Reklama

Reklama

Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (148)

Motinski 

všechny recenze uživatele

Nie moc kvalitná animácia, na druhej strane celkom dobrá, jemne temná atmosféra aká k Pánovi prsteňov sedí. Pre človeka ktorý  videl Jacksonovú trilógiu to moc zaujímavého síce neprinesie, no ako jednoduchšia úkážka Tolkienovho sveta film nie je na zahodenie. Oproti animovanému Hobitovi dokonca obrovský skok vpred. ()

Flussmaister 

všechny recenze uživatele

Stará, dobrá, šeredná animace. Rozpohybování obrázků je pěkné, ale ty animo-hrané pasáže mi vůbec nesedly. Když animovaný film, tak bez zbytečně hraných scén + "dark animace za uzavřenou oponou" tomu taky nijak zvlášť nepomohly. (Beru s mírou, rok 1978) Nejde nesrovnávat původní verzi s novou a to když nedosahuje takových kvalit se přímo nabízí, i když je to chyba. Bez znalostí Jacksonova Společenstva atd. se budete ve filmu ztrácet a vlastně bych sahal i po nižším hodnocení. Postavy se chovají mnohdy jinak, mají jiný nebo skoro žádný charakter. Paradoxem je Aragorn, který se jako moje oblíbená postava chová jako naprosto bezcharakterní hňup. Hudba je více méně otřesná a deprimující. Za největší plus považuji souboje,. které mají alespoň trochu úroveň a dobře se na ně kouká. Film celkově působí hodně chaoticky, 379 + 315 + 409 = 1103 stran tří knížek v 132 minutách filmu je opravdu málo(viz. zajímavost - trilogie Pán prstenů NEZKRÁCENÁ VERZE, skoro 12h.) Na samotný konec filmu asi nezbyly peníze nebo čas, protože jinak si nedovedu vysvětlit smysl zakončení. Celý závěr se odehrává v cca dvou minách, kdy Frodo se Samem a Glumem dojdou k (teprve) točitým schodům u Minas Mongul, zatímco Gandalf rozseká armádu skřetů zcela sám s vojskem v pozadí. Film záhy končí větou: "Frodovi udatní přátelé navždy smetli armády temnoty z tváře Středozemě. Tak jak skončila jejich hrdinná bitva, tak končí i první příběh Pána Prstenů." Ve chvíli kdy si tyto věty přečtete je Frodův příběh k Hoře osudu takřka zbytečný, protože (o zničení temné armády se postaral Gandalf, zatímco) prsten zničen nebyl!! otázka "Bylo snad plánované na tento zcela nelogický konec pokračování?" 40% ()

Reklama

Janega 

všechny recenze uživatele

Osobný názor je, že je to vcelku vydarená adaptácia knihy, i keď mnohí sa pohoršujú nad krátkou stopážou, kde do dvoch hodín vtesnali nielen príbeh prvej knihy, ale aj polovicu druhej knihy. Na druhú stranu všetky scény, ktoré tam majú byť sú tam, len nie je okolo toho toľko rečí. Pekná je aj animácia, aj ked interiéry nie sú tak detailne spracované ako vo filme, ale každý má svoju víziu Tolkienovho sveta. Táto verzia sa nehrá na nejaký epický film, skôr je to pekná ilustrácia knihy. A samozerjme je škoda, že nevzniklo aj pokračovanie. ()

Bebacek 

všechny recenze uživatele

Narvat děj 1 a půl knížky do 2 hodin a na zbytek se vykašlat, to je fakt drzost a urážka. Myslím, že všechny děti tehdy musely Pána prstenů nenávidět, když se dívaly na toto a čekaly od toho pohádku. Všechny postavičky do jedné byly směšné. Nejvíc mě pobavil vzhled balroga - lev křížený s netopýrem. Stromovous měl taky ránu. A fakt, že Galadriel vypadala úplně stejně jako Eowyn, jejíž funkce se omezila jen na několikavteřinové stání a čumění za trůnem...Bylo to utrpení. ()

Andre3000 

všechny recenze uživatele

Jsem velkým fanouškem jak knižní, tak filmové podoby LOTR a proto jsem se velmi těšil na toto zpracování o kterém asi moc lidí nemá ani páru. Pokud vezmu rok vzniku, tak je to opravdu skvělé, jak to dokázali zvládnout. Samozřejmě hlavně kvůli financím se dvě knihy musely vtěsnat do jenoho filmu a to má velký dopad na délku, či rovnou vynechání některých scén, což je pak velké mínus pro fanouška LOTR. Chybí zde také tak velké napětí a city, které jsou tak důležité a viditelné především ve zpracování Petera Jacksona, které je mým nejoblíbenějším filmem ze všech. ()

Galerie (219)

Zajímavosti (9)

  • Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
  • Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)
  • Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)

Reklama

Reklama