Pippi dlouhá punčocha

Jako dítě jsem jsem tuto roztomilou rusovlásku s dvěma culíky neuvěřitelně žral, také jsem chtěl dělat různé skotačinky tak jako ona, nechodit do školy, mít pro sebe jen tak celou vilu Vilekulu, penízky po otci pirátovi mořském vlku, a především tu úžasnou medvědí sílu a bláznivé nápady. Švédská spisovatelka Astrid Lindgrenová opravdu uměla pohladit na duši ,především dětské diváky, s kouzelnou fantazií napsal neuvěřitelně silnou knížku, která vyšla již v roce 1949 a prodává se dodnes. Filmové příběhy se jí myslím alespoň v tom zásadním na míru vyrovnají jsou přirozené a to je hlavní. Nevím jestli to zrovna bylo v tomto prvním celovečerním filmu o Pippi. Ale nejvíce se mě právě líbil ten díl s piráty, ale ten byl tuším buď samostatný a nebo později až jako seriál. Jak říkám příběhy s Pippi byly poté zfilmovány ještě mnohokrát, ať už v úspěšnějších a nebo v méně úspěšnějších pokračováních. Vždy ale se starými známými, a sice s Pipilotou Citónií Cimprlíny Mucholapky Punčochatý (jak znělo officiálně její celé právé jméno), s opičkou panem Nilsonem (typicky švédské jméno), puntíkovaným koněm, s přáteli Tomem a Anikou a hlavně se slečnou Rosenblomovou která vždy tak trpěla rozpustilými ale jinak moc zábavnými kousky zlobivé Pippi. Slečna Ambersonová by totiž Pippi nejraději viděla v dětském domově a to hned od začátku!Ale to by nebylo ono že..? Takže nakonec abych to konečně už nějak uzavřel no dávám určitě za 4* je to přeci jenom kus mého dětství. Ať si každý říká co chce, a to neznámkuji s odstupem času.Nehledně nato že každé dítě přeci jednou mělo chuť vždy alespoň na okamžik jen tak někam utéct být sám na svobodě, prostě být samostatný. (14.10.2006)

Jak roztomilým dětským seriálem o jedné copaté uličnici, která nezná slovo nemožné a v případě potřeby hravě zvedne nad hlavu i koně, taktně sdělit dětem, že na světě jsou i děti-sirotci, které nemají maminku. Dále, aby z toho děti nechytily depku, vybavíme tu zrzavou hadimršku hromadou zlaťáků. A pohádka je komplet. Jen jestli dětem nebude vrtat hlavičkami, co by si chudák Pipi počala bez těch peněz? Nebo další věc - jestli jsou takhle vyzásobení oběživem všichni sirotci? (30.12.2013)

Kdo na základce nečetl Děti z Bullerbynu je budťo již hooodně starý anebo ji ještě navštěvuje. A kdo se kdy setkal s tímto švédským dětským bestsellerem, zaryla se mu zajisté do paměti i další severská knižní postava, která se již stala kultem. Pippi dlouhá punčocha je naprostou klasikou mezi rodinnými filmy a její šedesátková dobrodružství jsem jako malý na dévédé opravdu zbožňoval. Líbilo se mi, že jsem neřešil kvality onoho filmu vzhledem k tomu, kdy byl natočen. Většině dnešních dětí by to bohužel nejspíše vadilo. (09.09.2018)

U Pipi je to senzační! Můžeme dělat to, co doma ne!... Mé setkání s Pipi po téměř 25 letech pro ni nevyznívá vůbec špatně (kéž by tomu tak bylo vždy). Stále je tu ta bezstarostnost, vrací se touha nemít žádný povinnosti, dělat si co a kdy chci. Čas pro ni není důležitý a hlavně!!! NEMUSÍ DO ŠKOLY!!! To se zaručeně musí líbit všem dětem. A dortová bitva na závěr! Že je to starý? Kdypak děti nějakou naposledy viděli? Prostě: já to v pohodě zhlédl a připomněl si dětství, starší syn to vydržel a mladší byl nadšen. (11.04.2008)

Hodnotím jako dospělá maminka dvou dětí, která v dětství milovala knížku. Film jsem asi nikdy dřív neviděla, ale se svými dětmi jsem se ráda podívala. Knize se určitě nemůže vyrovnat, ale je to poměrně věrné a milé vzhledem k předloze. Kniha i film jsou perfektním únikem do říše snů. Co by mohlo být, kdyby se mohlo to, co se běžně nesmí? Pippi není žádná vzorňačka, je to pěkné "kvítko", ale s dobrým srdcem pro všechny. Senzační je především let s balónem a honičky s policisty i se zloději :-) Zajímavé komentáře: LiVentura, duklak2, Fr, Karlos80. (12.04.2014)