Boj o Moskvu

"Jsou to chlapíci, soudruhu generále!" AGRESE - Čekali to, ale stejně byli zaskočeni. Na to, že se jedná o film z roku '85 mě překvapilo jak je stále zobrazován Stalin. Jen o několik let později už byl ve snímku Baltazarova hostina ukazován v úplně jiném světle. Zde možná může působit dojmem nerozhodného člověka, ale to on přece nebyl. Ne ne, on dokonce se svými podřízenými diskutoval - nejvtipnější scény, když se Žukov rozčílí a dokonce se pak sám nabídne, že by raději sám do Kyjeva :-) Bitevní scény - tak kvůli čemu jinému to sledovat. Navíc jsem jeden z těch, co jim je úplně jedno, jestli po poli jede T-34 parodující Tigera nebo něco takového... Tanků a vůbec všeho je tam požehnaně. Ale zase na druhou stranu - mostecké předměstí simulující ruskou pohraniční vesničku rozesmálo i mě. Když ještě hrdinný Ivan Ivanovič probíhá kolem explodujících domů všechno vypadá dobře, ale když dojde na masové pobíhání stovek statistů nastává zmatek. Jakoby vůbec nevěděli co mají dělat. Jeden se svalí lítostivě na zem, zvedne se, ozve se rána, vojín zase padne a až za drahnou chvíli doletí granát a odpálí trochu hlíny... Možná si Ozerov myslel, že když bude ve stejném záběru pobíhat dalších padesát lidí, ikdo si toho nevšimne - scény z obléhání brestské pevnosti jsou tak velice iritující. Za chvíli tedy skutečně dojde k německému útoku, hlavní vinu na porážce mají prospěcháři, nebo chudáci telegrafisté, kteří neodeslali zprávu. Generál Pavlov a jeho holá hlava zabírají polovinu filmu a pak se ani nedozvíme co se s ním skutečně stalo (Stalin jej nechal popravit, jakožto hlavního viníka ruské porážky - jako jediného vyššího vojenského představitele během války). Figur je tu jak orloji a byl jsem rád, když jsem poznal Hitlera, Stalina a Žukova (a Timošenka, ovšem toho hrála nějaká přerostlá gorila s výrazem žáka zvláštní školy). Na konci jsem čekal pěknou pochodovou vlasteneckou píseň, ale opět zklamání - slaďáček o krásné Moskvě, jakou pěl už Nikita Michalkov v Ja šagaju po Moskve... 2* TAJFUN - Skopčáci jsou už za Kyjevem a Stalin seznal, že odesílat Hitlerovi telegramy "Jestli okamžitě nepřestanete s těmi pohraničními incidenty a přestřelkami, vyhlásím plnou mobilizaci!" asi nemá valnou cenu, rozhodl se jednat! Ve druhém díle si přijdou na své hlavně milovníci tančíků. Jak jsem řekl, já nejsem žádný znalec, takže skutečně netuším, jestli to bylo tak zoufalé, ale tanků tam bylo požehnaně. A ještě požehnaněj jich bylo zničeno. Ale když už má dojít na nějakou větší akci, halí se bitevní pole smířlivě do mlhy a kouře. Nesmí chybět ani Alexandrovci a jejich hit Svatá válka. a Stalinovy varhany... Všiml jsem si také, že to nejde brát jako učebnice dějepisu - Rusové jdou do bitvy jako rekové, bijí se hlava nehlava, cedí krev do polsedního muže (nádherná scéna, kdy desetičlená jednotka zničí 20 Panterů) a pak jen přijde do Kremlu depeše o porážce. Jak? Proč? To nehraje roli, už vidíme slavné plánování další bitvy... Nesmí chybět ani dějová linie s mladou nadšenou bolševičkou. Která samozřejmě skončí hrdinně na oprátce... Co bylo jestě více překvapující? Stalin v posteli s obkladem na hlavě? V uniformě, ale stejně vypadal nějak zuboženě. Vrcholem filmu je rekonstrukce přehlídky na Rudém náměstí. Co mě potěšilo bylo větší využívání leteckých záběrů, než v Agresi - hlavně ta dlouhá sekvence s přeletem nad stovkami kopáčů na rovné silnici do Moskvy. Na to jsem hleděl hodně vyjeveně.... Celkově jde o nudné filmy, ale zřejmě se bude navždy jednat o poslední takhle velký epos, plný skutečných lidí, zničených měst a vojenského materiálu. Dneska by se nad účtem producentovi zatočili panenky... "Jsme chlapící, soudruhu generále?" "Jste!" (02.02.2007) (méně) (více)