Vadí nevadí

S týmto filmom mám trochu problém. Kreatívne pasáže sú magicky hravé, pútavé a nezabudnutelné...vlastne sa mi dosť páčia..Avšak to, čo sa na začiatku zdá byť niečim ako detskou hrou a rozprávkou sa časom pretaví do príbehu, kde hra naberá nesympatické kontúry...a je na hranici manipulácie a panovačnosti...a celé čaro sa úplne stráca a môj divácky záujem upadá....a je dokonca ťažké to dopozerať do konca....pokým ma znovu koniec úplne nezošokuje. Suma sumárum - niečo vadí, niečo nevadí... (03.03.2014)

Film se do první půle tváří jako pozitivně laděná hra, která se velmi vlažně zostřuje do jiného rozměru, herního rozměru, který dokáže plně pochopit pouze dětský svět. Příběh o dvou 'dospělých dětech', kterým jedna taková hra poskytla tak trochu jiný způsob života a jeho vnímání. Příběh o dvou lidech, pro které se stala hra součástí života. Života, ve kterém jsou dětské hry neoddělitelnou složkou. Kde jsou striktní, dospělé zákony pouhou nabídkou, ba nepodstatným detailem. Jenže dětský svět, kde jsou pravidla pro smích, je neslučitelný s tím dospělým, proto se to dřív či později musí vymknout kontrole. Někdy komicky někdy tragicky. Ústřední dvojice, na níž film položil základy, svou ležérností dopluje až do samotného závěru, který tragikomicky končí v reálu nikdy nekončící hru. (Sázka na Canet-Cotillard zvedá moje hodnocení z průměru na 4*) (13.05.2010)

Vím o lidech, kteří by se rvali do samotné krve, že Vadí nevadí je nejlepším filmem všech dob... Ehm... podle hodnocení už asi vidíte, že já mezi ně rozhodně nepatřím. Nejvýznamějším důvodem je - Amélie, která přinesla francouzskou vizuální trhlost k dokonalosti o pár let dříve a vedlo toho fakt, že zápletka filmu celou dobu visí na opravdu, opravdu tenké nudličce uvěřitelnosti (což samo o sobě nemusí být nedostatkem) moc nepomáhá. Děj a chování postav je tyranské, arogantní a měl jsem problém se naladit na vztah ústředního páru. Což, abych tak trochu odkázal na následující kariéru Yanna Samuella, se perfektně podařilo vyvážit v původní korejské My Sassy Girl, která má premisou více než blíže k Vadí nevadí. Pohádkovost a hravost, kterou se vás snaží opít první kapitola je rozhodně vedlejší, méněcenou tváří k té ošlehané, trpké a cynické notě na které film skončí. 55 % (18.12.2015)

Tento príbeh,a hlavne spracovanie je senzačné. Nechcem zabudnúť na tú strhujúcu scénu keď Julien uniká pred políciou a hlavou mu prebleskujú všetky veci, ktoré nestoja za nič v porovnaní so vzrušením, ktoré mu prináša Sofia. Milujem tú sekvenciu filmu. Čo mohlo byť o niečo pestrejšie, to je hudba, variácií La vie en rose sme si užili až až, ale ja si prosím viac (viac inakosti, menej ružovosti? :) ). Na konci sa film vracia do začiatku - ponecháva diváckym dušiam miesto pre interpretácie spôsobom, ktorý obchádza pátos či klišé. Koniec postáv v betóne je symbolický a predstavuje "game over" a nový začiatok. Julien a Sofia prestali vymýšľať. Nevadí. Moja interpretácia. Pretože je niečo nepopierateľné na vlastný ch koncoch a od Thelmy a Louise ja príležitosť "posledného slova" neprehliadam. Thelma s Louise, tie vás v tom vyškolia, aspoň ja to budem vždy tvrdiť. (10.01.2010)

Zvláštní film, který poměrně rychle střídá polohy a výtvarné pojetí. Děj je z počátku příjemně natočenou dětskou pohádkou, po přechodu do dospělosti hlavních hrdinů začne být čím dál více psychologickým dramatem se znepokojujícími podtóny, které se naplno rozvinou v silném závěru. Vyzdvihnout je třeba i herce, především Marion zde předvádí asi nejlepší výkon, co jsem měl zatím možnost vidět. 80 % (02.05.2012)