Muž na radnici

Nejarogantnější komoušské svinstvo, co jsem od Dietla viděl (a viděl jsem i Okres na severu). Celou dobu se jedná o zbourání značné části starého města a její nahrazení panelákovým sídlištěm. Komoušským šmejdům vděčíme za devastaci historického centra nejdenoho města (nejen kvůli bytům: srov. jihlavský Prior), v případě Mostu za úplné vymazání města celého. Co na to Dietl? Jako obvykle. Domy k demolici určené zástavby jsou prezentovány jako zanedbané, zdraví škodlivé barabizny  a občané stavějící se proti celému projektu (jako by jim to mohlo být co platné) vykreslováni jako malí intrikáni a ještě menší ukřičení prospěcháři starající se jedině o to, aby na tom vydělali nebo aspoň neprodělali. Že by jim mohlo záležet na zachování jejich domovů i domovského prostoru společného, kusu srdce města, v němž vyrostli a s nímž jsou spjati stejně jako generace jejich předků? Ne, nic takového ani nezazní (leda snad ve vztahu k místní hospodě). Památkáři, kteří ke konci k předsedovi nakráčejí, ze sebe udělají úplné trotly. Kromě těchto invektiv propagandistických je zde též nehorázná invektiva jiného druhu, čistě poetická, vůči určité postavě, a po podobném zážitku z Ženy za pultem mohu už říci typicky dietlovská, tady ale ještě hnusnější a trapnější. Jde o to, že pan Dietl nedovolí svému dokonale kladnému hrdinovi, aby se evidentně nevhodného partnera prostě slušně zbavil (u Ženy je to bývalý manžel a otec jejích dětí, u Muže staronová láska, která se k němu přilepila poté, co ovdověl). Nová družka má své lepší i horší stránky, které se postupně projevují, a divák už dávno ví, že by se předseda měl od ní odstřihnout, protože tohle nemůže fungovat, a jít za lepším (jež se dávno rýsuje). Dokonce i k nějakému poněkud rozchodu skutečně dojde, ale hrdina je ochoten vše urovnat, takže antihrdinka se musí ve finále projevit jako odporná svině, z ničeho nic a neorganicky vzhledem k jejímu dosavadnímu charakteru, takže hrdina může odplout na mravním oblaku a konečně má právo na takový osobní život, jaký by chtěl, a na partnera (-ku), kterého (kterou) skutečně miluje. Venkoncem je seriál, o jehož úplné vylhanosti netřeba se šířit, schématický a spíš neživotný, ale pořád koukatelnější než nemožný kuchař Sváťa Kuřátko, kterého také spáchal pan Dietl. Body plus: Bláhovy záchvaty a hlášky ("Jenže ono to není totöööžž" je moment, který stál za sledování celého seriálu), osoba finální předsedovy lásky a oblíbená písnička jeho fotra Když jsem já ty koně pásal (v instrumentálním provedení znáte z Na samotě u lesa, za kterýžto postřeh děkuji PollyJean). Čtěte: Marthos, sportovec, sud, argenson, Ony. (28.11.2023)

