The Lord of the Rings
Režie:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (více)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (149)
Odhlédnu-li od skutečnosti, že se žádná filmová adaptace díla páně Tolkiena točit neměla, přijde mi volba kreslené/animované formy vhodnější než ta Jacksonova hraná. V exteriérech jsou statická pozadí doplněna rozanimovanými, popř. hranými postavami, což je výborný nápad, musel by být ovšem kvalitně realizován. Pozadí jsou opravdu excelentní, mají v sobě spoustu kouzla i dobrodružné romantiky, animace kreslených postav (jichž je většina) je ovšem katastrofální. To je ovšem ještě slabé slovo pro tuhle technickou zhůvěřilost, jež se převaluje mezi směšností a trapností a ničí jakýkoli potenciální zážitek. Hlavní problém snímku ale tkví ve stopáži, která je moc krátká na to, aby se v ní dal odpovídajícím způsobem rozvinout příběh formátu Pána prstenů. Děj je tak slepencem nepříliš dobře navazujících a účelově upravených scén, které bez znalosti předlohy nedávají pražádný smysl. Co se vystihnutí atmosféry a charakteru příběhu týče, je předloze přesto věrnější než The Jackson's trilogy - neklade takový akcent na akci a laciný efekt. Za velmi působivé bych pak označil snově laděné scény s Úlairi a pasáže ponořené do rudého hávu, v nichž vidíte pouze obrysy bojujících postav. Dvě hvězdy dávám kromě nádherných exteriérů za potenciál, jenž zde (narozdíl od The Jackson's Trilogy) vidím, žel je naprosto zazděn krátkou stopáží a prabídnou animací. ()
Dle mého výborný film s tou pohádkovou atmosférou, která do Středozemě patři. Animace je parádní a spousta scén jasně ukazuje, kde se Jackson inspiroval. Navíc v mnoha momentech film v animované podobě vypadá uvěřitelněji a tak nějak patřičněji než jeho hraný následovník - ta dualita světla a temnoty prostě více vyzní. Velká škoda, že v půlce došly peníze, i tak si film zaslouží zvýšenou pozornost. ()
Pro hlubší zájemce o Pána prstenů zajímavá zkušenost, ale pokud nechcete natočit další verzi, vidět to nemusíte. Jackson se prokazatelně inspiroval a některé scény v podstatě opsal (hrdonožky, slídil, ...), ale přestože byl v naprosté většině úspěšnější, první scéna s nazgůlem je v tomto dětsky vyhlížejícím filmu děsivější. ()
Při existenci ságy Petere Jacksona zůstává Bakshiho kreslená verze dílem jako kuriozita, dílem jako inspirace právě Jacksonovi při krácení košatého děje Tolkienova triptychu (identické vypuštění Bombadila a mohylových duchů, atd.). Částečně klasicky animovaný, částečně vyvedený v realističtější rotoskopii nabízí ale film zajímavé srovnání dvou odlišných suverénních představ oblíbených postav. U Baksiho je třeba Aragorn postavou spíše conanovského typu, rohanští jezdci připomínají vikingy (včetně gondorského Boromira) a Balrog je za pitoreskní sfingu. Snad jen toho Gandalfa představují si všichni úplně stejně :-) 60% ()
Tak na začiatok... Vďakabohu za Petera Jacksona! A teraz k filmu... animácia priemerná, aj keď spojenie s hranými scénkami to trocha osviežilo. Niektoré postavy sú nakreslené naozaj hrozne: Sam vyzerá ako keby bol mentálne postihnutý, Sarumana Bieleho (oblečeného do červeného plášťa!?) by ste si veľmi ľahko poplietli so Santa Clausom, Boromira by ste skôr zaradili k Vikingom a Aragorn vyzerá ako notorický alkoholik. Tieto nedostatky by sa dali ešte prekusnúť, ale horšie je to už s príšerne otravnou hudbou a okliešteným príbehom. Veľa ľudí vyčítalo Jacksonovi, že vynechal veľa dôležitých pasáží z knihy. No tak v tejto adaptácii sa do dvoch hodín zmestili skrátené Spoločensto a pár útržkov z Dvoch veží. Ale, aby som nebol iba taký zlý, tak musím uznať, že sa mi celkom páčil vzhľad orc-ov a aj tá bitka pri Helmovo žľabe mala niečo do seba. Celkovo som však tie dve hodiny pretrpel. 2* dávam iba kvôli láske ku knižnej predlohe a ak by som tento film videl pred Jacksonovou trilógiou tak by som ho vypol už v polovici. ()
Galerie (219)
Photo © United Artists
Zajímavosti (9)
- Když byl film v roce 2012 nadabován do češtiny, většině postav propůjčili své hlasy stejní dabéři jako v trilogii Pán prstenů od Petera Jacksona. (L_O_U_S)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
Reklama