Johnny Mnemonic

Johnny Mnemonic je přesně na půl cesty mezi tím, co se o něm říká a tím, čím jsem doufal, že bude. Výsledkem je tak relativně zajímavé, typicky 90kově bečkové sci-fi, které doplácí na nedotažený děj (postavy se objevují, kde tvůrce napadne, nějaká logika a realistický pojem o plynutí filmového času jde rázem do kopru, podstata viru NSA, naprosté upozadění černého ledu) a podivné triky, u nichž nevadí ani tak, že jsou mizerné (neboť se tím alespoň jasně rozliší, co je skutečnost a co virtuální realita), jako spíš, že jsou nepřehledné. Každopádně by mě hrozně zajímalo, jak to vypadalo na velkém plátně. Především je ale velmi zajímavé sledovat typické cyberpunkové propriety (uličky s odpadky, kouř, čisté vědomí bloumající sítí, ...) jak si je Hollywood představoval půl roku před premiérou Ghost in the Shell... Kupodivu nebyl od té Oshiího vize až tak daleko... (09.11.2009)

Génius jako je William Gibson si pro svá díla zaslouží mnohem lepší filmovou podobu...pravda je, že sám psal scénář, ale víte jak to je s těmi borci v marketingu, ti vám vykecají i díru do hlavy;) Navíc kdyby Jane vypadala jako Molly, asi by to dost lidí nevydejchalo:) Jinak nic proti Dině Meyer, ona za to nemůže. Vše kromě těch nejzákladnějších prvků (jako jsou jména postav:)) překopáno nebo spíš hluboko zakopáno jest, Dolph Lundgren zcela zbytečně zabírá místo na plátně (a že ho je pěknej kus), na mé skrytě cyberpunkové duši mě trošku zahřál snad jen matrix a potom efektní monovlákno;) A možná i hudba od nějakého Brada Fiedela. (19.04.2004)

Tak dlouho jsem přemýšlel, proč jsem dal filmu podle scénáře Williama Gibsona jenom tři hvězdičky, až jsem si ho pustil, a potom mu ještě jednu ubral. Laciná, trochu sebeparodická výprava, prkenné (až uvidíte jak se Keanu Reeves potácí po scéně, dojde Vám další význam toho slova) herecké výkony a režie jak z pekla. Zamýšlený filmový milník druhé půlky devadesátých let má všechny znaky béčka konce let osmdesátých. Už úvodních deset minut bylo špatných a zhruba za polovinou začal nezadržitelný pád někam do céčkového bahna. V posledních pěti letech starého milénia a v dekádě po začátku nového, mohl režisér použít neselhávající test kvality své práce. Pokud se mu v záběru objevil Dolph Lundgren, tak točil brak. Robert Longo nebral vážně ani tohle varování a v klidu dál kopal hrob své kariéře. Alespoň v tomhle odvedl výbornou práci. (17.03.2015)

90s cyberpunkový bizar. 90s, lebo 180 giga-bytová pamäť tu predstavuje niečo, nad čím sa treba vzrušovať a tiež kvôli dobovej fascinácii internetom. A takisto, pretože je tu Ice-T: patrón béčkovej produkcie, ktorého sme vtedy vnímali skôr cez jeho striktne jednorozmernú hereckú persónu než ako rappera. Cyberpunkový, lebo scenár napísal "godfather" žánru William Gibson a film sa pokúša o mix paranoidnej atmosféry Totall Recall s urban decay lookom Strange Days. Bizar, lebo Keanu predvádza jeden zo svojich najhorších výkonov, Lundgren tu má akýsi podivný ježišovský imidž a vo finále sa hlavný hrdina prepojí so super-inteligentným delfínom, pričom celú seansu sprevádzajú flashbacky z detstva. (19.04.2016)

Scénář možná není úplně dokonalý, ale v každém případě je nadprůměrně atraktivní - bohužel jeho realizace se zrovna dvakrát nepovedla. Poměrně dlouho jsem byla přesvědčená, že si dokážu obhájit 3* - budoucnost byla správně nebezpečná i bezútěšná a použité kulisy adekvátní, Keanu Reeves měl chvílemi oči Nea, jakoby se už dopředu připravoval na svou budoucí roli v "Matrixu", a příběh docela dobře fungoval. Ovšem ve druhé polovině šla kvalita snímku rapidně dolů a děj se ubíral směrem, který se mi zamlouval čím dál míň, neboť začínal až příliš připomínat druhořadou parodii. Tak jsem to vzdala, 2* jsou tak akorát ... Milý Keanu, do čeho ses to nechal naverbovat ? Děkuju Ti z celého srdce, žes po téhle zkušenosti nezanevřel na virtuální realitu ve světě informačních technologií a neodmítl jsi účast v kultovní trilogii bratrů Wachowských. (21.09.2010)