Narušení

Chtěli tvůrci pouze ukázat, že psychicky nemocnému člověku je vcelku jedno, jak se jeho diagnóza odborně jmenuje, že se svou diagnózou stává prostě bláznem, kterému okolí, lékaři a ani on sám nerozumějí? I kdyby ano, vadí mi, že psychiatrická léčebna je zde jen lákavým prostředím a nejde se víc do hloubky, sice nám řeknou, že hrdinka trpí hraničním narušením osobnosti, ale dále už se její poruše, kromě atraktivních projevů, moc nevěnují. Nějaké ty deprese, pokus o sebevraždu, polehávání na lehátku a zpovídání se psychiatričce. Také mi, oproti pozdějšímu Mangoldovu "Walk the Line" chybí zdůraznění vlastní aktivity v procesu nápravy, zdůraznění, že je to složitější, než se může zdát. Postava Angeliny je mnohem přístupnější a zajímavější. Její dlouhodobý pobyt v ústavu, v němž našla své místo na světě, mě vlastně zaujal více než příběh hlavní hrdinky. 6/10 (10.06.2006)

Filmům z věznic a psychiatrických léčeben prostě neumím odolat, vždy je hodnotím výrazně kladně, výjimkou není ani "Girl, Interrupted", dle zde předkládaných žánrů biografické drama, o jehož existenci jsem ještě týden před zhlédnutím neměl páru. Jak píšou někteří z uživatelů, feminí variace na legendární Formanův "Přelet nad kukaččím hnízdem", spíše komornější film budící ale stejně intenzivní pocity jako zmíněný opus, tam kde Forman (popřípadě Ken Kessey v adaptované knize Vyhoďme ho z kola ven) obžalovává autoritativní systém a ukazuje svobodu jednotlivce jako to nejdůležitější nejkrásnější, zamýšlí se tvůrčí tým okolo režiséra a scénáristy v jedné osobě Jamese Mangolda o obecnějších otázkách, z nichž jako to stěžejní vnímám onu polemiku: co je normální, a co už ne, jaké je mé místo ve světě, potažmo jaká je podstata psychiatrických léčeben? ___ Btw. Nelze se nezmínit o hereckých výkonech, snad poprvé mi nevadila Angelina Jolie, ba naopak, Winona Ryder je neméně skvělá a Brittany Murphy se dostala k roli, která mně nepochybně utkví v paměti. 90% (13.08.2013)

Angelina v dobách, než ji továrna na sny proměnila v odevzdanou dělnici, je fakt dobrá, ale přijde mi mírně nefér, že se její výkon zdůrazňuje na úkor ostatních jenom proto, že se její Lisa chová vyšinutěji než ostatní. Podle mě to má herec ztvárňující postavu, které od pohledu fičí pod tašky, paradoxně snadnější než ten, který má k dispozici jen subtilnější formy vyjádření. Proti hereckým výkonům se nedá nic namítnout, sice je to vzhledem k tématu skoro výhradně dámská jízda, ale holky rozhodně vědí, kdy šlápnout na plyn, kdy to přibrzdit a kdy se jenom vézt. Jenže film jako celek je nejenom děsivě nevyrovnaný, ale navíc neskutečně falešný a hloupý. Pominu obvyklé filmové žonglování diagnózami, protože fakt, že mi pije krev, je spíš moje profesionální deformace (případně diagnóza), a to, že postavy zásadně trpí něčím úplně jiným, než mají napsáno v chorobopisu/scénáři, se dá přičíst diagnosticko-léčebnému pravěku, kdy se příběh odehrává, i když hraniční porucha osobnosti je noční můrou odborníků v jakékoli době. Jenže Girl, Interrupted není o tenké hranici mezi normalitou a chorobností a není ani metaforou o světě prohlašujícím za nenormální všechno, co se mu nehodí do spořádaného rámu, takže řeči o feminizovaném Přeletu nad kukaččím hnízdem mi přijdou krajně mimo a výraz "takhle to fakt bylo" dost problematický, protože myslet si, že psychiatrie se sestává z prohlášení k nemocnému "jsi jenom líná, sobecká a rozmazlená," načež se postižený kaje a dá se do pořádku, může leda šílenec (no pun intended). Tudíž mi uniká celkový smysl snímku, ale zase taková ztráta času to nebyla, i kdyby jen díky herečkám a neodolatelné britské kočičce Ruby. Já si vůbec myslím, že filmy by byly lepší, kdyby v nich bylo víc koček. (27.01.2012)

Rozhodně jeden z filmů, na který bych se mohla podívat stokrát a pokaždé bych byla schopná ho vychválit. Ať už jde o perfektní a uvěřitelné obsazení (Angelina mě úplně uchvátila a to ji obvykle moc ve filmech nevyhledávám) nebo o zajímavou práci s příběhem (flashbacky). Doporučuju všem, kteří jeví sebemenší zájem o psychologii a filmy s oním zaměřením. (15.11.2009)

Mladý človek často nevie čo so sebou, dospeje, otvoria sa mu oči a ovalí ho závan krutej reality všedných dní. Nie každý to zvládne bez ujmy... A o tom bol film, o hľadaní samého seba, kde pomoc prišla nečakane a od tých, o ktorých by to človek nepovedal. Z hereckého osadenstva mi najviac utkveli v pamäti W. Ryder, A. Jolie a aj B. Murphy, hlavne A. Jolie zvládla svoju neľahkú úlohu veľmi dobre. No menej ma už oslovilo dramatické spracovanie témy - moc povrchné, s minimom emócií a s dialógmi, ktoré často zaváňali banalitou a detinskou naivitou. Pár silnejších momentov sa tu síce našlo, no celkovo ma to nechytilo za srdce tak, akoby som čakal. Skrátka chcelo to väčšiu hĺbku a popracovať na dialógoch. Priemer.60/100 (30.05.2017)