Chlapci a chlapi

"Podej přece pánovi ručník. Ale ne do ruky. Pěkně v zubech." Nikdy mi nepřipadalo zábavné nechat se šikanovat a proto jsem si pro výkon základní vojenské služby v ČSLA vybral místo bez mazáků. Tím jsem přišel o oblíbené kratochvíle mazáků typu deka, sahara, bufet nebo dlouhej kouř a jen z vyprávění méně šťastných jsem si užil jejich zkušenosti se slimákem, teploměrem, metrem, kukačkou, Gagarinem, krokodýlem, kazeťákem nebo mořskou vlnou. Nechybí mi to, dokonce ani nevím, jestli ze mě vojna udělala chlapa, ale tento je seriál považuju za natolik blbý, že je vlastně skoro až zábavný. (22.06.2016)

Já zcela nepokrytě přiznávám, že mám rád starší české seriály. Zcela nepokrytě přiznávám, že mi v těchto seriálech nevadí přikrášlování skutečnosti. A zcela nepokrytě přiznávám, že seriál má jisté kouzlo, které však nelze vyjádřit slovy. A zcela nepokrytě také přiznávám, že se rád kouknu na Evu Vejmělkovou, které to před kamerou vždy slušelo a Martin Zounar patří mezi mé nejoblíbenější české herce. Nevkus? Možná. Ale koneckonců ruku na srdce: I když je tohle komunistická propaganda, není to lepší než nějaká přeslazená Ordinace v růžové zahradě? Já bych řekl, že je to milionkrát lepší, než Ordinace. A proto po tomto seriálu rád sáhnu kdykoli znovu. (30.04.2007)

Vojenská služba v 80tých letech se vším všudy aneb stovky let stará tradice pro každého mladého hocha, je už jen a jen na plátně. Taktéž i plačící matky na Hlavním nádraží, ale také veškeré těžkosti vojenské služby, které jsou zde krásně naivně znázorněny, v postupně se rozvíjejících individuálních příbězích. Zmíněná naivita celého seriálu mě prostě baví, snaha vychovávat, směšná politická angažovanost, která na tuto mládež popíjející coca-colu už stejně nemohla zabírat, naivní podivování se nad početím děcka i nekompromisní způsob natáčení. Vypadá to, jako by se všechno točilo na jednu dobrou. Ovšem je zde také skutečný obraz toho, co k vojně patřilo, a jestliže je to jediný seriál z podobného prostředí, které si dnešní mládež umí asi stěží představit, chce to přece jen dost zamhouřit oči. V dnešním pojetí by byl seriál ještě směšnější. Tohle mám prostě rád a nedám na to dopustit. Líbí se mi scénář i celkový, umělý projev herců, nebo spíše v tomto případě dabérů, kteří zde převážně hrají. I když to někomu může připadat primitivní, hlavní síla tohoto seriálu je v neuvěřitelné přirozenosti. (06.11.2011)

Kdepak „odpad!“ Neříkám, že to je nejlepší, co v době socializmu vzniklo, ale film je potřeba vidět ve všech souvislostech a především v souvislosti doby. Nelze zrušit, zakázat a zbořit vše, co vzniklo za socializmu. Jistě, dnes už to tak v armádě nevypadá. Ale není právě tento seriál jednou z možností, jak ukázat těm, kteří tuto dobu nezažili, jak to tenkrát vypadalo? Já si myslím, že seriál podává celkem pravdivý obraz o tehdejší vojenské službě. Soudím podle toho, co jsem na vojně zažil já. A že se v seriálu odráží tehdejší politika? No ona musí, bez ní to na vojně nešlo. Kdo ví, jak bude dnešní politika hodnocena za 50 let. A proto Chlapce a chlapi doporučuji všem, kdo si chtějí zavzpomínat na svoji vojenskou službu, ale také těm, kdo chtějí alespoň v nástinu poznat, jak taková vojna tehdy vypadala. (08.06.2008)

Päťročnice splnené na 205%, zelení súdruhovia a súdružky, všadeprítomná propaganda a fanatizmus tvoria pozadie tohto vtipného seriálu. Obsah je reálny tak na polovicu z celej možnej, ale čo sa týka hereckých výkonov a situácií sú takmer všetky zábavné a nenútené. To mi postačuje na najvyššie hodnotenie, vždy sa dá na tomto dielku dobre pobaviť. Keď dostanete k tomu patričný výklad od osôb, ktoré mali s onou "pakárňou" zvanou tiež niekedy aj základná vojenská služba dočinenie, je zaujímavé porovnávať skreslenosť protežovanú filmármi a realitu od detí onej doby. Ide o jeden zo seriálov, ktoré poskytnú oddych, zábavu, zamyslenie a v neposlednom rade dobovú atmosféru a to všetko v jednom kuse. (09.04.2009)