sofistikovaně a elegantně. Tohle Foster postrádá. Snaží se, pravda, ale jeho vizuální hrátky jenom zastírají dějovou chudost. A proč se mi poprvé stalo, že McGregor vedle daleko méně zkušeného Goslinga vypadá jako béčkový herec? Asi mu došlo hned první natáčecí den, k čemu se upsal... PS: Nenechte se zmást tím, že vám někdo řekne, jak to bylo zmatené a umělecky podané. Neskáče se tady v čase a Foster vám nedělá do mozku díru. Spíš jako by vyprávěl sen. Ale všichni víme, že nejlepší sny jsou naše vlastní. (12.04.2006)

JE TO JEN HRA NA LYNCHE. Jen hra, ne snaha o to být jako Lynch, neboť film je koncipován na pevném piedestralu smeřujícím kupodivu i k pointě. To jen technicko-vizuálně-audiální prostředky kamery a střihu a promáknutý náznakový děj asociují něco extra intelektuálního. Stay je krásně učesaný psychedelický film, ne špinavý a prolezlý zlem, ne strašidelný ve smyslu - bojím se toho, co jsem já, co je uvnitř mě. Je to jen pozlátko, kterého se dlouho nebudete moc nabažit, lízátko, co vám ještě nějakou tu chvíli zanechá sladkou pachuť v hubě spolu s otázkami typu - proč se pořád opakují stejné věty, proč se opakují trochu pozměněné situace, proč nenosí ten člověk ponožky atd... Já jsem zklamána, čekala jsem daleko daleko víc, a i přesto si Stay ještě párkrát pustím. Proč? To abych znovu okusila chuť přístupnějšího a lidštějšího psychedelična, za které tímto Forsterovi děkuji! (04.04.2006)

Já se přiznám - nepochopil jsem to. V ději jsem se začal ztrácet docela brzy a moje koncentrace byla rázem ta tam, tudíž následující čas pro mě byl spíše jen sledováním hýbajících se obrázků, při kterých jsem měl občas pocit, že se začínám chytat, avšak opak byl vždy pravdou. Zaujalo mě vizuální zpracování a aranžmá scén, takže moje hodnocení - 2*. Přišlo mi to jako jeden dlouhý sen - mnoho útržků, které ráno nedávají smysl a jejich logika navždy zůstala někde v propadlišti vašeho nevědomí, plném iluzí a niterních myšlenek, na nichž by se Freud vyřádil. Hranice života evidentně není snímek pro mě, jelikož mi řádně zavařil mozek. (14.10.2010)

SVĚT JE JEN ILUZE…. Kamera, střih i hudba vytvářejí paranoidní atmosféru. Samozřejmě spolu s příběhem. Pohybujete se v jiném světě, nevíte KDE a KDO jste. Nechápete, tušíte, ale nejste si jistí. NIČÍM a NIKÝM. A přitom je to tak prosté. M.Forster si s námi hraje. A jde mu to moc dobře! Přijímám jeho hru a bez filozofických myšlenek jsem schopen konzumovat a bavit se na zajímavých hereckých výkonech, scénáři a hlavně netradičním zpracováním. Jde zde KONEČNĚ o něco jiného. A MOC ZAJÍMAVÉHO… (17.03.2008)