Dům duchů

Četla jsem knihu a film má k ní hodně daleko. Chápu, že tak obsáhlý román musí být upraven a okleštěn od zbytečností. Ale stalo se z toho úplně něco jiného, ani stejnou atmosféru si to nezachovalo, postavy nemají tak silný charakter, děj je hodně pozměněn, ještě se dá pochopit, že Clara má pouze jedno dítě místo třech, aby se tak ubralo na postavách, ale že tam jsou pomíchané generace, to neodpustim......porovnávat knihu z filmem je těžké a je to asi i chyba, ale nemůžu jinak. Kniha se mi moc líbila, ale filmové zpracování zklamalo. (10.01.2011)

Velmi emocionální a zejména v závěru vyhrocené drama, jehož ústřední postavou je podle mého názoru Esteban Trueba - muž, který zbohatl především díky tomu, že byl tvrdý sám k sobě i ke svému okolí. Na pozadí pohnutých osudů členů jeho rodiny, poznamenaných despotickou povahou pána domu, v Chile probíhají - zpočátku nenápadně - společenské změny, které vyvrcholí vítězstvím sjednocených levicových stran ve volbách. Ale odveta poražené strany na sebe nenechá dlouho čekat ... Esteban Trueba od mládí touží po co největším dílu moci (i když ne přímo politické) a v průběhu svého života sklízí jen to, co sám zasel - nestačí se divit, co mu vyrostlo a přicházející události ho přimějí k pochybnostem a ke změně celoživotních názorů. Jeho šokující vykolejení a ztráta všech jistot po násilném politickém převratu, kdy veškerou moc přebírá vojenská junta, jsou zachyceny naprosto realisticky - stejně jako prakticky všechny epizody mapující život hrdinů příběhu během dlouhé řady let. "Nadpřirozeno" se na první pohled zdá být jen téměř nadbytečným bonusem snímku, ale ve skutečnosti dotváří a podtrhuje jeho vypjatou, sugestivní atmosféru - málo platné, nemůžeme očekávat, že dar jasnovidectví nebo duchové mrtvých mohou nějak podstatně ovlivnit lidské konání a jeho důsledky. (28.08.2009)

Nikde jinde mi film nepřišel že má několik scén naprosto zbytečných. Pravda herci v čele s Ironsem a Ryderovou jsou famozní, a taková atmosféra ušla. Ale to je asi tak všechno co mě u tohohle filmu zabavilo. Film je děsně roztahanej, nic neříkající a celý dvě a půl hodiny mě nudí. No nic čekal jsem něco lepšího. (06.04.2011)

Hned na začátku jsem si všiml stejné atmosféry jako u Kmotra (spolu se stejně krásnou hudbou) a svým (vzdáleným) způsobem to taky je Kmotr. Protože nějak tak by mohl vypadat, kdyby Kmotr byla sága ne o Corleonech mužích, ale o ženách. Pokud vás neosloví příběh (u obou filmů), tak výš než 3* to nebudou. U Kmotra mě příběh hodně neoslovil, (ještě se to může změnit 2. shlédnutím) zato tady je příběh to nejlepší (, i kdyby herci a herečky spolu s režisérem odvedli Oscarové výkony). PS: málem jsem ho neviděl, protože název je jako z hororu, kterým se obloukem vyhýbám. (13.02.2011)

Vezmeme piatich hercov najvyššieho levelu, pridáme ich do upravenej literárnej predlohy a dochutíme hudbou Hansa Zimmera. Podľa receptu a aj podľa mienky užívateľov ČSFD by to malo byť chutné. A nebolo. Príbeh je čiernobiely, videný ľavicovou optikou, vzdialene pripomínajúci Búrlivé výšiny, dejový záber niekoľkých desaťročí sa nevydaril, herci až na Jeremy Ironsa neohúrili a slovenský dabing potopil zvyšok. Napriek všetkému som film dopozeral až do konca, čo svedčí o mojej vytrvalosti, pretože nudných miest v ňom bolo aj na niekoľko filmov. Nebyť Jeremy Ironsa a Zimmerovej hudby mal by som značný problém nájsť nejaké pozitívum oceniteľné hviezdičkou. (03.12.2011)