Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Čas znovu nalezený, adaptace Proustova Hledání ztraceného času, má střídmější formu, než bychom u vynalézavého Ruize, zvláště se znalostí výše zmíněných filmů, očekávali, ale i v této věrně zfilmované literární klasice občas prosákne snová atmosféra, magie obrazu, především v záběrech se samotným Proustem, jehož jako by hrál Marcel Proust sám. Píše se rok 1922, spisovatel je upoután na lůžko, probírá se starými fotografiemi a kolem něho se dávají do pohybu velké detaily věcí, které jej obklopují... a s nimi příběhy Odetty, Albertiny, Gilberty... Po marných pokusech Luchina Viscontiho a Josepha Loseye, důstojné Swannově lásce (1981) Volkera Schlöndorffa vznikla roku 1999 zřejmě nejpozoruhodnější adaptace jednoho ze stěžejních literárních děl uplynulého století. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (22)

Ferguson 

všechny recenze uživatele

Krásně zpracované. Složitá struktura přesně odpovídá atmosféře a struktuře literární předlohy. Je sice pravda, že se divák neztotožní s žádnou postavou. Je jich tam celkem dost a vlastně nemají pořádný vývoj, protože je vidíme napřeskáčku v různých časových období a hlavní hrdina je svým způsobem "groteskní" pozorovotel, ale v tomto smyslu vnímám i knihu. Postavy v knize jsou sice dostatečně vykresleny, ale hlavním motivem je popis jejich šablonovitého společenského chování, které nám má přiblížit tehdejší dobu a její složité (nebo právě jednoduché) společenské parametry. V tomto duchu je podle mě film přesný a přesvědčivý. ()

Reklama

Reklama