Reklama

Reklama

Francouzská revoluce

(TV film)
  • Francie La Révolution française (více)
Francie / Itálie / Západní Německo / Kanada / Velká Británie, 1989, 335 min (Alternativní 360 min, Televizní verze: 4x90 min)

Hrají:

Klaus Maria Brandauer, Jane Seymour, François Cluzet, Jean-François Balmer, Andrzej Seweryn, Marianne Basler, Raymond Gerôme, Peter Ustinov (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Ku každému povstaniu a vzbure dochádza z dôsledku veľkého útlaku. Francúzsky panovník Ľudovít XVI požiadal 5.5.1789 poslancov o navýšenie finančných prostriedkov v štátnej pokladnici z dôvodu veľkých výdavkov. Získanie financií sa malo vykonať formou zvýšenia i tak vysokých daní pre neprivilegované obyvateľstvo. Do toho sa pridala katastrofálna neúroda. Ľud sa vzbúril proti kráľovi a dňa 17. júla 1789 dobil kráľovské väzenie Bastilu. Vzorom povstalcov sa stala americká revolúcia. V roku 1792 povstalci zrušili monarchiu a na nasledujúci rok na gilotíne popravili Ľudovíta a jeho manželku Máriu Antoinettu. Revolučná vláda musela odrážať útoky okolitých štátov, ktoré sa obávali, že k nim preniknú revolučné myšlienky. (andykovac)

(více)

Recenze (89)

igi B. 

všechny recenze uživatele

Vizuálně snad až >pimprlově< pojatá >historie< aneb pateticky mýtutvorný epos ryze televizního kalibru, dobově hvězdně sice obsazen, rutinně však natočen a krom občasného (místy až směšného) přehrávání hvězd i komparsu vcelku jalově odehrán... . . . V kombinaci tuzemského televizního uvedení s ořezem obrazu (z formátu 1,66:1 na 4:3) a hlavně s tradičně debilním a zvukově plochým českým dabingem (mmj. třeba výkřiky a atmosféra v davových a vůbec exterierových scénách...) působí pak tohle dílo - zvláště ve vypjatých momentech - místy až nechtěně komicky, vskutku prostě hodno předhození prostému a prostoduchému masovému diváckému stavu a jeho stádně-uživatelským vidláckým tužbám a moresům... :-[ . . . P.S. Nakonec pak snad nejvíce pozitivní jev jako odměna za svým způsobem protrpených 360 minut je zjištění, že >nezlomný lidský duch< stará se o neustálé opakování historie a nakonec to stádo prostě nikdy nezvítězí nad všemi těmi psychopaty, vrahy, zloději, korupčníky atd etc (čili "politiky"), posedlými mocí a ohánějícími se vůlí a blahem lidu. Tak jen tak ale fakt nevím, co je vlastně horší... :-( - - - - - (Poprvé sledováno po čtyři dlouhé večery za porevolučně pozdního léta l.p. 2009 na ČT2, komentář zde jako sedmnáctý - 22.9.2009) ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Moc se mi tento "seriál" líbil. Pomůže pochopit nejen francouzskou, ale víceméně jakoukoli revoluci. Jak to všechno začíná, kdo má na čem zájem, kdo to organizuje, kdo a jak ovládá užitečný dav lůzy, který ničí a zabíjí ... Vliv Šedých eminencí, vliv zahraničních panovníků a vojsk, vliv církve, rozepře a boj o moc mezi samotnými vůdci revoluce. Chce to najít si trochu času, aby se člověk soustředil a pochopil, ale ten čas stojí za to. ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Tak takhle si představuji velkolepou historicky věrnou fresku. Nechybí vynikající herecké výkony, propracovaný scénář i postavy, výprava, věrnost historickým událostem. Francouzská revoluce je téma samo o sobě tak fascinující, že odbýt to nějakým nekvalitním paskvilem by byl přímo hřích proti lidu :), naštěstí toto je případ takřka dokonalého převedení dějin do filmové podoby, které je stejně kvalitní jak v masových davových scénách, tak při komorních rozhovorech a osobních střetech jednotlivých protagonistů. Málokdy se stane, aby takovýhle projekt dokázal udržet kvalitu v obou rovinách. Tu a tam je možná některý projev poněkud posunut vprospěch divákovi, ale tyhle menší nepřesnosti resp. umělecká licence nevadí, pokud nejdou proti historickým událostem jako takovým. Proč tak nedopadl Napoleon :((. "Privilegia ze světa nikdy nezmizí. Možná sem tam změní majitele, ale zůstávají." ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Vynikajúci a poučný prierez hlavnými udalosťami tohto komplikovaného obdobia, ktorý osloví nielen nadšenca do histórie, ale aj obyčajného laika čo o Francúzskej revolúcii nevie skoro nič (ale dobytie Bastily je asi známe každému). Navyše sa mi veľmi páčila výprava, v tomto smere je to možno ešte lepšie ako Danton od A. Wajdu. Inak keď už sme pri Dantonovi, jeho verzia s K. M. Brandauerom ma oslovila viac ako verzia s Gérard Depardieu. Tento herec je skrátka geniálny, čo mi už dokázal povedzme v snímku Mefisto. Inak, škoda, že Danton nepochopil, že každá revolúcia obyčajne svoje deti aj zožerie. Mohol to prežiť. Naproti tomu u Robespierra ide zároveň i o zaujímavú charakterovú premenu, ktorá sa striktne drží svojej reálnej predlohy - zo začiatku celkom milá postava, koniec už len akási karikatúra človeka - totálny šialenec. Veľmi poučná verzia Francúzskej revolúcie, navyše pozorný divák si všimne aj množstvo verejne známych citátov, ktoré sú šikovne zapracované do príbehu. Celkovo to vidím na silný nadpriemer, dlho som váhal aj nad plným počtom, ale jasný päťkový pocit sa nedostavil. 85/100 ()

štísko 

všechny recenze uživatele

Taková revoluční klasika. Na začátku spolu a potom proti sobě. Moc se mi to líbilo. Robespierrovo taktické vyčkávání, těžkopádnost Ludvíka XVI, Maratova popularita, to zde bylo perfektně zobrazené. Nesedl mi akorát charakter Marie Antoinetty, takové Paris Hilton osmnáctého století. Zde byla vyobrazena jako úlně normální manželka a matka. O její proslulé lhostejnosti k bídě poddaných a ještě větší rozmařilosti, zde mnoho nebylo.Jestli vůbec. Ale mojí chybou je, že mi utekly poslední dva díly a tak mé hodnocení není asi stoprocentně objektivní. Občas jsem se jen obtížně orientoval v ději. Ale taková byla doba. On skutečně ten zmatek byl obrovský a orientoval se málokdo. A nepřehledná situace se moc přehledně zobrazit ani nedá. Tak čtyři plus a těšim se, že seženu zbývající dva díly. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (6)

  • Scény dobytí Bastily byly natočeny na hradě Tarascon v jižní Francii, který se dnes již neexistující pevnosti architektonicky značně podobá. (argenson)
  • Vzhledem k rozsahu byl film rozdělen na dvě základní částí, a to „Léta naděje“ a „Léta zběsilosti“. První polovinu natočil francouzský režisér Robert Enrico, druhou realizoval Američan Richard T. Heffron. (argenson)
  • Počet obětí teroru, který rozpoutal Maximilien Robespierre, není přesně znám, protože většina záznamů se do dnešních dnů nedochovala. Mnozí odborníci se ovšem shodují na tom, že pod gilotinou mohlo skončit až o 40 000 lidí. (Petulka88)

Reklama

Reklama