Goro, bílý pes

Vzhľadom k tomu,že tento seriál sme všetci pred tridsiatimi rokmi žrali,tak ho tak aj hodnotím.Dnes samozrejme na to pozeráme inými očami a miestami mi niektoré scény prídu smiešne,ale hodnotím to aj tak na5*.Svojho času sme sedeli zo zatajeným dychom pred TV a nevedeli sme sa dočkať ďalšieho dielu a dnes som sa k nemu vrátila a pozrela so si to na dva razy.Dojímavý a pekný seriál. (15.07.2013)

Tento seriál navazuje na o rok starší stejnojmenný film. Na rozdíl od něj ho však neznají ani Japonci ani IMDb a zdá se, že navždy zůstane legendou pouze pro jistou generaci československých diváků. Když jsem se nedávno dostal znovu k celému seriálu (TADY), trochu jsem váhal s jeho zhlédnutím, protože jsem ho naposledy viděl očima malého kluka. Dojímavý příběh, osudově smutné oči Japonců, cituplný voice-over komentující Gorovy osudy, nejemotivnější hudební melodie mého dětství a probrečený snad každý díl seriálu, vytvořily tehdy nesmazatelný filmový zážitek. A ten tady také hodnotím. No, po těch letech musím konstatovat, že ta naivita je opravdu veliká, původně děsivý souboj s medvědem je spíš k pousmání, celé je to hodně natahované a ta Molavcová, ježišmarjá.... Navzdory tomu je to stále jakž-takž koukatelná záležitost a třeba samotný Goro hraje moc fajn. Když jsem ale snad po 20 letech znovu viděl úvodní znělku, emocím a nostalgické slze jsem se neubránil. (03.02.2006)

Dosť dlho som odkladal aj sa obával po dlhých rokoch znova pozrieť tento u mňa kultový seriál z detstva. Obával hlavne toho, či toto pripomenutie nezničí moju nostalgiu spred tridsiatich rokov. Teraz po zhliadnutí môžem ale povedať, že nebanujem... nebanujem, že som strávil s týmto seriálom tri večery, že som znova po rokoch zažíval tú neúnavnú vytrvalosť a túžbu, s akou sa Reiko s Gorom hľadali. Samozrejme, už som to tak veľmi nepreciťoval, ale aj tak sa našli scény, ktoré človeka ozaj dojmú... napr. keď Gora potom, čo ho bezvládne našla ležať na ceste, vyliečila dievčina, ktorá sama bola nevyliečiteľne chorá... (20.01.2015)

Ten seriál jsem naposled viděl někdy v 80. letech a utkvěly mi dvě vzpomínky: 1. Neuvěřitelná nuda. 2. Hlavní postava měla píšťalku pískající na frekvenci, kterou slyší jen psi a která měla dosah cca 1-1,5 km. V jedné scéně byl Goro od své majitelky tak půl kiláku, ona pískala a on nic neslyšel... takže seriál mohl mít další díly. (20.09.2008)

Nejsem pejskař a nikdy nebudu. Rozčiluje mě, když majitelé psů nechávají psi vysrat u našeho baráku jako by to byl nějaký park. A tenhle seriál je převážně o psovi, který se ztratí na výpravě za medvědem se svým pánem, kterého šelma roztrhá. A pes pak běží a běží stovky kilometrů zpátky ke své holce (to jsem napsal, jak kdyby spolu chodili), holka píská na píšťalku, aby ho přilákala, a tak nějak to pokračuje až do zdárného shledání. Viděl jsem to jako děcko, dnes už by tehdejší kouzlo brutálně opadlo, ale už tehdy mě zaujala japonsky zpívaná písnička doprovázející tento legendární seriál. Ne, já opravdu neumím japonsky, ale přísahám, že jsem v tom textu slyšel slovo "matuhaši". Nevím, co to tehdy znamenalo a nevím to ani dnes, nikdo mně to nepřeložil. Ani nechci, abych se dozvěděl pravý význam tohoto slova. Jistě je to překladatelský oříšek a já už jsem si ho vyložil po svém. V podstatě "matuhaši" zachránilo tenhle seriál na pěkných 40% (12.06.2012)