Vymítač ďábla: Zrození

Že to s původním Vymítačem nemá až tak společného, to mi nevadí. Co mi připadá hloupé, je to klišovité válečné trauma nebo celková myšlenka filmu. Ale má to i světlé okamžiky, které vůbec nezaškodí: přiměřenou brutalitu, zajímavé scény (brouci, kobylky), špičkového Skarsgarda... netvrdím, že mě to právě nadchlo, ale líbilo se mi to. (27.07.2012)

Kdybych byl producent a hledal náhradu za Paula Schradera, určitě by mě nenapadl Renny Harlin; člověk, který útočí na první signální soustavu a jenž si myslí, že atmosféru vyvolá frenetickým střihem alà videoklip. To, co se na plátně děje zhruba od poloviny se dá stěží nazvat dějem a to, co postavy vypouštějí z pusy, se dá stěží nazvat rozhovorem. Nevím, co přimělo Stellana Skarsgårda přijmout tuto roli (možná to byl právě Schrader), ale jeho účast v tomto filmu bych označil jako nehorázné plýtvání talentem. A to ani nemluvím o tom, že kněz pochybující o své víře, se od dob prvního Vymítače stalo jedním z největších klišé. (23.04.2005)

Když jsem to viděl poprvé, když to dávali v televizi, tak jsem ještě před půlkou usnul. Ač jsem čekal hodně podprůměrnou slátaninu snažící se vytěžit z jména slavné série, to co jsem stihl vidět, než mě zlomil spánek se mi nezdálo zas tak špatné a tak jsem si to sehnal, abych zjistil, proč, že jsem to usnul. A zjistil jsem, že to bylo zcela jistě únavou a ne snímkem samotným. Ten mě totiž mírně překvapivě docela bavil. Podobné démonické horory mám docela rád a tohle vůbec nezklamalo. Jen dvě nepatrné a s jistým sebezapřením prominutelné výtky - první jsou digitální zvířata a druhou závěrečné vymítání, které mi jakožto radikálnímu ateistovi docela drásalo nervy. Ale suma sumárum, vůbec jsem nebyl zklamaný, naopak, mile překvapený. (04.12.2009)

Ano, ve filmu je spousta negativ. Příběh je hloupý, triky jsou špatné, jako horor je to překvapivě nestrašidelné. (Ale je to napínavé, obzvlášť první polovina). Na druhou stranu se mi to rozhodně líbilo víc než Saw 3 a 4. Režisér obstojně buduje napětí a některé scény mají pořádnou sílu, i když je film zbytečně příliš přeplněný "ďábelskými" symboly, jakoby si režisér o divákovi myslel, že pokud nebude každý druhý výjev obsahovat něco satanského, nedojde mu, že to je zrovna Satan, s kým nejspíš bude brzy mít tu čest. Alan Ford předvádí rozkládající se variaci na Brick Topa (jenom je ještě víc odpudivý) a kromě něj a Skarsgärda nikdo herecky příliš nevyniká. Právě druhý jmenovaný ale z Vymítače dělá koukatelný zážitek, protože bez herce, který by na svých bedrech unesl tak nezajímavě "tragický" osobní příběh a ještě z něj udělal něco, co vás vlastně i trochu zaujme, by tenhle průměrný snímek nestál za zhlédnutí. Soucítila jsem s ním, když ho blbý scénář nutil klečel nad mrtvou ženou a přesvědčovat nějakýho kluka pořád dokola, že "Ona je s bohem, ona je s bohem." (09.11.2008)

Mysticko-psychologickou atmosféru originálu Renny Harlin „úspěšně“ pohřbil do krvavě klipového kabátu, který Vymítačovi prostě nesluší. Řada zbytečných dějových kliček (reminiscence z války, potlačování vzpoury) působí plytce a o osobě samotného Merrina se toho stejně moc nedozvíme. Vůbec nejsměšnější je dynamický digitální „look“ (odporně počítačové hyeny, charisma Ďábla je nehorázně odfláklé), jenž spolu s děravým scénářem přímo nemístně degraduje starou klasiku. Stop prequelům! (29.10.2004)