Love Story

Love Story není příjemným filmem, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je to bolestivý snímek o sebeobětování, touze, odpuštění a o těch nejhlubších a nejupřímnějších citech jaké jsem kdy v americkém romantickém filmu zahlédl. Přes nepatrné množství lehce kýčovitých scén bych tento snímek spíše než romancí nazýval společenským dramatem a hutným obrazem své doby. Herci nepřekvapivě dobří, například Ryan O'Neal mě přes svůj "odtažitý" herecký výkon (jeho postava je komplikovaná a cesta k ní stojí diváka úsilí) zaujal podobně, jako o pár let později v geniálním Barry Lyndonovi. A poťouchle cynické mršce v podání úchvatné Ali McGraw jsem podlehl v jejím prvním dialogu (pro podobně svéhlavé a samostatné ještěrky mám prostě slabost). A co se týče samotného závěru, tak i přes svou cynickou povahu rozhodně nesdílím názor, že se jedná o laciné citové vydírání (však pointa snímku je vyzrazena hned v první větě a úvodní minutě) a zcela nepokrytě se přiznávám k vlhkým očím. Za mě jeden z nejupřímnějších a nejemotivnějších filmových konců, jaký jsem dosud viděl. // Segal se nezapře, doufám, že se jednou dočkám zfilmování Doktorů a filmovému zrození Laury Castellanové . (25.11.2012)

Film, který formoval žánrová pravidla tak, jak je známe. Love Story svým fenomenálním úspěchem protrhla přehradu romantických slzopudných dramat. A v té tsunami plagiátů se v průběhu let objevily i snímky, které nabídly to samé lépe zabalené. Přitom jde o film citlivě natočený, velmi dobře zahraný a nevydírající. Problémy, které z něj dělají tuctovou záležitost, jsou tři. Absence zapamatování hodných momentů, celý děj shrnutý v prvních pěti větách filmu a chybějící chemie mezi ústřední dvojicí. Zpočátku tam sice je, ale po skvělém úvodu se rychle vytrácí. A již se nevrátí. Paradoxně tak spíše zaujme tuctová vedlejší linka o vyhroceném vztahu otce a syna. Přesto se na Love Story nedá zapomenout. Proč? Kvůli hudbě Francise Laie. Ne. To není tak docela přesné. Hudba sama o sobě je celkem průměrná. To co je na ní geniální, je jeden z vůbec nejlepších filmových hlavních motivů. Když se totiž konečně přejde z teskných tónů melancholického klavíru a naplno se rozezní orchestr, tak mrazí až do morku kostí. A je zcela jedno co se zrovna na plátně zrovna (ne)děje. (06.03.2008)

Láska znamená nikdy neříkej, že tě něco mrzí. Velmi procítěná romance o životní lásce dvou mladých lidí ze semdesátých let, kterou se vždycky ráda nechávám dojmout. Dva mladí lidé z odlišných poměrů se do sebe hluboce zamilují. Jejich lásce však není přáno. Musí začít znovu od začátku, ale osud jim nachystá ještě jednu tvrdou zkoušku.Od začátku jsem měla neblahé tušení jak to všechno dopadne. Ali MacGraw a Rayn O´Neal se oprávněně stali přes noc hvězdami. (12.09.2008)

Druhé filmové stretnutie s Ryanom O'Neal (po Papierovom mesiaci), a opäť trefa do čierneho. Teda nie absolútne, ale tento už klasický romantický príbeh so skvelými hereckými výkonmi, parádnou réžiou a krásnou hudbou ma strhol do víru klavírnych melódií a snovej love story s tragickým záverom. Film pojednáva o problémoch, ktoré sú aj dnes aktuálne - mladícka rebélia, vzťah medzi deťmi a rodičmi, potreba samostatnosti a vysnený ideálny život, ktorý nikdy nie je taký, ako si predstavujeme. K plnému počtu chýbalo málo. 85% P.S.: Štek Tommy Lee Jonesa je na nezaplatenie, spoľahlivo na pár minút rozochvel moju bránicu. (13.01.2014)

Bylo to bolestivé, ale krásné. Příběh o jedné fatalní lásce, která ani jinak skončit nemohla. To, co mě nakonec vtáhlo do děje, nebyla nějaká klasická limonáda o nějakém osudovém vztahu, ale ony propracované postavy. Zpočátku jsem si myslel, že si mé sympatie nemohou nikdy získat, zejména co se týče Olího. Tenhle nadržený a zbohatlický floutek by mohl stěží ode mě získat trochu toho soucitu. Ach jak já se mýlil. Už po dvaceti minutách jsem prožíval každý jejich krok vedle, každou jejich hádku a každý jejich čin jako svůj vlastní. O to byl pro mě zdrcující závěr. Svého času obrovský divácký hit, jemuž pár vrásek na kráse nikterak neubírá. (24.01.2007)