V dobe svojho vzniku som bol nastavený na tvorbu kapitalistickej cudziny a apriori som odmietal podobné propagandistické pamflety, nakoľko im chýbala remeselná zručnosť "majora zemana". Po rokoch poplyšákovej televíznej tvorby bolo ale zhliadnutie tohto dielka nanajvýš zaujímavé. Jednoznačne môžem konštatovať, že súdruhovia v tomto prípade podcenili formálnu stránku a vyflákli sa na špeciálne efekty. To znamená, že napríklad tragická nehoda Bavorovej ženy je načisto diletantsky nakrútená a ja som sa úplne cynicky musel na jej zaranžovaní uchechtávať. Takisto zavŕšenie megalomanského Bavorovho projektu je korunované niekoľkými úbohými zábermi na jednu "králikáreň". Dietlov prínos ale z tejto propagandy vytŕča a stavia Muža na radnici do absolútne nadčasovej roviny. Seriál je "narvaný" dejovými turbulenciami, ktoré Bavora - ako kovaného straníka - majú evidentne poľudštiť (smrť manželky, nepodarený syn, nabúchaná dcérenka, zmija Jitka - mimochodom ultimátna Bohdalka, intrigán Chovanec...) a rozhodne nebudú zhovievavého diváka nudiť. Mašinériu komunálnej politiky však Dietl postihol tak dokonale, že si za straníkov stačí dosadiť dnešných korupčných papalášov a voila, divák zistí, že prevracači kabátov síce zmenili svoju stranícku knižku, ale maniere im zostali. Za to prvá hviezdička. Tá druhá je za absolútne skvele zahranú úlohu cholerického tajomníka Pepu Hlavicu v dokonalom podaní Josefa Bláhu, ktorému Dietl napísal najlepšie scény a aj najlepšie hlášky. A tretiu hviezdičku si dovolím udeliť za sexicu Evu Jakoubkovú, ktorá by samozrejme na Bavorovom mieste bola aj mojou konečnou voľbou. (4.2.2021) (04.02.2021)

Nedokazu najit nic, co by na tomhle serialu bylo udelany dobre. A nejhorsi je, ze kdyz si date dvoudenni maraton, vsimnete si, jak se vsechno to spatne porad dokola omila. Napriklad: Zdenek Buchvaldek - jeho prace s intonaci me malem donutila hledat spagat, prepaleny duraz na obcas i nahodny slova, primhourene oci naznacujici "zasadni" sdeleni, priserny dramaticky pauzy i uprostred vety... Odporna prace s kamerou - trapne zoomy pri vypjatych situacich (jednou jsem za 40 sekund napocitala dokonce tri, to snad uz nemohli myslet vazne), casto neschopnost zaostrit, kdyz nejaka postava nedejboze poposla trochu dozadu... Nemoznost pochopit, ze kdyz se vam nepovede nejaky zvuk, tak nemusite jeste nutne pouzit ten "z placu". Nervydrasajici hudba, nevhodne umistovana k ruznym scenam, s asi tremi motivy (a asi tremi hudebnimi nastroji). To vse korunuje nudna rezie bez napadu - telefonicke rozhovory jsou sterilne nastrihane, prace s herci katastrofalni (nejvic me snad pobavil "ten stary pan z Marecka" neboli Frantisek Kovarik, kterak v poslednim dile absolutne netusi, jak odejit ze sceny), no a ta podbizivost... Muz na radnici je v podstate jedna velka reklama na stavbu panelaku. Obsahuje i ctvrthodinove "diskuse", ktere divakum ukazuji, ze pro dobro ostatnich prece musi opustit sve domovy a ze strana ma vzdy pravdu - a finalni prochazeni "krasnych bytecku, ktere vsechny vypadaji stejne"... V podstate takove normalizacni PR. (25.10.2014)

Vydržel jsem jeden díl, jak mám slabost pro staré socialistické seriály, tak tohle je teda megasračka, to se jinak nedá říct. Nikdo mi nevymluví, že Buchvaldek není sadistický úchyl - přeci není možné, aby někdo tak přeslazený, odpovědný a hodný ve skutečnosti existoval. Určitě si svůj vzorný veřejný život kompenzoval nějakými drasťárnami někde v mučírně ve sklepě, ale Sokolovský to v konečné verzi ze seriálu vystříhal. (05.11.2011)

Další ze socialistických nadlidí, tentokrát František Bavor. V hlavní roli soudruh Buchvaldek. Obětavý funkcionář a nepochopený vizionář představy starého Kunštátu v moderní město...Jen ten rodinný život: nejdříve vdovec, pak paroháč, dcera zbouchnutá od zmetka, syn pěkný prevít a nakonec šťastný happy end s novou ženou. (13.09.2016)