O myších a lidech

No, kde začít? Nejprve bych asi měla říct, že jsem tuto překrásnou novelu nemohla nečíst. John Steinbeck je spisovatel, který do svých knih vkládá část sebe sama, a to samé udělal i Gary Sinise... Pro člověka který tuto knihu četl má film ještě další rozměr. Není to jen film - je to klasické knižní dílo, které je převedeno na plátno tak věrně, že tomu ani nejde uvěřit. Všechny postavy, všechny obrazy, všechny dialogy jako by doslova vypadly z knihy. Pouze začátek a konec mírně odbočují od knižní předlohy... Příběh vypráví o dvou mužích, kteří spolu cestují po všemožných rančích, kde pracují. Zatímco George je malý a chytrý, Lennie je přesný opak. Je to nemotorný kolohnát, který svým myšlením připomíná velké, zranitelné dítě. Díky Lennyho nevědomosti se však často dostávají do problémů a jsou nuceni utéct. Když přicházejí na Tylerův ranč, je jim již od začátku jasné, že tady je štěstí nečeká. Ale nedá se nic dělat. K tomu, aby si splnili svůj sen a koupili si svou vlastní farmu s krávami, koňmi, ovcemi a králíčky, o které by se mohl Lennie starat, potřebují peníze... Musím se přiznat, že mě Gary Sinise obrovsky překvapil. Nikdy by mě nenapadlo, že dokáže tohle téma tak bravurně zfilmovat (nádherné scény, kamera, dokonalá hra s obrazem). Sám se také zhostil hlavní role George a spolu s Johnem Malkovichem (Lennie) jsou nepřekonatelní. Oba podávají životní výkony a musím říct, že Garyho hra očima mě asi dostala ještě upřímněji než výkon Johna Malkoviche. Neumím si představit nikoho lepšího. Z obou přímo čiší jejich podivný vztah. Georgovi leze Lennie na nervy a nejraději by začal skutečně žít, ale ví, že ho nemůže opustit a musí ho chránit až do posledního okamžiku. A Lennie považuje George za svůj vzor a miluje ho jako svého bratra... Ale když už jsme u postav, tak musím poznamenat, že všechny postavy (kromě hlavního zmetka) jsem si představovala přesně takhle! Pomalá hudba pouze dokresluje atmosféru tohoto roztomile naivního a přesto odporně realistického snímku. Nemám výhrady proti žádné scéně. Od počáteční až po tu závěrečnou sedíte a čekáte, co se z toho všeho nakonec vyvrbí. Konec je pro nečtenáře nečekaný, já vám pouze mohu říct, že není pozitivní.:-( Mnoho lidí tvrdí, že film podle knihy ji nemůže předčit a já s tím nesouhlasím. Ostatně "O myších a lidech" je toho důkazem... (27.12.2008)

Filmové adaptace jednoho z nejpůsobivějších románů, co jsem kdy četla, jsem se trochu bála (ano - Steinbeck je odpradávna moje slabost). Ale tohle se hodně povedlo. Menší výhradu mám k postavě Lennieho - v románu je to obr, ve filmu ale velikostně zapadá mezi ostatní chlapy. Ne - vyčítat Johnu Malkovichovi, že nenarostl do enormních rozměrů se nedá, zvlášť když mu tato role padla jako ulitá. Tady je to jednoznačně plná! (24.09.2010)

John Steinbeck je mým nejoblíbenějším spisovatelem a četl jsem od něj vše co u nás vyšlo. Když jsem si film pouštěl, byl jsem velmi zvědav na jeho ztvárnění. Už předem jsem se k němu choval s despektem, protože jsem si myslel, že takový skvost nepůjde zfilmovat. Gary Sinise mi však vyrazil dech. Ještě jsem nezažil, aby se představy při čtení knihy tak moc protnuly při jejím zfilmování.... Ztvárnění předválečné Ameriky a obou hlavních postav je fanatastické. To jak Malkovich ztvárnil Lennyho nemá obdoby. Moc by mně zajímalo co by na to řekl Steinbeck. Já dávám 5 hvězd. (08.05.2011)

Taková americká Vesničko má, středisková. Přišlo mi, že s Lenniem a Georgem strávíme příliš málo času na to, aby nám přirostli k srdci, ale film má dvě hodiny, uteče jako voda, takže asi dobrý. Přesto bych se rád dozvěděl víc o jeho charakterech a film mohl jít i víc do hloubky. Postavy a herce na to má. 2 překvapivé konce potěšily. (26.08.2010)

Ach ty slavná díla, slavné adaptace. Je to artovina jak sfiňa, ale taky někdy bohužel řádná nuďárna. Měla jsem při sledování pocit, že jsem filmů na podobné téma viděla mraky a to mě pořád spousta z nich úspěšně míjí, z časových důvodů pochopitelně. Garyho pohledy až apatické mě už začínaly pomalu srát a když teď vidím, že je podepsán pod režií, tak mu mírně odpouštím, zřejmě se dočista vyčerpal a na hraní už mu nezbyla energie. Nedokážu toto jistě veledílo patřičně ocenit, soráč. Trojec z milosti a ze zbabělosti, abych nebyla za totálního kulturního analfabeta. ;-) (01.10.2012)