Noc ve Varennes

Necelých 24 hodin rámovaných dramatickým útěkem francouzského krále z Paříže a jeho dopadením ve vesničce Varennes posloužilo režiséru Scolovi jako východisko k feliniovské podívané, kde pestré osazenstvo jednoho dostavníku obsazeného zástupci nejrůznějších politických a společenských vrstev vede vzrušené intelektuální a společenské debaty o své době a divák může sledovat, jakým způsobem se rodila moderní společnost. Luxusní herecké obsazení, kde např. takový vynikající herec jako Jean-Louis Trintignant dostal drobnou roličku starosty obce a na plátně se mihnul stěží na pět minut. Oproti Felinimu ale Scola pokulhává po vizuální stránce, film s výjimkou prologu, který se odehrává mezi potulnými komedianty, táhnou především dialogy. Prostřednictvím Casanovy je ve filmu zmíněno i prostředí Čech, kam se stárnoucí Casanova uchýlil na dvůr k Valdštejnovi. Noc ve Varennes je film, který se snaží zachytit myšlenkový a společenský kvas své doby, a po většinu času se mu to více méně daří. Dialogy, které se týkají postavy spisovatele píšícího o lechtivých erotických tématech, jsou dokonce velmi půvabné. Celkový dojem: 80 %. (28.03.2009)

Roku 1791 se francouzský král Ludvík XVI. pokusil uniknout přes belgické hranice před revolucí do zahraničí. Král je však už politická mrtvola a brzy bude i mrtvolou skutečnou. Své době už nemá co říci a ona by mu stejně nenaslouchala. Proto se v tomto filmu povezeme sice ve stejný čas a stejným směrem, ale v jiném kočáře - mimojiné s Thomasem Painem, Casanovou či Retifem. A právě jejich dialogy, na nichž film stojí a pevně stojí, nám mají poskytnout klíč k pochopení "ducha doby". Historický film lze zjevně pojmout různě... jednou z možností je naprosto věrně vylíčit události, ke kterým došlo. Noc ve Varennes však jde jinudy, cestičkou prošlapanou o mnoho méně a IMHO cestou zajímavější a v důsledku nakonec i cestou informačně obsáhlejší. Pro někoho bude tento film užvaněnou kostýmní nudou, pro jiného zábavným naučným výletem do revoluční Francie. (12.11.2007)

Počátkem tohoto komentáře musím upozornit na to, že prvních 25 minut filmu nebudete téměř vědět co se vlastně děje. (A to já jsem zvyklá na ledacos). Budete vědět, že jde o Francouzskou revoluci, ale nějak to bude zmatené. Jenže to bude jenom zdání - do doby než se objeví na scéně zestárlý Marcello MASTROIANNI, pak bude jasno o co tady kráčí. Je zajímavé jak i zestárlá evropská filmová hvězda má neustálý charm a zvuk. Je to prostě koncert ! A Hanna SCHYGULLA mu perfektně sekunduje, najednou všichni herci "hrají" a je to film báječný prostě "jedna báseň". Ano, jde o příběh zestárlého bonvivána dámských ložnic Giacoma Casanovy, kterému vlastně zachránil život náš hrabě Valdštejn, když jej donutil strávit čas nepokojné francouzské revoluce u sebe na zámku Chodov v severních Čechách. (Jak víme, zde i Casanova r.1798 zemřel). Úžasné dílko - dívejte se ! (15.12.2009)

O tomto filmu se těžko píše, nedává moc příležitostí, jak ho slovně uchopit. Není tu žádný dramatický děj, přesto je účinek na diváka velmi silný. Bravurní herecké výkony, obratně napsané dialogy, napětí dodávané nejdříve tušeným a pak už zřejmým útěkem královského páru, skvělý Casanova - to jsou jen některé dojmy, které v divákovi přetrvávají ještě dlouho po zhlédnutí snímku. V tom filmu se zkrátka skoro nic neděje, a přesto má obrovský náboj. Je to rozhodně silný divácký zážitek. I když je mi jasné, že ne pro každého. (26.02.2007)

Fordov Dostavník prenesený do dôb francúzskej revolúcie. Namiesto frajerského kovboja Johna Waynea tu máme rovnako frajerského Mastroianniho a jeho Casanovu. Dobre, preháňam, ale toto prirovnanie okrem toho, že je vtipné :), má aj niečo do seba. Skvelý scenár a výborne zahraté rôzne typy vtedajšej spoločnosti trochu bojujú s európskou akademickosťou a tak trochu aj televíznosťou. Našťastie to má Scola dobre premyslené. Iba staručký Griffitov alebo Renoirov film o tejto revolúcii sú, čo sa týka výpravy, niekde inde. Scola ťaží najmä zo sily dialógov a ak by film zostrihal na dve hodiny, asi by sa nič dramatické nestalo. (19.08.2017)