Zmeškaný hovor

Solidní duchařský horor. Zpočátku se tváří spíš jako detektivka, ale to je pro hodně japonských podobně laděných hororů celkem běžné. Ke konci si užijeme i trošku napětí. Bohužel One Missed Call zabíjejí dvě veci. Jednat je už X - tou variací na to samé téma. Jen já sám jsem viděl asi 5 Ringů + Kruhů, 3x Nenávist či Ju-On a 2x Oko. A za druhé je konec strašně překombinovaný. Takashi Miikemu , jinak mému velkému oblíbenci, mnohem více sluší když si z lidí dělá srandu než takový seriózní horor. (24.12.2006)

RINGU spôsobil, že sa začalo rojiť obrovské množstvo podobne ladených hororov. A musím povedať, že tento je viac ako dôstojný zástupca tejto vlny. Snímok vie občas až extrémne pritlačiť na pílu a sprostredkovať vám strach, ale to nebude to príjemné mrazenie na chrbte, ale drsný švih bičom. Atmosféra je tu takmer dokonalá a celkový námet patrí medzi tie najoriginálnejšie v hororovom žánri. Takže neváhať. (18.01.2011)

Tradiční asijská duchařina v rukou lehce úchylného Miikeho není rozhodně příliš pečlivě vycizelovaný šperk. Prokletá hlasová zpráva, pocit nevyhnutelnosti a neúprosná júrei - ano, nepřináší naprosto nic nového. Navíc okatě vykrádá starší filmy, převážně Ringu a Dark Water. Dokonce i jeho vlastní dílo Oodishon se mi tam v pár záběrech připomenulo. V jednom případě dokonce používá naprosto totožnou lekačku (mohlo by se to zdát pošetilé, vytýkat zrovna tohle, nicméně ono se až do druhého použití v Chakushin ari jednalo o dost originální provedení lekačky), interiér nemocnice je také podezřele povědomý, včetně přehršle mokrých skvrn na stěnách a stropě. Ale nešť, nevykrádá zase tak špatně, aby se to nedalo odpustit. Bohužel, až na některé vypjatější scény, si ze svých starších sourozenců nevypůjčil dusnou atmosféru, takže o nějakém tíživém pocitu či omdlévání strachy nemůže být ani řeči. Nicméně, pochopitelně jsem sebou u některých pasáží trhla. Hlavně, když mi přišla na mobil zpráva, to vážně potěší. Asi jediná originální věc ve filmu je živé vysílání v TV studiu. Musím říci, že ač je to ve své podstatě lehké klišé, funguje a je to vítané osvěžení po dosavadním spíše klidném průběhu. Od této části se dění tradičně zrychluje, přidává na děsících momentech a spěje do finále..které by bývalo bylo docela fajn. Pobíhání po ošklivé opuštěné nemocnici, hravá júrei, vystrašení lidé - potud by to bylo OK. Pak se Miike asi zcvoknul a mým očím předvedl něco, co mělo zůstat navždy zakopáno v nějakém podřadném seriálu či béčkovém horroru západní provenience. Zručně rozbil už tak ne moc silný pocit gradujícího finále, jen jsem zhnuseně čekala, kdy to nepatřičné z obrazovky půjde zase pryč. Naneštěstí se pak až do konce nepodařlo navodit byť jen zdání atmosféry, navzdory i celkem příjemně nejednoznačnému závěru. A i navzdory snaze jedné z nejlepších věcí na celém filmu - kvalitnímu zvuku. A tu prokletou melodii si snad pořídím coby vyzvánění na mobil... (07.05.2007)

No ja neviem. Neviem čo si mám o tomto snímku myslieť. Japoncov považujem za majstrov v oblasti shock horroru, ale zdá sa mi, že už som sa toho presýtil. Je to stále dokola to isté. Desivá posmrtná pomsta malého nezletilého dievčatka vykonaná za pomoci nejakej technickej vymoženosti. Tento krát to je mobilný telefón. Zdá sa, že šikmookí aziati sú na túto tému doslova vysadení. Keď som prvý krát videl "Kruh" tak som sa od strachu skoro posral. Pri "Ju-On" to na mňa už tak nezaberalo a teraz pri sledovaní "Zmeškaného hovoru" som sa miestami i dosť nudil. Ako horrorový film je to celkom dobré, ale pre mňa už opozerané a predvídateľné. *** (13.03.2015)

Japonský Nezvratný osud. Mrazivo-vyvražďovací mysteriózny ducharský horor. Japonci fakt vedia, ako vystrašiť diváka a dohnať ho k nočným morám, ako je napríklad už nikdy nenechať pootvorenú skriňu. Aj keď je pravdou, že temer všetky japonské hororové snímky sa nesú v jednom v a tom istom základe čoby "zlobivý duch". Tak toto je pre mňa jednoznačne najlepšie a najhrôzostrašnejšie stvárnenie. Niekoľko týždňov som nemohla zo seba striasť myšlienku na mobil-zabiják a vyzváňací tón znamenajúci ortel smrti. Taktiež aj nočné mory, kedy som nedokázala zaspať bez zasvieteného svetla a bez náznaku civilizácie aspoň v podobe rádiá. Už len preto neupustím ani jednu hviezdičku. (08.05.2008)