Krvavá Amazonka

Tohle je další snímek ze série filmů o lovcích lebek. Tento ale není tak násilný. 18-ti letá Catherine Miles se po smrti svých rodičů v Amazonii ocitá v kmeni indiánů. Musí se přizpůsobit jejich primitivním zvykům a odlišnému chování. Nakonec se zvykne a stráví tam celý rok. Film je vyprávěn z jejího pohledu během soudního líčení. Také tam nakonec najde i lásku v jednom z domorodců jménem Umukai, který se jí ujme a chrání ji. Nakonec to nebylo tak špatné. "Nesahej na mě!" (13.08.2015)

Velice kvalitní "kanibalský" film o "hodných" divoších a zlých běloších. Je jen dobře, že do rolí divošských kamarádek hlavní hrdinky nebyly obsazeny klasické amazonské indiánky, ale celkem pěkné herečky, o kterých by se dalo říci, že nemají s indiány skoro nic společného. Příběh se samozřejmě neobejde bez nějaké té nechutnosti, která je ovšem vyvážena romantickými sekvencemi a snímáním krásné amazonské přírody. Rozhodně mnohem lepší film než slavný Cannibal Holocaust. (14.03.2005)

V roku 1985 natočil taliansky režisér Mario Gariazzo snímok "Krvavá Amazonka" (Schiave bianche: violenza in Amazzonia). Hneď na začiatku tohto filmu sa hovorí, že je vernou rekonštrukciou udalostí skutočného príbehu. Miesta a sled udalostí sú rovnaké ako pred desiatimi rokmi, kedy Catherine Miles Armstrongová prežila svoj neuveriteľný príbeh. Dnes Catherine žije v Londýne a konečne zverila svoje starostlivo strážené tajomstvo jednému novinárovi a dovolila mu, aby vytvoril tento film. Neviem, či je to pravda alebo len vypočítavý ťah na prilákanie divákov, ale mne na tom ani nijak zvlášť nezáleží. Ja som sa tešil predovšetkým na starú klasickú taliansku cannibal boom filmárčinu a exotické prostredie amazonského pralesa. No a ako som bol nakoniec spokojný? Zhruba tak na dve hviezdičky. ** (21.06.2023)

Další kousek ze série alternativních pokračování Deodatových Cannibal Holocaust, který ovšem lehce vybočuje z řady a to už jenom tím, že není o kanibalech... Ano, místo lidožroutských orgií se dočkáme akorát jemné romance, nádherné krajiny a jen občas nějaké té nechutnosti. Odvážil bych se jej přirovnat až k pohádce. Rozhodně to ale není na škodu. Catherine Miles Story poteší především půvabnou hlavní hrdinkou a opatrně se budující atmosférou plnou nejistoty a prvotních obav z domorodců a zeleného pekla kolem. No a v poslední třetině filmu na nás opět čeká nevyhnutelná otázka, kdo je nakonec tím primitivem. ´Sou to domorodí obyvatelé amazonské džungle nebo hlava mazaná, člověk vychytralý? Zamrzí taky absence soundtracku typyckého pro kanibalské horrory osmdesátých let. (18.04.2006)

Docela podivně zvláštní zážitek, tenhle film. Ty jakože dokumentární části perfektní, klidně mohly být celý film. Krvavé scény, kterých je sice málo, taky v pohodě, docela mě při nich bavil střih. Ten ostatně občas film zachraňoval i na mnoha dalších místech. Všechno ostatní už tak dobré nebylo. Příběh je jakýmsi domorodým mixem Stmívání a Padesáti odstínů šedi (opravdu, budete-li chtít, najdete to tam), taková pralesní romantika zalitá trochou krve. Ale nijak to nevadilo, možná i naopak. Jak říkám, nakonec z toho byl docela zajímavý snímek se sice jednoduchým, ale koukatelným příběhem, tu a tam zajímavým provedením a dobře znějící hudbou. Čekal jsem rozhodně méně. (30.07.2013)