Karlík a továrna na čokoládu

Tima Burtona jsem nikdy moc nemusel, ale jeho filmy mě obvykle nadprůměrně pobaví. KARLÍK je groteskní vizuální atmosférická žranice prošpikovaná příjemně černým humorem ("VŠECHNO JE TU JEDLÉ, I JÁ. ŘÍKÁ SE TOMU KANIBALISMUS, DĚTI.") a několika vtipnými popkulturními odkazy (2001, Umpa-lumpové imitující různé hudební skupiny), včetně minimálně jedné autocitace (Johnny Depp s nůžkami). Dětští herci jsou výborní a Depp si přidal do své sbírky neodolatelných excentrických postaviček další povedený přírůstek. Postrádal jsem jen trochu víc akce a že se tu při vší té ohromné výpravě a tricích toho moc nezničilo. A ta hudebně-taneční čísla mě taky moc nebrala. (14.12.2005)

Skvělý film nadupaný k prasknutí skvělými nápady a tou dobře známou Burtonovskou režií. Johnny Depp si to nehorázně dává, předvádí asi 3 miliardy hereckejch výrazů a je snad ještě víc crazy, než Jim Carrey v "Řadě nešťastných příhod" a to už je co říct. Dále musím vyzdvihnout hudbu, protože ta je skvělá. Film sice nemá občas takové tempo jaké by bylo třeba, ale Umpa-Lumpové co čuměj v telce na Kubrickovu "2001 Vesmírnou Odysseu" vám to vynahradí. Jo a ještě je tam skvělá parodie na "Psycho." (07.12.2005)

......Vzrušující procházka snovou zahradou, kde vše do sebe precizně zapadá, příběh vás pohltí a Burton tak jako vždy rozvine a předvede celé své neuvěřitelné, krásné bláznovství. Neskutečné fantasy plné života, barev, hudby. Wonka z roku 1971 za vším silně pokulhává. Pro mě v každém případě film roku 2005..... (31.01.2006)

Přál bych si dvě věci: aby byl film méně pro děti a aby ho Tim Burton bral trochu víc vážně. Místy se až vkrádá pocit, že Burton na diváky naprosto kašle a baví se hlavně sám sebou. To samé v bledě modrém platí i pro Dannyho Elfmana. Tentokrát vám ta úleťárna ještě vyšla, ale pro příště si, pánové, dejte pozor! (08.09.2005)

Film tak snivý a kouzelný, jako Střihoruký Edward, s tak zajímavým příběhem a poselstvím, jako Velká ryba a tak krásně vizuálně a atmosfericky zvládnutý jako Batman (i když samozřejmě v naprosto odlišném duchu). Všechny charaktery postav ve filmu vystupujících jsou dovedeny do naprostého extrému, ale tyto karikatury nepůsobí směšně ani trapně, ale naopak do příběhu krásně zapadají. Kapitolou samotnou pro sebe je vizuální a hudební stránka. Kulisy jsou ohromně kýčovité a účelné, ale toto má svůj smysl a opět do do filmu patří. A hudba a písničky Dannyho Elfmana jsou úchvatné, kdyby nebyly nazpívány hlasy Umpa-lumpů, mohly by vévodit světovým hitparádám. (25.11.2005)