El conde
Režie:
Pablo LarraínKamera:
Edward LachmanHrají:
Jaime Vadell, Gloria Münchmeyer, Alfredo Castro, Paula Luchsinger, Stella Gonet, Antonia Zegers, Amparo Noguera, Marcial TagleVOD (1)
Obsahy(1)
Augusto Pinochet je upír, který se chystá na smrt. Kolem něho ale krouží supi, kteří ho donutí ještě jednou se pořádně zakousnout. Temná satira od Pabla Larraína. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (41)
Čo sa kamery a rozprávačského štýlu týka vydarená produkcia, čo sa týka samotného obsahu a miestami filozofických úvah nie zlé, čo sa týka traumy liberálneho odpadu spoločnosti ktorý od ostatných ľudí skopíroval výraz odpad ľudskej spoločnosti pri narážkach na liberalizmus a skopíroval tisíc krát povedané ale na adresu Ruska tak to bolo na smiech. V dnešnej dobe pestrofarebných pastelových LGBT príbehov natiahnutých na neuveriteľnú dľžku príjemné odbočenie od hlavného prúdu aspoň čo sa vizáže týka, tých 59% je celkom objektívnych. ()
...Říká se, že jakmile ochutnáte šťavnatý sval ještě stále bušícího srdce je těžké vrátit se k normálnímu životu... Předem svýho komentáře upozorňuju, že zrovna nejsem milovníkem filmů o degustátorech červené tekutiny takže tenhle film pro mě byl jako rána mezi oči nebo blesk z čistýho nebe. Natož ještě že je to z produkce Netflixu. Ale musím smeknout(kdybych měl co) a uznat, že tohle se povedlo. Tahle temná hororově laděná černobílá politická satira mě chytla hned od prvních minut a nepustila až dokonce. "Srdcovka".(Kdo viděl pochopí). Zajímavě pojato a zpracováno. Perfektně zahráno, luxusní kamera a skvěle zvolená hudba. Prakticky nemám co bych vytknul. No, jsem velice zvědavej na další recenze a další hodnocení. Za mě plná palba. Tady není o čem. PS. Ten černobílej obraz má stejně pořád něco do sebe. Poslední minuta je barevná. ()
Čilští neomarxisté sobě. Čilý čilský komunista, mohutně podporován celosvětovou Bolševizí N, uplácal jakože děěěěsně vtipnou, záměrně zkreslující a řádně demagogickou hororpolitickou satiru na fuj fuj antisocialistu generála Augustýna, jejíž jakože žertovné podtóny a libtardí tumory stěží pobere i čilský pamětník. Sice závadné revizionistické zmrdstvo, ale to by tady zase až tolik nevadilo, protože většina mladých a perspektivních soudruhů a budoucích soudruhů, vzdělaných výhradně asociálními sítěmi a Wykydpédií, tři čtvrtiny těch rádoby třeskutých bolšonarážek a rudých jinotajů stejně nepochopí. Na závadu je spíš to, že se jedná o ubíjející prudu k posrání od anemického dramaturga a čegevarovského scénaristy, obou dozajista ukrutných smíšků, záživnou asi tak stejně, jako kdyby Pavlík Neruda dvě hodiny zaníceně recitoval ódu na Stalina, nebo sám autor stejnou dobu vyrýval levou rukou do omítky La Monedy děsně angažovaný nápis „Pynočet je pyča!“. A ne, milí srpozkladivovaní artoví hnědopichové a přitroublé děti, cokoliv černobílého s upíry rozhodně není „úplně jako Murnau“! Všem ostatním vzdělanějším, nudou a komunismem pohrdajícím vřele doporučuji, aby místo toho raději prudce šlápli na hrábě. Garantuju vám, že uvidíte daleko zábavnější, zajímavější, vtipnější, svižnější a věrohodnější pohyblivé obrázky, navíc duhově kolorované. ()
Luxusato upíří pakárna familie Pinochetů.El upír Pinochet to chce zabalit a jeho stará mu tajně přilejvá do žrádla human blood aby přežil.Monstrózní. Tatínek mi odkázal chatu v Aspenu,vy jste se o lyžování nezajímali!A chci okamžitě pokousat,padre!& ta mutti Maggie..Praškoda,že el latinoleft neměl koule na futtiho Fidela. ()
Přívlastky poetický a politický mají k sobě blízko zvukově, zato obsahově hodně daleko... a filmů, jež by cosi poetického a politického dokázaly v sobě spojit, je stále méně. V chilském Hraběti se tak překvapivě událo na pozadí námětu upírského horroru! Podobně nezvyklé, kreativní přístupy k žánrovým námětům mě často baví a Hrabě mě od počátku upoutal skvostnou černobílou kamerou, z ní sálající atmosférou a nakonec i mnoha nečekanými prvky: poeticky laděnými scénami (např. během průletů jedné z postav krajinou), rozvíjením upírského námětu zčásti na pozadí reálných politických událostí dějin posledních tří století, prolínáním časových rovin (byť trošku matoucím) včetně linie se čtveřicí současníků na zámku a realizací interview s argentinským diktátorem, který přežil v podobě upíra, i několika dialogy s břitce vybroušenými replikami... „Noc je pro zloděje, jako jste vy. Já jsem rád zabíjel, vy jste rád kradl.“ *** „Mou ženu si nech. Je to můj dárek pro tebe.“ Problém trochu byl, že navzdory tomu, jak mě upoutaly vizuál a hudba, jsem se do pomalého vyprávění se sice funkční, ale místy také monotónní atmosférou dostával obtížněji. Trvalo mi skoro polovinu filmu, než jsem jeho kouzlu více propadl. Výsledné provedení nápadu mi vůbec nepřipadá špatné, snad jen trochu natahované. Zatím tudíž zůstanu u silných 3 hvězdiček, z nedávných „artových upířin“ s podobně mnohavrstvým řešením mě přeci jenom více nadchli němečtí Blutsauger. [70%] ()
Reklama