1984

Atmosféru snímku musím přiznat, stejně jako solidní obsazení a herecké výkony. Nejvíc u mě bodovala výtvarná stránka věci, špína, uniformita a archaicky industriální technika éry, kdy totalitní státy zažívaly zlatá léta. Jenže musím říct, že ani kniha, považovaná za nejlepší román 20. století, na mě neudělala takový dojem, jaký jsem předpokládal, a to se přitom filmové adaptaci nepovedlo kvalitám knihy ani zdaleka přiblížit. Je to proto, že Orwell psal své stěžejní dílo v době, kdy na něj podobná vize vítězství totalitních režimů, které znal z vlastní zkušenosti, bezprostředně doléhala, děsil se jí a bral jako zcela reálnou možnost, že skutečně bude mít úspěch. Jenže já se narodil do doby, která éru industriálních totalitních režimů založených na masovém pojetí společnosti překonala a ty režimy buď už dávno zanikly nebo představovaly výsměch představám jejich zakladatelů. Oni si je totiž obyvatelé už dávno vytunelovali a přizpůsobili obrazu svému. Orwell popisoval systémy, které fungují a kterým jejich stoupenci i nepřátelé věří. Ten obraz, který si pamatuju z 80. let, představoval dávno vyhnilý systém, který myšlenky těch, kteří je kdysi vymysleli, už dávno popřel. Z těch starých distopií podobného ražení na mě daleko větší dojem udělal komorní Kallocain švédské autorky Karin Boyeové. A ještě větší depresi mi způsobovaly romány o konzumním vyhnívání společnosti, jako je Konec civilizace nebo sci-fi Když ještě žili lidé. Orwell bojuje se starými démony a ve skutečnosti hrozba totality přichází dnes od jinud. Moderní technologie umožňují už dnes větší kontrolu nad lidskou psychikou a fyzickým chováním, než si Orwell dokázal představit, a někdy v polovině století bude už ta možnost kontroly absolutní. Ideologie není nutná tam, kde disponujete špičkovou technologií a mocí médií. Celkový dojem: 60 %. (16.03.2011)

Ponuré, depresivní a naturalistické. Člověku by z toho mohlo směle mrazit v zádech a nic by s tím nenadělal. Zvrhlost režimu nezná meze a veškerá individualita člověka je nepřípustná. Lidi jsou jen opičky v kleci, které mají práci, přijímají stravu, dostávají rozkazy a musí je plnit. Richard Burton zde hraje neuvěřitelně chladného straníka. Klobouk dolů před jeho hereckým umem. Hrůznost tohoto námětu je dokonána v poslední čtvrthodince. Pocitově nemohu hodnotit výš, ale stopu ve mně 1984 zanechal. (19.07.2012)

No já nevim, kdybych na to nekoukal v šesti lidech, tak bych si tu atmosféru možná i užil a dokázal se do toho vžít. Ale určitě by se nezměnilo to, že film je v mnoha momentech hrozně utahaný a nudný. Jako ukázka totalitní společnosti to funguje skvěle, ale mohlo to být podáno o dost zajímavěji a ne tak nudně. Orwellovi patří určitě dík za tuto knihu, ale od filmu jsem prostě čekal víc. 60% (10.10.2010)

Úchvatně navozená atmosféra v kombinaci s vynikající hudbou nechávají oživit Orwellovu knihu jak jen je to možné. Děj je i přes značné okleštění ucelený, ale potíž je ve vysvětlení pravidel. Zatímco kniha vám jasně řekn co a jak, ve filmu nejsou pravidla světa, o kterém vypráví, často ani naznačené a díky tomu musí být nepochybně divák nedotčený knihou v některých momentech zmatený (případně je nedocení). Nicméně je film i přes jistou problematičnost je výsledek neskutečně působivý. Je smutným obrazem ztráty lidské individuality a vzdání se toho nejcenějšího - lásky... (08.05.2005)

Ve výsledku docela zklamání. Rozhodně musím vyzvednout casting, který je naprosto přesný. Winston, O'Brien, Julia... přesně naplnili představy které jsem o nich měl již při čtení knihy. Rovněž hrůzné prostředí totalitní společnosti je vylíčeno víc než přesvědčivě. Ovšem tady klady končí. Následuje obsahově útržkové pojednání které jakoby předpokládá, že divák zná podhoubí příběhu a dokáže si mezi motivace postav a pravidla systému dosadit zbylé neznámé. Do jisté míry bych tak filmové "1984" mohl třeba přirovnat k adaptacím většiny dílů "Harryho Pottera". (13.10.2013)