연애소설
Lover's Concerto
Režie:
Han LeeObsahy(1)
Ji-hwan se před léty setkal s dívkou Gyung-hee a její kamarádkou Soo-in, která ho okouzlila natolik, že ji téměř ihned vyznal lásku. Přestože je odmítnut, chce být alespoň kamarád obou dívek. Všichni tři pak prožívají krásné přátelství až do okamžiku, kdy začne přerůstat v hlubší cit, díky kterému vstupuje do příběhu zmatení. Ačkoli obě dívky tíhnou k Ji-hwan, jedna z nich se ho snaží vzdát, ale vše se poněkud zvrtne a koncert srdcí umlkne. Po pěti letech Ji-hwan začne dostávat poštou fotografie a ty ho upomenou na obě dívky, na věci které spolu prožili a vydává se hledat to, co se zdálo ztracené. (Mantis)
(více)Recenze (104)
Myslíte, že výrazy "jedinečné" a "deja vu" nelze zkombinovat? Korejské romantické filmy jsou všechny prakticky totožné, když tedy budeme hovořit povrchně. Mají podobný děj, podobné scény, podobnou hudbu, podobné herce, podobné pointy. Ale v každém z nich je něco, co z něj dělá jedinečný fenomén, je tam to něco nepopsatelné, nevyjádřitelné, neuchopitelné. Každý má vlastní duši a vlastní srdce. Objevíte v nich tolik poetiky, tolik lásky, že kdyby Shakespeare měl tu možnost Lover's Concerto (nebo jiný korejský velkofilm) vidět, roztrhal by plný závisti sonety a uznal, že o lásce nic neví. Lover´s Concerto mě co do emocí totálně odrovnalo, opět jsem oněměl, opět jsem si musel neustále utírat slzy. Všichni tři herci jsou bezvadní, velice sympatičtí a prožíváte s nimi každou situaci. O to víc pak člověka zasáhne zpráva, že ta krásná a úžasná herečka Eun-ju Lee je mrtvá. ()
Netušil jsem, že mě to tak dojme, před viděním jsem byl spíše skeptický a neočekával jsem mnoho, ale čim více filmu ubýhaly minuty, tim více mi to přidávalo k náladě, tolik pocitů mi film přinesl. Jsem teď zralej maximálně na kapesníky. A konec, nic příjemnějšího i nepříjemného jsem čekat nemohl. 90% ()
Svojej šance sa teba chytiť a nepremeškať ju. Ji-hwan sa jej síce chytil hneď v úvode, ale v závere to už nedotiahol, preto toho aj ľutuje čomu zodpovedá aj slabší záver, no tu si zas na svoje príde najmä citlivejšie povahy. Je treba žiť naplno, ako by povedal John Keating z Spoločenstva mŕtvych básnikov: "Carpe diem!" ()
Romantická melodráma o jednom milostnom trojuholníku, ale keďže je v tom zakopaná tradičná línia o smrteľnej chorobe, tak sa naplno neprejaví ani z jednej strany a všetci traja sú celý čas len dobrí kamaráti, ktorí spolu trávia príjemné chvíle, kým sa nerozpúta tradičné kórejské citové vydieranie naplno. Ústredné trio je neskutočne sympatické, za čo určite môže dokonalé herecké obsadenie, vďaka čomu som si vychutnával každú sekundu v ich spoločnosti a najradšej by som bol, keby film trval dvakrát dlhšie. Najviac si cením, že tu nie sú žiadne pubertálne vtipy, ktoré by mi pripadali trápne. Zaujme aj menšia línia so sestrou hlavného hrdinu. Trochu nevierohodne pôsobí, že hlavný hrdina o chorobe jednej z nich netuší, ale nakoniec som bol pointou trochu prekvapený aj ja, takže som asi podobne nepozorný. Až do finále to je taká kvalitná skoro romanca za 4*, ale tragické finále ma konečne dojalo naplno, takže dávam aj piatu hviezdu. 9/10. ()
Bez umírání není romantika. V Koreji. Jižní. Ačkoli mě to většinou dost štve, zde nejobvyklejší korejské klišé fungovalo. Posledních dvacet minut. Třikrát žel, první hodinu dvacet pět se především připravovala půda pro hezké vyústění. Což jsem takřka nevydržel a skoro vypnul, přes mé oblíbené herce. Jsem si skoro jist, že napodruhé, se znalostí konce, by se mi koukalo na začátek mnohem lépe. Nevím, možná to svědčí něco o mně jako neschopném divákovi. Ale já tu jsem jen jako pasivní element: Spíš je na vině ten, kdo mě měl zaujmout, tedy režisér. Subjektivně hodně selhal. ()
Reklama