Hnüs

To se takhle sejdou notorický děvkař, romantický násilník, feťák, co nezná míru a jeden světec s lahví vodky, aby založili kapelu, jejíž sláva popravdě vyvěrá z neustálých výstřelků a skandálu, než že by byli tak hudebně talentovaní. Je to cirkusová šou čtveřice dacanů, která navíc úplně vynechává ty nejhorší excesy (co Pamela?). SHRNUTÍ: Po shlédnutí jsem si jistá, že Ozzy toho netopýra sežral schválně. (17.05.2024)

Od Bohemian Rhapsody se nějak uchytil trend životopisných filmů s nějakou legendární hudební postavičkou nebo kapelou. Tentokrát šli na paškál homofetky Mötley Crüe, kteří vládli hlavně v osmdesátkách. Byť jsem to období nezažil a ještě jsem přeskakoval z varlete do varlete, Dr. Feelgood jsem hrnul do uší ještě když jsem hovnu říkal koko a už tenkrát mi mohlo jasný, že jinak než na drogách to celé vzniknout nemohlo. Heslo sex, drogy a rock'n'roll je v The Dirt vystihnuto fakt výsostně. Vypravovací systém různých postav nebyl zmatený a drželo se to správnýho tempa a laikovi je pak kapela krásně představena v nejjasnějším světle. S Ozzym, který jim v určitou chvíli dodal manuál Etikety a společenského chování pak proháněli rypáky a žíly všelijakým sajrajtem a ukázali světu, zač je toho party. (31.05.2019)

Odpad to není,jen "pouze" poloodpad tak nevím jestli to je nebo není kompliment pro THE DIRT.Chlapec z disfunkční rodiny posbírá pár chlápků kteří nemají do čeho píchnout a založí spolu kapelu Mötley Crüe a od té doby se jejich životy řítí dopředu neřízenou rychlostí tedy celodenní stejné scénáře jako alkohol,drogy,sex a občas nějaký ten koncert a doba kdy jsou střízliví se počítá na minuty.Podobné orgy-párty jako ve filmu Vlk z Wall Street jen s tím rozdílem že tady nebyl vůbec žádný humor.O co se vlastně tento film pokoušel?Životopisně je to na žalostné úrovni a spíš tento snímek ukazuje že to nejlepší co může kapelu potkat je být nepřetržitě totálně na šrot.Nečekejte další hudební pecku jako je Bohemian Rhapsody,protože tenhle film se k veledílu o Mercurym ani zdaleka nepřiblížil a jediné co může je stát v dálce a tiše závidět. (29.03.2019)

V minulém roce přišel do kin biografický snímek Bohemian Rhapsody, jenž více než cokoliv jiného vzdával hold nejlepšímu zpěvákovi všech dob Freddiemu Mercurymu a skupině Queen a samozřejmě jejich hudbě. Kvůli tomu ve snímku pro získání širšího zájmu (tedy i počestných maminek a konzervativních otců) nenajdeme téměř žádnou stopu po všech prasárnách, jež dělají rockovou hvězdu rockovou hvězdou a došlo k neočekávanému náporu diváků všech věků, ras a pohlavních menšin. Tím Bohemian Rhapsody jako první z této už dávno, avšak méně prosazené, filmové kategorie našel, vyplnil díru na trhu a zasadil do bříšek jeho konzumentů hlad po něčem novém, dalším a podobném. Toho si všiml Netflix, dneska už megakorporace, jež se začíná rozrůstat více a více a přišla se svým biopicem o rockové hudební skupině. A vybrala tu s nejhorší pověstí na světě, již nemá v plánu v žádném případě napravovat, spíše naopak. Skupinu Mötley Crüe, průkopníky glam metalu, jsem znal od vidění. Věděl jsem, že nahráli cover na můj jeden z nejoblíbenějších songů mé nejoblíbenější skupiny Helter Skelter, věděl jsem, že jejich vzhled je na první pohled do očí bijící glam styl, kde kombinují prvky ženskosti k dosažení maximální mužnosti. Tam ale mé znalosti končily, jejich hudbě jsem neměl šanci dát šanci a nečekal jsem, že je začnu s radostí konzumovat tak brzy. Nu, po zhlédnutí tohto snímku, jenž mi převyprávěl ten neuvěřitelný příběh, se stalo to, že dnes s knižní předlohou v ruce poslouchám jejich hudbu každý den jako doplněk k četbě. K snímku samotnému. Nikdo po Bohemian Rhapsody nečekal, že další snímek tohoto vzorce bude tak upřímný, zde je všechno založeno na oné dekandenci, již se Bohemian Rhapsody snažila vyhnout a je to naprosto skvělé. Nestojí to ovšem jen na tom, ano, dekandentní styl života zahrnuje podstatnou část snímku a vžité pořekadlo sex (moc, moc sexu), drogy (ještě více) a rokenrol (a jak chytlavý) je hlavním mottem, avšak důležité jsou kulisy, příběh a samotní členové, jež dělají tento počin tak zajímavý. Jistě, obsahuje to různá žánrova klišé a občas až moc umělé kostýmy (hlavně paruky), ale i kromě té legrace a radovánek je zde hodně dobře vyvedena emoční stránka stojící na určitých událostech zahrnující tu skutečně zlou stránku drog, smrt a násilí. To je podepřeno zase žánrově nezvyklým stylem určité části vyprávění, kombinující vkusné bourání čtvrté stěny a neotřelé úhly kamery, hereckými výkony, kde nejvíce překvapil MGK a samozřejmě soundtrackem zahrnující hity této skupiny s nově nahraným songem zvláště pro tento snímek. Nejedná se o naprostou pravdu, prospěšnosti dramatu podlehlo pár událostí, ale nedošlo to do stádia Bohemian Rhapsody. Z počáteční skepse se ve mně vyvinula naprostá láska a nadšení jak ke snímku, tak ke skupině samotné. 8/10. (25.08.2019)

Jako naprostý rockový analfabet jsem o skupině v životě neslyšel (a dle soundtracku neznal snad jedinou skladbu), ale takhle si představuji životopisný film o kapele, jenž vznikl na základě vzpomínek samotných členů. Totálně upřímná a sebereflektující záležitost plná přiznání omylů, hříchů a vlastní debility, kdy sice krédo "sex, drogy a rock'n'roll" bylo evidentně vždy součástí image kapely, ale dělat tento film pokrytečtí členové Queenů, místo heráku si do žíly střílí rodinné hodnoty a místo destruktivních povah by nastoupil Brandon Walsh s Mírou Dušínů a hezky si o všem popovídali. Jistě, po filmařské stránce to žádný velkofilm není, ale člověk se fakt neubrání porovnání s nedávnou tragickou, fakticky zcela nesedící a úděsně nadhodnocovanou pohádkou Bohemian Rhapsody se 4 Oscary a 90 %. Tohle je po filmařské stránce úplně stejně odvedená záležitost, která si ovšem na nic nehraje a nedělá z diváků dementy jako žijící členové kapely Queen ve své PR sračce. A takový přístup se mi zatraceně líbí, i když je mi tento hudební žánr celoživotně vzdálený. 90 % (28.03.2019)