Bob hazardér

S Bobem jsem moc válčil. Měl jsem ho snad tucetkrát puštěný jako film "na usnutí", a svou roli plnil až příliš dobře. Nakonec jsem ho uštval na dovolené v Řecku na iPODu a musím říct, že odmyslím-li si současný (byť podle soudu mnohých pečlivě vyrobený, a já docela souhlasím) dabing, je to film docela zajímavý. Sleduje osud postavy, která není v žádném případě kladná, ale několika překvapivými momenty dovede probudit (no konečně!) diváka a otočit kormidlem děje. Náladu z filmu poměrně přesně vystihl ve svém příspěvku Lukiz na dabingforu, jeho názor podepisuji. (15.06.2014)

Dědeček všech heist movie natočený nenapodobitelně Jean-Pierre Melvillem. Když si zvyknete na pomalejší černobílý styl, tak si naplno užijete úžasnou atmosféru noční Paříže padesátých let korunovanou závěrečným podnikem, která dopadne jinak, než si při slovu "jinak" teďka představíte :). Potěšilo mě to, Bob je neskutečnej štramák, kterej toho moc nenamluví a ve svým baloňáku suše proplouvá příběhem, kterej inspiroval nejenom Dannyho Parťáky. Zkuste to. Jak už sem psal, musíte se naladit a musí být nálada, ale ten film dokáže odměnit. 8/10 (09.04.2015)

Zameňte si Paríž za Los Angeles a Cauchyho za Bogarta a nezbadáte žiaden žánrový ani iný rozdiel. Bob je zvláštny film v tom, že neviete, akým smerom sa bude vydávať ďalej. Bude to vzťahová dráma? Bude to lupičská dráma, respektíve čistá zábava, pozostávajúca z prepadu kasína? Alebo drsná gangsterka? Ono sa to nakoniec vždy zvrtne iným smerom, ako hlavní protagonisti a divák očakávajú a tak pôžitok z filmu nepramení ani tak z toho, čo sa vo filme deje, ale z napätia, čo sa stane. Film tak môže byť nakoniec pre mnohých sklamaním,čo dokladá aj tunajšie hodnotenie. Jeho čiernobiela atmosféra Paríža, štýloví herci, osudovosť, výrazný ženský element a fakt, že Melville vie, na čo odkazuje a o čom točí, z neho robia onen zvláštny divácky, percentami ťažko hodnotiteľný zážitok. (15.05.2013)

Začátek filmu mě nadchl. Paříž 50. let někdy na pomezí noci a dne; po ulicích se potácejí ospalí lidé a vše je podbarveno nostalgickým jazzem a klidným hlasem vypravěče: ,,Toto je příběh, který se vypráví po celém Montmartru..." Kdyby se tam pak už nic víc nedělo, úplně by mi k pěti hvězdičkám stačilo jen nasávat tu výsostně francouzskou atmosféru. Bohužel ale zhruba v půlce se film úplně změní a z príma melancholického bijáku o životě kuplířů, prostitutek, hazardérů a lupičů-gentlemanů se stává konvenční a docela nudná gangsterka o vyloupení trezoru (konvence a nuda obzvlášť vyniknou při srovnání s geniálním a tematicky podobným Kubrickovým Killing natočeném ve stejném roce). Tento snímek má nesporné kvality a mnoho hezkých scén, ovšem poněkud je utopí v předvídatelném a nedotaženém závěru. (07.05.2013)

Niekedy pozriem film len preto, že sa nachádza v knižke 1000 a jeden film, ktoré musíte videť prv ako zomriete. Nuž a všimol som si, že spústa kinematografických diel z citovanej knihy je len všedným, často konvenčným, ale v každom prípade len priemerným zážitkom. Na druhej strane, v knihe samotnej sa nachádza aj veľa experimentov a nevšedných filmov. Čím bližšie však autori postupujú k súčasnosti tak lovia v Oscarových vodách, prípadne sa akoby nepriamo zamerali na komerčné efekty titulov vybraných do publikácie. Bob hazardér síce k úplne najnovším titulom nepatrí, je to však čistý priemer, kedy po zaujímavom začiatku nasleduje veľmi únavná lupičská historka s rozvoľneným dejom. Pretože to čo vo väčšine amerických noiroviek slúži zdôrazneniu atmosféry ponurého príbehu - vykreslenie prostredia a postáv, nálada mesta, dlhé odmlky, odbočky a podobne - je u Boba hazardéra len prísadou riediacou už tak dosť plytký príbeh. (09.05.2013)