Matka v trapu

Kdybych si v tomto komentáři / recenzi stěžoval na čas, který jsem u snímku ztratil, choval bych se jako pokrytec, protože mi bylo v podstatě jasné, do čeho jdu. Uljana Donátová a Hana Hendrychová se mě jaly v rámci akce "Ženy sobě" poučovat o tom, jak je průměrný bílý heterosexuál podprůměrnou formou života, protože takhle je to dnes prostě v kurzu. No, rozporovat jim to nebudu, jsem si plně vědom toho, jaký umím být kretén, když se hodně snažím, a navíc vše podstatné k tomuto tématu už sepsal kolega Big Bear. Knihu paní Donátové jsem nečetl, a dokud mi budou zbylé mozkové buňky sloužit, ani číst nebudu, ale příběh, který paní autorka vyplodila, stál vskutku za psí exkrement, a dialogy ve filmu použité mi způsobily bolest hlavy. Chvílemi jsem totiž ve stavu hlubokého zoufalství bušil čelem do desky stolu, až mi poskakoval monitor. Mohu tedy zodpovědně prohlásit, že mi záležitost, za níž stojí obě výše zmíněné tvůrkyně, způsobila doslova fyzickou bolest. Na české komedie, při jejichž sledování mi není způsoben ani letmý úsměv jsem si už zvykl, ale sledovat křečovité výkony vcelku kvalitního hereckého obsazení, bylo až smutné. Tento paskvil vřele nedoporučuji mužům (heterosexuálním) a ženám, pro které nejsou muži nutným (protože rozmnožování) zlem. A než se zeptáte, tak ano, já takové ženy opravdu znám. / Poučení: Z filmů, jako je tento, mohou čerpat poučení jen fanatické feministky. (03.06.2024)

Komedie to moc nebyla, film pro ženské jo. Ještěže to dopadlo tak, jak to dopadlo, kdyby se konal velký sladký romantický návrat, bylo by to hloupé. Knihu jsem nečetla, přečtu. Podle jedné z recenzí se při filmování někam ztratil humor, který v knize je, tak jsem byla připravena, přesto mě to neuchvátilo. Ovšem mladá Valerie Vachková je krásná a talentovaná slečna, její "brácha" se mi taky líbil a z dospěláků pro mě byla nej Lenka Vlasáková. Petry Hřebíčkové je v poslední době tak nějak moc a na jedno brdo. (23.02.2024)

U tohohle filmu by mělo být v úvodních titulcích tučně napsané upozornění jako bývá na krabičkách cigaret. ,,Film točený feministkami, o ženách, pro ženy.  -  Mužům hrozí namožení krčního svalstva od nevěřícného kroucení hlavou''. A měl by to doplnit výstražný obrázek standardního tupého hovada (tedy dnešního muže) s fixačním límcem na krku. Scénář jede podle současného často opakovaného a stereotypního klišé. Emancipace je naprosto skvělá věc a tak ženy dělají vše co dělají muži. Leckdy se je dokonce snaží předehnat. Do toho to jsou ale stále ženy, matky, manželky. Takže je toho na ně tak nějak kupodivu moc. A kdo za to může? Samozřejmě muži! Ta odporná líná hovada co jim s ničím nepomáhají, nemají nic na starost a navíc už je nemilují tak, jako před třiceti lety. A jak to nejlépe takhle po čtyřicítce vyřešit? Nezávislostí! Rázným opuštěním rodiny, které žena matka dělala celou dobu služku. Tak, a teď ať si to vyžerou! Haranti i mažel. Šak oni uvidí.  Ještě s prosíkem přilezou! Děcka začnou prát, žehlit, vařit a manžel náhle v rámci odloučení k ní znovu zahoří tou vášní jako tenkrát... ---- Ano. Tak takhle debilně uvažuje Uljana Iljič Donátová a Hana Hendrychová. A bohužel i některé z žen v reálu. Pro autorky filmu je tohle supr námět na komedii u které se celé kino bude popadat za břicho. Páč opuštěná rodina pochopitelně bez matky otroka neumí nic. A tak se po kolena brodí špinavým prádlem na zemi, hladově nahlíží do prázdné vyjedené ledničky, do které nikdo nedává nákupy a žije ve zmaru a skáze den za dnem hůř a hůř. Ve filmu jsme mohli vidět drobky posypaný gauč a na něm dokonce převrácený hrnek od kafe... hahahahahaha to je srandy kopec. A zatímco opuštěná rodina živoří aby jí došlo co ztratila, hrdinka vede filozofické debaty na téma proč už to není jako dřív s taxikářkou, která jí nabídne bydlení u sebe. To vše v pěkných lokacích obletovaných kolem dokola dronem a s plejádou neustále nasazovaných herců hrajících  stále stejné role. Bohužel při bližších záběrech na Hřebíčkovou je zjevné, že role sexy mamin už dlouho asi hrát nebude. Pitvořící se Vlasáková byl pro mne nepříjemný šok a až strašidelný zážitek. Účast Plesla, Pechláta a Němce mrzí, byť už jsem je v tomto typu hrůz občas viděl. Holt složenky musíme platit všichni... Co k tomu dodat víc? Asi nic. Paní tvůrkyně by svůj problém s muži měly řešit s odborníkem a možná by při tom neuškodilo, kdyby si nastudovaly základní pravidla komediálního žánru, aby to své dílo pak za komedii mohly vydávat. Za mně to byla hrůza a tak dávám bez milosti - ODPAD. (29.05.2024)

Takovej ten příběh, kterej se odehrává v hodně snových obrysech co se bydlení a zaměstnání týče. Ženy na potkání trousí feministická moudra, zatímco chlap je degradován do pozice nesvéprávnýho hovada, co neumí zapnout pračku. Humor na bodu nula. Škoda, když se tu sešlo hned několik mých oblíbenců (Hřebíčková, Vlasáková, Plesl). (21.06.2024)

Jen další z mnoha mělkých konverzačních rádoby komedií, kterou zapomenete hned, co vyjdete z kina. Přímočarý předvídatelný děj ničím nezaujme a nevtáhne. Vše jsme viděli už milionstošestkrát v různých odstínech emancipované růžové. Hlavní hrdinka fatálně selhává v delegaci zodpovědností v rámci rodiny, načež se máme s pobavením divit, že když jí z toho prdne v hlavě a vezme roha, její totálně k věku neúměrně neschopné děti a manžel nezvládají vlastní existence. Rebelující matka posléze nalézá útočiště u nepravděpodobné taxikářky-samaritánky a přehodnocuje své vztahy. Mezitím si pražská rodinka nedovede ani objednat pizzu, a tak zmírá hlady. Za velkou škodu beru odfláknutou příběhovou linku manžela. Absence myšlenkového vývoje zanechává diváka v nepochopení jeho rozhodnutí, byť i tak se celá postava zdá být ze všech ostatních nejpravděpodobnější. Škoda nevyužitého potenciálu 🤷‍♂️ Z hereckých výkonů musím vyzdvihnout oba nejmladší představitele, především Valerii Vachkovou, která své postavě dala nejpřirozenější tvář celého filmu 👏   Stopáž je neúměrná množství děje. Celý příběh by se vešel do padesáti minut. (19.02.2024)