Režie:
Dominic CookeRecenze (4)
Výborný David Tennant jako neurotický intelektuál, který se stane neurotickým nacistou. Tíživá atmosféra nacistického Německa na člověka silně působí i kvůli jednoduché betonové scéně, minimálnímu osvětlení a malému počtu herců, kteří hrají více rolí. ()
Viděno naživo 29.10.2022. Musím bohužel konstatovat, že filmová verze s Viggo Mortensenem (***) mě bavila o poznání více. Minimalistické pojetí (de facto bez kulis a jen se třemi herci, kteří hrají všechny role) je sice na první pohled zajímavé, nicméně už během chvíle jsem měla pocit, jako bych seděla doma a poslouchala audio. Zároveň se nemůžu zbavit pocitu zrychleného závěru. Na rozdíl od zmiňovaného filmu prochází hlavní "hrdina" slabším vývojem a jeho přerod v lhostejného nacistického důstojníka je tím pádem ne úplně charakterově... pochopitelný? ospravedlnitelný? Za mě prozatím nejslabší divadelní představení s Davidem Tennantem, na kterém jsem byla. ()
Skvělý text, ale překvapivě docela nedivadelní, jeden by spíš řekl, že to je adaptace knihy pro divadlo než divadelní hra. Občas méně přehledné a pokud nejste fanoušci toho, že více herců hraje více postav a to i v jedné scéně, dialogu, nadšeni nebudete. Možná i vinou toho to občas nepůsobilo tak tíživě, jako to, co bylo řečené. Protože kromě hutného textu s filozofickým podkladem, tu ještě musíte být v postřehu, kdo co zrovna hraje. Herci jsou skvělí, ale celkově z toho mám mírně rozpačitý pocit, režie a celkové pojetí mi tentokrát k tak závažnému tématu úplně nesedlo. 75% ()
Herecká škála v tomto díle doopravdy exceluje - od hlavní postavy hranou Davidem Tennantem, která je velice neurotická, sebestředná a dovoluji si říci neoblíbitelná, po jeho matku s mentální poruchou či židovského psychiatra spolu tvoří excelentní triumvirát, který protahuje diváka celkem hutným a náročným dílem, jež imponuje svojí skvělou režiií a minimalistickým set designem, což je u Harold Pinter Theatre jistou značkou. Sestupnou spirálu průměrného může v meziválečném Německu můžu jenom doporučit. ()