Život je zázrak

Když jsem si po půlhodině uvědomil, že to potrvá ještě dvě hodiny, tak mě polilo horko a vzdal jsem to. Moje druhý setkání s panem Kusturicou dopadlo ještě hůř než to první a slibuju, že bylo poslední. Poslouchat balkánskou dechovku je možná módní trend, ale pro mě je to srágora největší a o inteligentním humoru máme s panem Kusturicou naprosto rozdílnou představu. Ale na mě nedejte, já tomu nerozumím. Já módní trendy nesleduju. (08.01.2008)

Maniodepresivní oslice, nedokončená horská trať, maďarský "nem tudom" čembálista, plno srbů a válka. To vše pod dohledem Emira Kusturici v rytmu balkánské dechovky. Život je zázrak je naprosto perfektní v první hodině kdy se veze na vlně živelnosti a humoru á la Černá kočka, bílý kocour. Ovšem poté nastane zvážnění a trochu podivné dějové skoky. Myslím, že ta delší seriálová verze by mohla, navzdory své délce, být konzistentnější a tím pádem i lepší. Druhým a zásadnějším problémem je poněkud ohraná (proti)válečná dějová linka. To již zpracovali jiní a, nutno dodat, že lépe. Život je zázrak je nadstandartně kvalitní film. Pouze s ním mám tu potíž, že je od Kusturici. On má totiž na víc. ♫ Hodnocení písničkového OST: 5/5 (30.09.2007)

Neuvěřitelně nádherný film. Směs bizarní komedie, válečné tragédie a milostné romance je sladěno perfektně dohromady, aniž by Kusturica padal do kýče či umělého patetismu. Krásný obraz, krásná hudba a krásný konec... Život je zázrak, život je čudo, life is a miracle, lavie est un miracle, Leben ist ein Wunder... (14.12.2005)

Miluji a obdivuji filmy Emira Kusturici, tu šílenou balkánskou dechovku v Černé kočce, bílém kocouru či to podivuhodné podobenství nesoucí mnohovýznamový symbolický název Underground, tam všude se vyjadřuje pro nemístního k těžko uchopitelné situaci na Balkáně, pokaždé velmi osobitě staví svou alternativní verzi historicity i reality, používá svůj originální klon magického realismu a silné poetizace, zalidňuje své světy obrovským množstvím postav, navíc většinou bizarních a evropským měřítkům se vymykajících a vzpírajícím se, používá filmový jazyk rutinérského filmaře s geniálními nápady, točí nejen pro sebe, ale i pro diváka, je tvůrcem živelným, nepřesvědčuje, ale získává, nedává čas vydechnout, doslova svého diváka válcuje, strhává sebou... Jeho Život je zázrak je pro mne ale trochu zklamáním - je sice syntézou všeho výše zmíněného, ale tenhle filmový tvar mi přijde malinko umělý, možná je to tou koprodukcí, to ale byly i Kusturicovo předešlé filmy, tedy spíše záměrem točit o balkánské válce (po níž jako tématu je logicky v Evropě největší poptávka), možná je to jen můj dojem, ale už z tohoto snímku necítím tu Kusturicovu příslovečnou živelnost, spíše snahu natočit silný film, který po mně producenti chtějí a na který mi dají hodně peněz... Možná je to také tím, že hrdinové již nejsou hedonističtí Romové ani patriarchální vůdci rodových i jiných klanů, ale mnohem evropštěji se tvářící lidé, kterým jsem jako divák mentálně mnohem blíže, a tak úplně nevěřím všemu, co dělají a říkají (kupříkladu pro mne otřesná scéna fotbalového utkání, které se stylizaci magickému realismu vzpírá již svými logickými zákonitostmi, proto těžko akceptuji třeba močení na brankáře při zápase atd.) a tak se mi srbský inženýr a jeho rodina jeví trochu nesourodě a nekompatibilně se světem předešlých Kusturicových filmů... Kusturica je však i přesto silný v detailech i v koncepci snímku, umí zaujmout a vytvořit vizuálně působivé obrazy, silný je motiv zakázané lásky, ale alespoň pro mne už jeho Život je zázrak není výjimečný... je to jen hodně dobrý film (podobný dojem jsem měl i u Jakubiskovy Nejasné zprávy o konci světa) o jugoslávském konfliktu a specifikách balkánského naturelu... Podobné filmy: Underground, Černá kočka, bílý kocour, Země nikoho, Hezké vesnice hezky hoří, Kdo to tam zpívá (19.10.2008)

Kusturica a jeho směsice žánrů, smíchu, pláče a balkánského temperamentu je kinematografický důkaz, že život je opravdu zázrak a stojí za to! Zkušená ruka režiséra s lehkostí zachycuje horkokrevnost Balkánu, jeho nespoutanou hudbu, nezřízené hodování či zápal do fotbalových zápasů. A navrch špetka absurdity pro ještě pestřejší menu! (24.01.2006)