Důkaz

Kvalitní drama stojí hlavně na hereckém výkonu Gwyneth Paltrow. Ke konci už sice snímku dochází dech, i tak bych ale nikdy nevěřil, že filmu o matematice a depresích (což jsou dvě věci které nesnáším) někdy dám nadprůměrné hodnocení a ještě se mi bude líbit. To je zásluhou hlavně skvělého scénáře Davida Auburna a všech věrohodných emocí a vztahů, o kterých Důkaz vypráví. (22.11.2008)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 7/10 Efekty 6/10/// +dobré herecké výkony, dramatické scény, dialogy, hudba -čekal jsem víc, hlavně lepší finále/// Spoiler: Důkaz mě naprosto odrovnal dvěma scénama, hlavně pětiminutový rozhovor završený slovy "To já jsem ho napsala" Konec spoileru. To jsem prostě čuměl jak to tele na vrata jaký to na mě mělo dopad. Jenže zhruba od poloviny jsem se v tom začal ztrácet. Časté prolínaní s tím co bylo mě to moc neosvětlilo a pozdější dokazování důkazu jsem si představoval jinak. Velkolepěji. Takže po této stránce jsem od filmu čekal víc. Pokud bych ho však měl brát jako rodinné drama, tak je to na 4*, jenže nejsem si jist, jestli to tak tvůrci zamýšleli. Každopádně Důkaz ve mě ještě dlouho zůstane jako silný filmový zážitek./// Celkem 65%/// (11.01.2009)

Jednoznačně typ filmu, který stojí a padá na hereckých výkonech a v tomhle případě je erekce výkonů velice silná. Gwyneth Paltrow hraje jako o život a konečně může dokázat, že není tak špatná herečka, jen si vybrat ty správné role. Ostatní herci ji v podstatě jenom neméně skvěle sekundují a dotvářejí atmosféru. Film o hranici mezi šílenstvím a genialitou, ze kterého se nakonec vyklube příběh o lásce, důvěře a porozumění. A tak je to přece vždycky, nebo ne? (24.10.2006)

"Počet knih se blíží k nekonečnu, jak se počet studených měsíců blíží čtyřem." Jsou všichni géniové blázni? Spíš ne, protože zatím na sobě nic nepozoruju a názor mýho psychiatra mě nezajímá. Já mám totiž jasnej důkaz, kterej nelze dokázat, takže prokážu opak. Zaútočím na problém z nečekanýho úhlu a pak si to rozdáme na férovku. Navrhuju souboj šavlemi na vzdálenost 100 metrů. Že píšu bláboly? Kdepak. Já jsem jen viděl Důkaz, kterej mě ve vší svý šílenosti dost zaujal, i když v komutativní geometrii mám nejednu mezeru. A taky mě zaujala Catherine, když v džínový bundičce zařečnila na pohřbu. Chtěl bych mít takový koule, jaký v tu chvíli měla ona. (17.01.2022)

I když člověk ví z matematiky akorát to, že 1+1=2 a že přímka je rovná (přitom ani jedno z toho nemusí vždycky platit ;-)), nemá v případě sledování "Důkazu" skoro žádný handicap. Příběh o genialitě, o boji dcery předního matematika se sebou, s otcovou nemocí, se svým okolím a s rozhodováním, co je v životě správné. Příběh, ve kterém díky skvělé Gwyneth Paltrow nebudete téměř do konce vědět, jestli to byla ona, kdo vymyslel převratný důkaz o prvočíslech (jestli se nepletu, tak jde o Riemannovu hypotézu), nebo jestli to udělal její otec než zemřel a ona si jeho zásluhy buď kvůli schizofrenii "namluvila" nebo úmyslně přivlastnila. Příběh, který je hlavně komorním dramatem a matematiku využívá pouze jako hřiště - až na pár narážek a větiček opravdu nemá "normální" divák žádnou nevýhodu a může hodnotit jen a pouze filmařinu. A ta je, od scénáře přes hudbu po herecké výkony povedená, jedinou slabost vidím v jisté statičnosti, která je zřejmě způsobena tím, že předlohou filmu je divadelní hra, jejíž schéma a vyprávění režisér zřejmě moc nezměnil ani neoživil. (21.09.2007)