Muž na radnici

To, co bylo kdysi vysmívaným dílem, mohu dnes považovat celkem za standard a obstojný průměr všech těch seriálů, které se vždy drží nějakého tématu (stavba města, kravína, budování JZD, samoobsluhy) a zároveň nám připraví malou (ale nikterak otravnou) exkurzi do soukromí hlavních hrdinů. Diváka určitě zajímá, kam se stavba pohne, dialogy jsou, jak už je u Dietla zvykem, svěží, takže ve společnosti předsedy Bavora jde o celkem příjemně strávených 11 hodin. (01.06.2021)

Evža Sokolovskejch s Jardou Dietlem nám servírují další ryzí lidské osudy orgánů lidové moci. Soudruh Bavor, u kterého jsou dveře vždy otevřené a jenž funkci předsedy NV ochotně obětuje i soukromý život, nám dává zářný přiklad uvědomělého soudruha, jehož pilná politické práce, boj i indiferenty a osobní angažovanost pozvednout celý Kunštát. A když už se někdy dostane do obtížné situace, je vždy nablízku, s dobrou radou a vlídným slovem, předseda MěV KSČ Brandejs (Moučka). Projekt mladého architekta Mikuláše (Němec) se i přes počáteční hradbu odporu prosadí a lidé začnou konečně bourat všechny ty "barabizny". Vždyť i to "živnostenské náměstí bez ceny" je pouhé "muzeum raného kapitalismu". A oblíbenou hospodu na Símalce si štamgasti dokonce rozbourají po silvestrovské tancovačce sami a s nadšením! Berana za to budovatelské martyrium čeká zadostiučinění v podobně slov chvály, uznání a soudružských ovací (plus dechové zábavy v novém kulturním domě). A v dokončené bytovce si nedopřeje jen první zde upečenou buchtu, ale nalezne i pravou lásku. Ach. P.S.: V celém seriálu je nadmíra pozdravu "dobrý večer", kterým se častují i postavy v rámci jedné rodiny (kdy jindy také potkat tvrdě pracující orgán, který se dřív jak za tmy domů nevrací, že?). Tradiční rozdělení rolí je samozřejmost, stejně jako to, že si u vás návštěva klidně zapálí v obývaku bez dovolení. (23.02.2020)

Tento seriál je zajímavý po všech stránkách, moc mě pobavil v této době po 35 letech. Pan Dietl měl čich na lidské povahy. Jednotné vedení , stranická kázeň atd . Moc mi to připomíná dnešní politickou scénu . Korupce , nezodpovědnost, lékaři zapomenou špachtli v těle pacientky a zodpovědnost hodí na sestřičku. Starostové kradou , policajti taky . Hlavica šoustal s mladou děvenkou, Paroubek a Topolánek šoustali své spolupracovnice není to úsměvné, po35 letech se dějiny opakují. A že jsou Češi svině to vím už od mládí , za okupace mému otci Němci sťali hlavu 20,12,1944 kdo ho udal Čech. Je mi z nás všech skoro na zvracení . Přeji Vám pěkné zítřky a do důchodu půjdete až Vám bude 70 jako je mi dnes . Zdraví Vás nervozní deda Honza (27.11.2011)

Seriál je velmi profesionálně zvládnut, perfektně zahrán českými hvězdami. I packal Sokolovský tam nemá žádné nelogické excesy, pouze několik hloupých dialogů, které mohl ovlivnit zejména tím, že by je vůbec netočil. Liškova hudba je velice vkusná a začíná i končí tam, kde má. Je bez debat, že česká televize takového díla není schopna minimálně již 15 let. Krmí nekulturních 80% národa a především jednoduché divačky naprosto nezvládnutými sračkami. No a o čem to je? Je to vykonstruovaný naprosto lživý příběh Dietlův, který má plnit úlohu agitky o charakterních komunistických gubernátorech přetvářejících historickou tvář našich měst do vyblité betonové podoby ortogonálních tvarů. Komunističtí funkcionáři měli působit sympaticky až hrdinně, působí ale pravdivě. Stalinistický cholerik Hlavica porušující právo(i tehdejší) na každém kroku, sladce se usmívající prospěchář Bavor, idiot Chovanec, blb Adam, arogantní aparátčík Kyselka. Intriky, korupce, známosti a především 92 rodin vystěhovaných násilím do paneláků. Tedy vlastně velmi realistické dílo. (31.01.2012)

Na tomto seriálu se v celé své odporně nahé kráse ukazuje, že Jaroslav Dietl s Evženem Sokolovským si v životě před touhle epikou moc nezasouložili a na rande jim kvanta roztoužených žen rovněž nepřiběhla. Jak jinak si totiž vysvětlit tu obrovsky neumětelskou práci s lidskou sexualitou či emocemi spojenými s milostnými pletkami. Pokud se dobře zaměříte na vztah otce a dcery (Buchvaldek/Steinmasslová), musíte po pár dílech dojít k jasnému zjištění, že je něco incestního v obci Kunšát. Ještě štěstí, že je tu spousta jiných fascinujících motivů. Na začátku sedmdesátých let totiž ve straně ještě sedělo velké množství bezvěrců spoléhajících na osidla byrokracie a nekonečné schůzování. K tomu, aby se česká společnost panelizovala bylo zapotřebí rázných jedinců bez starých vazeb, kteří neustále něčemu nerozuměli, ale všechny ty uměle vytvořené překážky dokázali překonávat s lidskostí sobě vlastní. Buchvaldek tak splňuje ideál předsedy MNV, za kterým můžete přijít s požadavkem na dekret na bydlení, ale také si s ním poté dáte v hospodě jedno pivo, protože je to člověk, kterého máte díky jeho prostoduché dobrosrdečnosti chuť neustále hladit po rozkroku. Co na tom, že je celý Muž na radnici technicky odfláknut stejně, jako poslední pětiletka. Tvrdé svícení a snímání přes objekty, jehož vrcholem je konsternovaný záběr přes pokojovou rostlinu, dodává schůzím takový ten upoceně tesilový odér místností bez oken, cigaretového kouře a skupinové onanie. Monolit doby, který je třeba ukazovat ze dvou důvodů. Pro prohlédnutí filmových fanoušků, kteří si myslí, že Jaroslav Dietl byl dobrý scénárista a pro ty ostatní, aby si uvědomili, v jakých sračkách, i v té neuvěřitelně pokroucené umělé realitě, v republice Kunštát žili. (index zábavnosti seriálu 4/5) (10.03.2010)