Režie:
Lew LandersScénář:
David BoehmKamera:
Charles J. StumarHrají:
Boris Karloff, Bela Lugosi, Lester Matthews, Irene Ware, Samuel S. Hinds, Spencer Charters, Inez Courtney, Ian Wolfe, Maidel Turner, Jonathan Hale (více)Obsahy(1)
Mladá dívka je zraněna při autonehodě a k její záchraně je nutná operace mozku. Její otec, vlivný soudce, požádá o pomoc zkušeného neurochirurga doktora Vollina. Netuší však, že Vollin je posedlý povídkami Edgara Allana Poea a v soudcově dceři vidí nejen pacientku, ale především svou vysněnou Lenore. Soudce několikrát požádá Vollina , aby jeho dceru nechal na pokoji. Vollin se ale své Lenore nehodlá vzdát a vymyslí plán, jak se zbavit jejího otce i jejího snoubence. Ke svému plánu využije důvěry hledaného kriminálníka, který jej přichází požádat o změnu vzhledu. (Elinor)
(více)Recenze (23)
Opět jsem si zase o něco vylepšil filmové vzdělání v rámci mé poslední mánie pouštět si horory 30.let. A dnes jsem vůbec nelitoval. Narazil jsem totiž na klenot mezi horory - Havran. S Poeovou básní to má společné snad jen její oblíbenost u Lugosiho jakožto doktora v důchodu. Ani tam však nezahálí a rozhodne se trochu si pohrát se svými návštěvníky. Karloffovi, jako jeho sluhovi, to "sekne" skoro stejně jako ve Frankensteinovi a zdatně Lugosimu sekunduje. Žádnou větší myšlenku v tom, proboha, nehledat! ()
Člověk by si myslel, že film začínající automobilovou nehodou ženské, která za volantem začne nepříčetně vřískat, protože uviděla ceduli s nápisem "Objížďka", bude takový malý béčkový poklad. To by se ovšem spletl. Takhle příšerně mišmašoidní, nesouvislá a trapně splácaná nebyla snad ani Liga výjimečných. A to je ten největší mashupový tumor, jakého se kdy kinematografie dopustila, takže fakt nevím. ()
Klasický jednoduchý horor podľa známej poviedky E.A.Poea – Raven, so šialeným B. Lugosim v hlavnej úlohe. Podľa mňa, film už toho za to dlhé obdobie stratil veľa, stal sa z neho až moc zábavný mix grimás, ktorý sa miestami trocha vlečie. Vtedy sa však takýmto smerom postupovalo, ale dnes to vyznenie filmu je také rozpačité (holt iná doba). Raven je však klasické hororové dielo tej doby, ktoré si aj dnes nájde fanúšikov. To svoje si tu dokážu nájsť filmoví historici alebo skalní priaznivci podobných filmov, ktorí sa v uslintávaní na podobných čiernobielych klasikách vyžívajú. Mne to moc nedalo, najviac zaujímavý bol pre mňa hlavne ten zážitok a možnosti dávneho prístupu k filmu. ()
V prvom rade, nejedná sa o horor, ale o triler. V druhom rade, film nie je áčkovej produkcie a béčkovosť z neho len tak srší. A v treťom rade, excentrický chirurg pôsobí z dnešného pohľadu komicky, aj keď o jeho démonickosti sa asi pochybovať nedá. Hutnú atmosféru bohužiaľ dopľnajú aj také (niekdajšie) klišoidné chobotiny ako lacné výkriky mladých žien, pri situáciách, ktoré sú prinajmenšom nelogické - pohľad na škaredého človeka či nezvládnutie automobilu v šmyku. Napriek tomu kvôli už zmienenej hutnej atmosfére a prítomnosti dvoch najväčších legiend klasického hororu nemôžem ísť nižšie, aj keby som asi mal. ()
Šílený Bela a znetvořený Boris, už jen to stačí, abych si u filmu chrochtal blahem. A k tomu troška poeovského mučení a divák-sadista musí být spokojený. Škoda jen, že téma exploitation zůstalo v třicátých letech ani ne na půl cesty, ale vysloveně na svém začátku. Navíc po delším čase jsem zase v černobílém snímku zahlédl opravdu hezkou tvář (Jane Wareová byla opravdu kočička). Takže kromě tradičního želení nad koncem (zajímalo by mě, jestli fandění padouchům v takovém měřítku už není nějaká nemoc) bych jen lehounce upravil scénář, přece jen, finální prostoje doktora Vollina - místo toho, aby konal - krapet zdržují i v tak kratičkém ději. Přesto jde o skvělou Lugosiho one-man-show, v níž zbytek ansámblu jen sekunduje. A tak se mi to líbí. ()
Reklama