Reklama

Reklama

Stíny zapomenutých předků

  • Sovětský svaz Těni zabytych predkov (více)

Obsahy(1)

Sovětský hraný film, poema podle motivů stejnojmenné povídky Michajla Kocjubinského. Vypráví příběh huculského Romea a Julie, mladých lidí z dvou nepřátelských rodů, Ivana a Maričky. Příběh se odvíjí v rámci půvabné přírody ukrajinských Karpat a je opředen mýty a legendami huculského lidu, který byl donedávna deptán bezvýchodnou bídou, ponížením a tvrdou prací. Uprostřed přírody vyrůstá velká láska, která spojuje dvě lidská srdce, jejichž věrnost je dotvrzena smrtí obou milenců. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (65)

Dale 

všechny recenze uživatele

Lyrické a poetické filmy veľmi nemusím. Hlavne preto, že pre mňa je dôležité, aby mal film dej a niekam sa posúval. Toto bolo dosť ťažké na pozeranie, trvalo mi to 3 hodiny, pretože som si zámerne robil prestávky, aby som to zvládol. Takmer nič sa tam nedeje, poväčšine len spieva, čo mi tiež veľmi nerezalo. Oceniť však musím réžiu a kameru, ktorá bola veľmi živá a hľadala si netradičné uhly snímania (hlavne od zeme). Na to, že film má 50 rokov, tak to bolo originálne a netradične pojaté. Takže v súhrne - zaujímavo podaná nuda a žiaľ u mňa je výsledkom len priemer. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Baladický príbeh o láske a smrti. Silnou zložkou filmu sú národné zvyklosti huculského národa, ich piesne a hudba počas ročných období. Práve táto polodokumentárnosť, a samotný príbeh lásky dvoch mladých ľudí znepriatelených rodín, dáva filmu zvláštny punc. Určite to nie je snímok pre každého, vyžaduje si trpezlivosť a vzťah k folklóru. ()

Reklama

giblma 

všechny recenze uživatele

Tohle je úplně ideální film na jaro, na zapalování lejtek, bacha na Hanekeho. Láska podaná nepateticky, bez kanoucího cukrkandlu. Je vyjádřená jen pohledy, jedním či dvěma obětími. Přesto, že se odehrává vesměs v prostředí nespoutané zeleně, okolní vesničané vědí, drby jsou jedním z mála oživení koloběhu těžké práce a církevních svátků. Strašně pěkně se na to pobíhání po lese kouká, teda jen kdyby okolnosti neukončily ústřední vztah tak brzo. Pak už následuje jen agónie a trýzeň hlavního hrdiny, který se snaží zapomenout a žít obyčejný život. Ale když ona ta srnka se furt motá okolo a on další ženu nedokáže udělat šťastnou, čímž se skupina citově zraněných zbytečně zvyšuje. Na zlom v polovině snímku si spousta diváků stěžuje, ale osobně mi brzká tragika neva, Stíny totiž primárně nejsou o lásce, jsou o Huculech, jejich životním stylu a roztančenou kamerou zachyceným folklorem. ()

Ducharme 

všechny recenze uživatele

Láska jako prokletí. Život bez ní jako trest. Smrt jako vysvobození. Paradžanovo jedinečné expresivní pojetí nedovoluje příběhu, který by mohl lehce sklouznout k tuctovému patosu, zabřednout do vod sladkobolného, slzotvorného kýče. Syrovost přírody Podkarpatské Rusi v kontrastu s Paradžanovými hrátkami s barvou a kamerou vtahují lidskou mysl do divokého víru bezradnosti a pocitu nicotnosti, aby ji pak na konci odtažitě vyplivly, sice zmatenou ale okouzlenou. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Pokiaľ sa chcete dozvedieť niečo o ukrajinskom/arménskom/gruzínskom folklóre, pozrite si buď dokumenty, alebo filmy Sergeja Paradžanova. Netvrdím, že to druhé bude zábavnejšie. Najmä preto, že si pri sledovaní filmu uvedomíte, že ho treba vidieť na veľkom plátne a akože ho na ňom asi nikdy neuvidíte. Naše klubové kiná si na starého majstra nespomenú, ale keď už otvorili ten IMAX s 3D, tak mám hneď prvý tip.....Príbeh je jednoduchý, ale emocionálne silný, pre mňa však prekvapenie prišlo s gradovaním vizuálnych hrátok kamery a mizanscény. Je to zvláštny termín, ale myslím, že výstižný. Určite diváckejšie, ako Farba granátového jablka. Sto percent sa dá udeliť iba po zážitku na veľkom plátne, takže bohužiaľ. ()

Galerie (40)

Zajímavosti (4)

  • Emir Kusturica 5. března 2010 v Jerevanu řekl o tomto dramatu, že jde o nejlepší film, který byl kdy do té doby natočený. (chamonix)
  • Natáčení filmu probíhalo od září 1963 do srpna 1964 převážně v ukrajinských Karpatech, přičemž několikrát bylo odloženo kvůli špatnému počasí. (WernerDMZ)
  • Film bol v ZSSR neprístupný, lebo sa nedržal medzí socialistického realizmu. V Paríži v roku 1966 boli lístky na tento film vypredané týždeň dopredu. (matobystro)

Reklama

Reklama