Pippi dlouhá punčocha

U Pipi je to senzační! Můžeme dělat to, co doma ne!... Mé setkání s Pipi po téměř 25 letech pro ni nevyznívá vůbec špatně (kéž by tomu tak bylo vždy). Stále je tu ta bezstarostnost, vrací se touha nemít žádný povinnosti, dělat si co a kdy chci. Čas pro ni není důležitý a hlavně!!! NEMUSÍ DO ŠKOLY!!! To se zaručeně musí líbit všem dětem. A dortová bitva na závěr! Že je to starý? Kdypak děti nějakou naposledy viděli? Prostě: já to v pohodě zhlédl a připomněl si dětství, starší syn to vydržel a mladší byl nadšen. (11.04.2008)

Parchant jeden zrzavej, pihatej, nevychovanej, sociálně nepřizpůsobivej. Přitáhne si do kraje, vosquatuje volnej barák a eště kazí slušně vychovaný děcka ze sousedství. Lže a krade a nikdo jí nedá řemenem. A co děti? Pomyslel někdo z vás na děti? No chtěl bych vidět pokračování její životní poutě po deseti letech, mohlo by se jmenovat Pipi prázdná stříkačka. Divák by se konečně dozvěděl, jak negramotná bezdomovkyně Pipi v Perlovce sundala nejen punčochy (aby měla na perník), kradla se svým feťáckým přítelem, dostala AIDS a umřela mezi bezďákama někde pod mostem. Katka hadr. Točit by to mohl Troška, aby to mělo správně odstrašující efekt. (09.07.2014)

Co se stane, podíváte - li se na Pippi z roku 1969 asi tak 45x za sebou?? (Šla jsem do toho, protože moje dvaapůlletá dcera je už asi měsíc legračně zamilovaná do téhle postavy.) Ne, nezbláznila jsem se, kupodivu... Ale stejně je to zvláštní - i kratší filmy z produkce pro děti by u mě v tomhle dávkování vyvolaly nejmíň pořádnou averzi. Pippi ne. Jako dítě jsem vnímala úplně jiné věci, ale teď potěšeně zjišťuju, že použité dialogy mají přece jen něco do sebe a nelze jim upřít jistý východní filozofický rozměr... (22.09.2010)

Tam, kde se film drží věrně knižní předlohy je to docela dobré, ale prostřední část, kde scénárista více vsadil na vlastní nápady, je o poznání slabší a celek sráží dolů. Pipi rozhodně není lehká kniha na zfilmování a nakonec to dopadlo ještě docela dobře, avšak film nedosahuje kvalit knižní předlohy nebo některých jiných filmových adaptací Astrid Lindgrenové (Madynka, Ronja). (27.01.2010)

Knížka se mi jako dítěti velice líbila, film jako dospělému už trochu méně. Neříkám, že je špatný, ale hluboko v paměti se mi z dětství uchovala představa mé milované Pippi z knížky a ta je prostě lepší než Pippi ve filmu. Škoda, že jsem snímek neviděl jako malý, dnes bych na něj měl asi lepší vzpomínky a i po opakovaném shlédnutí by se mi líbil více. (20.09.2011)