Kad budem mrtav i beo
When I Am Dead and Pale
Až budem mŕtvy
Obsahy(1)
Jimmy Bárka (Dragan Nikolic) je veliký flákač, který se k poctivé práci v socialistické Jugoslávii rozhodně nemá. Živí se různými menšími podvody, přičemž nejraději využívá mladých či osamělých žen. Jakožto asociální element žije ze dne na den a z místa na místo. Ale právě to ho činí svobodnějším než většinu ostatních lidí.
Tento film, o kterém se často píše jako o inspiračním zdroji pro Schlesingerova PŮLNOČNÍHO KOVBOJE, získal na filmovém festivalu v Pule roku 1968 ocenění Zlatá aréna. (decouble)
(více)Recenze (19)
O Crnom talase viem len málo, takže časť kontextu mi zrejme unikla. Kamera je zaujímavá, filme je koncipovaný do dlhých scén, kde je iba jedna kamera, ktorá sa hýbe, ako sa hýbu postavy a strih nastáva, až sa zmení priestor či čas. Obraz Juhoslávie šesťdesiatych rokov je tiež fajn, no ten scenár je jeden veľký účelový balast, kde sa veci dejú len preto, aby sa v ďalšej scéne udiali iné veci, ktoré nakoniec uzavrú kruh. Či už bola tá epizódnosť zámer alebo nie, postavy tým pádom pôsobia ako bábky v hre. ()
Film, který vyhrál Karlovarský filmový festival v roce 68 a posloužil jako inspirační zdroj třeba pro Schlesingerova Půlnočního kovboje nebo tvorbu Jima Jarmusche. Jimmy Barka žije ze dne na den. O svých rodičích všem tvrdí, že jsou mrtví, na život si vydělává kradežmi, zneužíváním jiných lidí (zejména naivních žen;)), případně zpěvem. Jako jeden z mála v komunistické Jugoslávii je ale opravdu svobodný. ()
Tento jugoslávský film, jehož doslovný překlad znamená něco ve smyslu Až budu mrtvý a bledý (název, jenž mi evokuje přesnou představu o způsobu života hlavní postavy), lze směle zařadit do období jugoslávské nové vlny (novi film), ze které se o něco později vyprofilovala komunistickým režimem nazvaná černá vlna. Sociálně-kritický vhled do života Jimmyho Barky, který bez jakýchkoliv vazeb ke společnosti bezstarostně proplouvá krajinou až k tragickému a nenadálému konci. Černobílý, křišťálově čistý skvost, ukázkový příklad jugoslávského nového filmu. ()
Spočiatku sa zdá, že sledujeme ďalšiu zdanlivo bezdejovú Pavlovičovu artovú nudu, kde je tá kvalita v niečom inom, ako dejovej línii. Lenže Až budem mŕtvy sa celkom slušne rozbehne a kulminuje veľmi vtipnou (najmä z dnešného hľadiska) sekvenciou zo speváckej súťaže. Jimmy Bárka je nezamestnaný, nezodpovedný, rád sa zabáva a spieva a obľubuje časté rozopínanie nohavíc. Je na diskusiu, či nie je nakoniec jeho koniec vo filme to jediné dobré, čo sa mu mohlo v danú chvíľu prihodiť. Kto si môže z nás povedať, že žil, žije svoj život na plno? ()
Zpěvák, který neumí zpívat, se snaží dobýt Balkán, muž, který není schopen milovat, "obdělává" (když použiji výraz přímo z filmu) každou ženu, na kterou si vzpomene, pohrdavý flákač, který si na svůj chleba nevydělá, hlady netrpí - Jimmy Bárka a jeho cesta životem. Tam a zase zpět, neb prozření a přiznání si skutečného stavu věci může být někdy až moc rychlé. "...já? Já nic, jsem odepsanej...". Jugoslávská nová vlna - syrovost a nekompromisní obraz drsné atmosféry, (de)formující charaktery i celou společnost. Celebrita své doby, jako předobraz prohnilosti dnešních hvězd - i tak se dá film brát. ()
Galerie (2)
Reklama