Muž na radnici

Vydržel jsem jeden díl, jak mám slabost pro staré socialistické seriály, tak tohle je teda megasračka, to se jinak nedá říct. Nikdo mi nevymluví, že Buchvaldek není sadistický úchyl - přeci není možné, aby někdo tak přeslazený, odpovědný a hodný ve skutečnosti existoval. Určitě si svůj vzorný veřejný život kompenzoval nějakými drasťárnami někde v mučírně ve sklepě, ale Sokolovský to v konečné verzi ze seriálu vystříhal. (05.11.2011)

Na tomto seriálu se v celé své odporně nahé kráse ukazuje, že Jaroslav Dietl s Evženem Sokolovským si v životě před touhle epikou moc nezasouložili a na rande jim kvanta roztoužených žen rovněž nepřiběhla. Jak jinak si totiž vysvětlit tu obrovsky neumětelskou práci s lidskou sexualitou či emocemi spojenými s milostnými pletkami. Pokud se dobře zaměříte na vztah otce a dcery (Buchvaldek/Steinmasslová), musíte po pár dílech dojít k jasnému zjištění, že je něco incestního v obci Kunšát. Ještě štěstí, že je tu spousta jiných fascinujících motivů. Na začátku sedmdesátých let totiž ve straně ještě sedělo velké množství bezvěrců spoléhajících na osidla byrokracie a nekonečné schůzování. K tomu, aby se česká společnost panelizovala bylo zapotřebí rázných jedinců bez starých vazeb, kteří neustále něčemu nerozuměli, ale všechny ty uměle vytvořené překážky dokázali překonávat s lidskostí sobě vlastní. Buchvaldek tak splňuje ideál předsedy MNV, za kterým můžete přijít s požadavkem na dekret na bydlení, ale také si s ním poté dáte v hospodě jedno pivo, protože je to člověk, kterého máte díky jeho prostoduché dobrosrdečnosti chuť neustále hladit po rozkroku. Co na tom, že je celý Muž na radnici technicky odfláknut stejně, jako poslední pětiletka. Tvrdé svícení a snímání přes objekty, jehož vrcholem je konsternovaný záběr přes pokojovou rostlinu, dodává schůzím takový ten upoceně tesilový odér místností bez oken, cigaretového kouře a skupinové onanie. Monolit doby, který je třeba ukazovat ze dvou důvodů. Pro prohlédnutí filmových fanoušků, kteří si myslí, že Jaroslav Dietl byl dobrý scénárista a pro ty ostatní, aby si uvědomili, v jakých sračkách, i v té neuvěřitelně pokroucené umělé realitě, v republice Kunštát žili. (index zábavnosti seriálu 4/5) (10.03.2010)

Další ze socialistických nadlidí, tentokrát František Bavor. V hlavní roli soudruh Buchvaldek. Obětavý funkcionář a nepochopený vizionář představy starého Kunštátu v moderní město...Jen ten rodinný život: nejdříve vdovec, pak paroháč, dcera zbouchnutá od zmetka, syn pěkný prevít a nakonec šťastný happy end s novou ženou. (13.09.2016)

Seriál, který se ve své době nemohl zmítat od reklamy k reklamě jako kdejaká zahradní ordinace ve studem zrůžovělé ulici, a proto vsadil na poctivou rudou. Standartní ( pro dnešního diváka přehnaně vyrovnané ) herecké výkony, které překvapivě statečně zápasí s nedramatickou osou příběhu, nabízejícího publiku i dnes dobře známou iluzi, že ono je opečováváno obětavým, skromným velikánem v radničním křesle. Už kdysi celkem unylý útvar v kýčovitě normalizačním pokusu, pro dnešek ovšem často nedostižný vzor. (15.07.2012)

Jeden z nejslabších scénářů od Dietla. K tomu výběr asexuálního Buchvaldka do hlavní role byl naprostý omyl. Sokolovský si sice namastil kapsu, ale s výběrem postav si asi hlavu moc nelámal. Ono kdo by se taky do týhle čokotiny hrnul. Ani nevím proč dávám dvě **? Asi z úcty k Dietlovi. (27.05.2014)