Hranice života

Vlastně nevím, co psát, a nevím, jestli kdy budu vědět, nejdřív však po třetím zhlédnutí. Jednoznačně se však jedná o formální skvost, který není zdaleka lehké rozluštit. Lynchovina to není už z toho důvodu, že závěr navozuje zdání, že existuje řešení... Pro mě velmi osvěžující, snad až psychedelický zážitek. (24.04.2006)

Já se přiznám - nepochopil jsem to. V ději jsem se začal ztrácet docela brzy a moje koncentrace byla rázem ta tam, tudíž následující čas pro mě byl spíše jen sledováním hýbajících se obrázků, při kterých jsem měl občas pocit, že se začínám chytat, avšak opak byl vždy pravdou. Zaujalo mě vizuální zpracování a aranžmá scén, takže moje hodnocení - 2*. Přišlo mi to jako jeden dlouhý sen - mnoho útržků, které ráno nedávají smysl a jejich logika navždy zůstala někde v propadlišti vašeho nevědomí, plném iluzí a niterních myšlenek, na nichž by se Freud vyřádil. Hranice života evidentně není snímek pro mě, jelikož mi řádně zavařil mozek. (14.10.2010)

Začínám přicházet na chuť filmům Emana McGregora, jehož poslední filmy mě zaujaly, jak BIG FISH, THE ISLAND a teď STAY. Ale k filmu, který je opravdu zamotaný jak časově tak dějově. Hlavní hrdinové nemůžou rozeznat co je skutečné a co ne, vás film stáhne sebou a nevíte to také, trápí vás to a štourá v hlavě. Čekáte na další a další scénu, která je vám podávána jako jedna indicie za druhou a vy se to snažíte spolu s doktorem Samem dát dohromady. Zjistíte, že čas neplyne tak jak by měl a některé věci se opakují, některé dny se opakují, stejně tak lidi které Sam potká. Nevíte co je pravda a co skutečnost, jste z toho zamotaní a doufáte, že se vše vysvětlí. Ale máte na to čas do soboty do půlnoci ( toho filmového ). Tím jste stresováni a nedokážete se koncentrovat, všechny scény berete jedním dechem a vůbec, zapomenete na všechny vaše problémy, zapomenete že se díváte na film. Konec mě ale ještě více zamotal, vrátil se prakticky na začátek filmu, takže vše začíná nanovo, ale úplně jinak, takže život poběží dál, ale zcela jinak pro všechny kteří se motali kolem bouračky …. (06.11.2006)

Je to dosť dobrý mysteriózny thriller. Má výborný príbeh o psychiatrovi, ktorý dostane nového pacienta, zvláštneho uzavretého mladíka, ktorý dokonca premýšľa nad samovraždou a tak chce urobiť všetko preto, aby mu pomohol. No čoskoro mu to nielen začne ovplyvňovať aj osobný život, ale hlavne je svedkom čoraz zvláštnejších javov, kvôli čomu sa jeho doterajší pohľad na realitu radikálne mení a má problém sa v tom nevie orientovať. Spracovanie sa mi páči, ešte spočiatku to pôsobí pomerne štandardne, jednoducho sa len psychiater snaží zblížiť a pomôcť mladíkovi, no predsa len cítiť, že nie je všetko tak, ako sa zdá. A následne sa to už začne rozbiehať, síce dej nepôsobí až tak prepracovane, ako by mohol, ale prednosť má prelínanie medzi realitou a ilúziou, ale aj medzi oboma hlavnými postavami a na tomto si dali tvorcovia viditeľne záležať a tak je na to skutočne radosť pozerať, keďže tých mnohých zaujímavých prvkov, alebo aj celých sekvencií je tu nespočet. A toto už prakticky graduje až do záveru, len škoda, že práve ten mi nepríde práve najideálnejší. Nie, že by bol zlý, ale očakával som, že bude podstatne komplexnejší a originálnejší, z tohto som mal pocit, že to bol skôr len základ odpovede a väčšinu tvorcovia vynechali. Herecké obsadenie je na tom dobre, síce v tomto žánri uprednostňujem skôr neznáme tváre, ale ani týmito určite nepohrdnem, Ewan McGregor v hlavnej úlohe, k tomu Ryan Gosling v úlohe pacienta, Naomi Watts mi síce prišla trochu nadbytočná, ale tiež poteší a v tých pár scénach ma bavil aj Bob Hoskins. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, Marc Forster je veľmi schopný režisér, ktorý zvláda snáď všetky žánre a to potvrdil aj tu, zaujímavá vizuálna stránka a veľmi nápadité prevedenie, tu až na pár drobností nemám čo vytknúť. Tento typ filmu mám rád a síce Hranica života nepatrí medzi žánrovú špičku, za čo môže aj záver, rozhodne stojí za pozornosť a ešte si ho určite pozriem. 74% (17.02.2014)

Snímek, který v první řadě zaujme skvělou vizuální stránkou a hned po té silnou dějovou premisou. Postupně se z toho stává velmi dobrá lynchovina, kde naprosto netušíte na čem jste, kdo je kdo, apod. Velmi dobré obsazení celkovému dojmu silně napomáhá. Jenže Stay má narozdíl od filmů Davida Lynche jasnou pointu... A tou to bohužel jde celé do háje. Naštěstí není doslovná, ale nenechává moc prostoru pro vlastní názor. Nemůžu se zbavit pocitu, že bez závěrečné scény by byl snímek sice nepochopitelným, ovšem krásným zážitkem oplývající "snovým" kouzlem. Takto zůstává jen Forsterova exhibice a ve své podstatě podraz na diváka, protože to nejlacinější vysvětlení, je to jediné správné. Ve výsledku přeplácanější variace Jakubova žebříku. (09.04.2006)