Slavíci v kleci

Ano, musím souhlasit s tím, že tenhle snímek je variací na stokrát viděné téma a ve svém žánru nemá čím překvapit. Přesto k němu přistupuji trochu jinak než k jemu podobným. Hudební složku (sbor Les Petits Chanteurs de Saint-Marc, jehož dlouholetým členem byl i Jean-Baptiste Maunier alias Pierre Morhange) příběhu znám již několik let, ale snímek samotný se mi podařilo zhlédnout až teď. Jsem smutný z jeho neoriginality, jsem smutný z jeho jednoduchosti, ale ta hudba, ona je jak pohlazení po duši, žije vlastním životem, vytváří atmosféru a dává snímku duši. Bez ní by nebyl ani polovičatý... Jen zavřít oči a otevřít uši... (11.08.2009)

Další zcela evidentně vykalkulovaný film, a dotáhl to až k nominaci na Oscara. Žáci internátní školy jsou sice prohlašováni za raubíře a nebezpečné živly, ale ve filmu jim nad hlavami skoro pořád vidím svatozáře. O klišovatých postavách vychovatele či ředitele je škoda mluvit. Dotáhnout to s takhle slabým scénářem tak daleko, to zasluhuje poklonu. (25.12.2011)

Nádherný zážitek po všech stránkách. Vynikající Gérard Jugnot v roli dobrosrdečného smolaře, Francois Berléand v roli sadistického darebáka a Kad Merad v roli férového tělocvikáře. Já jsem na takové snímky příiš citlivá povaha, takže mě dojímaly jednotlivé scény i film jako celek. Christophe Barratier svoji prvotinu zvládnul výborně. Myslím si, že takových filmů není nikdy dost. (22.10.2009)

Co musím hodně vysoko vyzdvihnout je hudba z pera Bruna Coulaise, francouzského skladatele (Les Pourpres Rivieres, Vidocq), jehož soundtrack mám mnohem déle, než film. A právě kvůli té překrásné hudbě jsem si koupil zlevněné DVD s filmem, který mě dojal, potěšil a nabídl velmi pěkný zážitek. Že je to megaklišé? Bylo by, kdyby snímku vedle neotřelé hudby nevévodily velmi dobré herecké výkony, které předvádějí sympatičtí herci, lidský pohled na danou problematiku a vizuálně krásně vyvedený obraz plný barev a nálady. Samozřejmě pár věcí bych vytknul (závěrečné "adoptování", ředitelovy různorodé stavy psychiky, požár zapálený vy-víte-kým, atd.), ale co na tom, když i tak obehrané téma na člověka zapůsobí ne kýčovitě, ne klišovitě, ne pateticky, ale civilním, skromným, ale o to silnějším zážitkem. Velmi příjemný snímek. (16.11.2006)

Scénář filmu je sice poměrně dost průsvitný, takže od začátku tušíte, kudy se to bude celé ubírat. Ale to tentokrát není na škodu, protože příběh i krásná hudba si vás podmaní a už vás ani na vteřinu nepustí. Samotný závěr sice může někdo označit za lacině vykalkulovaný doják, ale ono to celé tak hezky funguje Asi jako Svěrákova Obecná škola. (10.01.2006)